Zariatnatmikova knihovna

Dotazy

Položky 4224-4233 z 4310 nalezených.

Jo, taky uz jsem nekde slysel obraty jako "klasicti zidi" a "Pak se nemuzeme divit, ze se k tem okultnim silam propracovava tak tezko" :D Ja nechapu, proc to dela...

BTW - Neboj, zadna magie za temi nazvy pismenek neni. A jake klasicke zidy vlastne mas namysli?

ZDENDA (vulgo Rimmer) - [15.01.08 12:19] •

ATHLON - [15.01.08 11:31]: ano. Nekteri se tezko propracovavaji k jakymkoli silam, ty intelektualni v to pocitaje. Napadne mi svym projevem pripominas jisteho Xaltotuna. Rekni Marku, nejsi to ty? ;)

ATHLON - [15.01.08 11:31] •

Mimochodem Karle co rikas na nazor, ze Golema se nedari delat v naproste vetsine proto, ze uz dnes prakticky nema "ducha Boziho", jak meli podle 6. kapitoly Genese obri, ktere plodili andele s dcerami lidskymi-ucili je kouzlum á sami meli mnoho moci. Aby uz nikdo nemel tuto moc-podobnou jako "teluricka" mimo jine sila Golema, Buh tam v 6. kapitole rika, ze uz nikdy nechce aby ji nekdo mel. Pak se nemuzeme divit, ze se k tem okultnim silam propracovava tak tezko.

ATHLON - [15.01.08 00:16] •

SHAWIR: Jo presne tohle jsem potreboval slyset - jenze uz jsem videl par systemu, ktere hebrejskym pismenkum prirazovaly predmety, ze kterych vznikly - napr. klasicti zidi a jak to delal Crowley na tech tarotovych kartach..

Ktery z tech systemu Vam pripada nejlepsi a je tady nekde na netu - ze by u pismenka bylo vzdy jeho puvodni pojmenovani predmetu..?

SHAWIR - [13.01.08 23:19] •

NONAME789 - [13.01.08 21:46] To je trochu nepresne receno. Pismenka zapisuji zvuk, nikoli vyznam celeho slova ci vety, to ano, ale maji grafickou podobu veci, podle kterych jsou pojmenovana.

NONAME789 - [13.01.08 21:46] •

ATHLON - [13.01.08 21:16]: k ty abecede: hebrejska abeceda je foneticka, zapisuje zvuk (nebo jen cast) a ne grafickou podobu jak tomu je u klinopisu (aspon z pocatku). http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_the_alphabet

ATHLON - [13.01.08 21:16] •

KAREL: Diky za velmi vycerpavajici a zajimavou odpoved. Kdybychom vzali do uvahy, ze i Idel upozornuje na mozne spojeni starych kabalistu a jejich ovlivneni napr. Reky ci to vidim v Mahabharate Indy, ci u Egyptanu, ve voze jezdi nejvzneseneji Bozstva. Predpokladame li zamerit pozornost na to, ktere je u Reku a Egyptanu nejcasteji symbolizovano - ze se veze ci je tazeno vozem - tak je to Slunce. Takze co kdybychom zkusili predpokladat (ac se mi max. libi Tva predstava jen mysticky detekovaneho vozu, pod kterym seberu prach - neco jako u Iru, ze poklad je na konci duhy...), ze se jedna o pohyb SLunce - jdu studovat mapy a asi budu muset porovnat ta souvezdi i jejich historii, jestli se nejakemu na Zodiaku nerikalo clovek, orel..

Ovsem k me dalsi otazce - obchazel bys toho golema ve smeru hodin 231 krat podle prednich kombinaci? Nebo 462 krat za predni i zadni? A pro zniceni pak pripadne v 1. pripade uzit 231 zadnich kombinaci a nebo obejit ho dokola pro 462?

Co se tyka vyslovovani pismen u tance kolem golema - nelibi se mi zrovna ten system Abulafii, pripada mi to prilis na telo vlastni telo a se zvysenym rizikem zpetneho odrazu. Nemate nejaky jiny system nez Abulafiuv - co ta kniha, co vysla - Sefer Otijot - co meditovat nad pismenkama a jeich silou podle ni?

Jake prirazujete nejklasictejsi vyznamy - predpokladam, ze i hebrejska pismena se vyvinula jako klinopis z obrazu predmetu - k jednotlivym pismenum? Je nekde odkaz?

KAREL (vulgo Mr. Spock) - [13.01.08 16:00] •

Athlon [13.01.08 00:11] Zřejmě se zabýváš kapitolou 6 z knihy Golem. Pokusím se odpovědět, pokud to bude v mých silách, ale bude to nějakou dobu trvat, protože sám si to musím nejdřív pročíst a promyslet.
Prozatím mohu zodpovědět tvůj zajímavý dotaz ohledně hvězdných konstelací (str. 93-94):

Předpokládám, že na otázku typu ‘Slunce či Měsíc ve znamení Lva’ by ti nebyl schopen odpovědět ani sám Idel. V textu totiž není blíže naznačeno, co má přesně tato ‘konstelace’ znamenat, a jelikož slovo ‘maaracha’ běžně tento význam nemá (jinak by o tom asi Idel pouze nespekuloval, ale rovnou by to dokázal), odvozuji z toho, že běžné astrologické spisy pojednávající o skutečných hvězdných konstelacích se vyjadřují jinými termíny. Je tudíž záhadou, jak si tenhle text vlastně vykládat.

Pokud se mohu vyjádřit sám za sebe, oplatil bych Idelovi jeho slova, že ‘tuto svou hypotézu nepodepřel žádnými důkazy’. Za důkaz bych považoval konkrétně odkazy na texty, které dávají do souvislosti čtyři bytosti Ezechielovy vize (Býk, Orel, Lev a Člověk) se souhvězdími Býka, Orla, Lva a ?. Už jen kvůli absenci ‘souhvězdí Člověka’ mi to připadá dost nepravděpodobné. Dále by mne zajímalo byť samotné použití souhvězdí Orla ve starožidovské astrologii; předpokládám, že ho znali, ale vzhledem k tomu, že to není souhvězdí zvěrokruhu, neumím si příliš představit jeho zapojení mezi zvířetníková souhvězdí Býka a Lva. Mé zkušenosti se starověkou astrologií jsou mizivé, ale nevzpomínám si, že bych se někdy setkal s jiným souhvězdím než zvířetníkovým, když nepočítám dvě nebo tři souhvězdí, jejichž jména se vyskytují v Bibli a v Talmudu a která dnes už neumíme spolehlivě identifikovat (Orel to rozhodně není).

A abych nevypadal jako šťoura, mohu uvést naopak pár věcí, které v citovaném textu začnou skřípat, budeme-li slovo ‘maaracha’ chápat jako hvězdnou konstelaci. Celé to ještě komplikuje skutečnost, že k překladu Golema je nutno přistupovat obezřetně, jelikož v něm jsou chyby. Magický text Sefer ha-chajim, z něhož Idel cituje, bohužel nemám k dispozici, ale naštěstí mám možnost porovnání se Scholemovou statí o Golemovi (Scholem: Kabala a její symbolika, str.164). Kdo si to porovná také, tak pozná, že nemluvím do větru, jelikož překladatelé Golema skutečně zaměnili Míku za Micheáše (což je ve svém důsledku stejně trapné jako zaměnit Mojžíše s Ježíšem) a následná pasáž o teleti, které vidělo vůz, je vůbec příšerná. Správně má být: ‘Tímto způsobem vyrobil také Míka zlaté tele, které umělo tančit. Nahlédl totiž, jako celý Izrael, při odchodu z Egypta v Rákosovém moři do merkavy. Zatímco však ostatní Izraelité nesoustředili svou mysl na tuto vizi, ona tak učinil, na což upozorňuje verš Pís 6,12. Když se býk na merkavě pohnul vlevo (sic! – je zajímavé, že právě tuto pasáž, která dost koliduje s hypotézou hvězdné konstelace, Idel zřejmě sám z citace vypustil), rychle sebral trochu prachu pod jeho nohama a opatroval ho u sebe až do příhodné chvíle’.
V textu se porovnává magické konání pohanů (Egypťanů a Arabů) a Židů. Tvoření nové bytosti musí probíhat pomocí prachu sebraného pod Božím vozem (merkavou). Přitom je nutno použít jistou konstelaci (maaracha) merkavy podle toho, kterou bytost si mág přeje stvořit. Tuto konstelaci je podle všeho obtížné zjistit. Židovští učenci znali tajemství merkavy, ale pohané nikoliv, a tak si pro kýžený prach museli posílat démony.
Námitka č.1: Jestliže se jedná o prostou konstelaci hvězd, proč by se židovští učenci museli namáhat nějakým ‘soustředěním mysli na merkavu’ (jak píše Idel na str.95)? A proč by pohané nebyli schopni tuto konstelaci hvězd používat samostatně, bez přispění démonů?
Námitka č.2: Jako příklad tvoření nové bytosti se uvádí tvoření telete, které si pro každý šabat stvořili r.Chanina a r.Ošaja. A existuje snad nějaká hvězdná konstelace, která by se pravidelně opakovala každý sobotní večer?

Idel mne tedy ohledně své hypotézy nepřesvědčil. Ani neměl čím. Mně to spíš připadá, že je tím míněn skutečný (ovšem lidskými smysly nevnímatelný) Vůz jezdící po obloze, kterého se zákony nebeské mechaniky netýkají. Konstelací může být míněno například to, do kterých světových stran míří čtveřice zvířat kolem Vozu, anebo prostě jde jen o to, aby člověk sebral prach z takového místa, nad kterým se příslušné trůnní zvíře ještě před okamžikem vznášelo. Aby člověk zjistil polohu Vozu, musí buď po vzoru židovských učenců ovládat mystické metody jeho detekce (ať už se to provádělo jakkoliv), anebo po vzoru pohanů použít nějakého fámula, který má lepší vnímání i informace než on.

MALKUTH (vulgo Lt.cmdr.Data) - [13.01.08 14:33] •

ATHLON - [13.01.08 13:15]: chceš stvořit golema, jo?:))

SNOP - [13.01.08 13:29] •

Me nespojuj - kdyz rika Karel kombinace a ne variace, tak holt kombinace a ne variace :-)