Zariatnatmikova knihovna

Diskuse

Položky 1-10 z 36614 nalezených.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [26.03.19 16:01] •

Poznání Podstaty

Vrátím se v úvodu ještě k tématu fyziky, spirituality, alchymie, jak se to tu potkalo. Člověk se setkává poměrně často s tím, že lidé z různých duchovních a okultních škol mají tendenci hledat potvrzení své víry v objevech moderní vědy. Fyzika se nabízí nejčastěji, protože její populární součástí je kosmologie. Většina náboženských i okultních škol se také snaží postihnout původ a směřování světa. Mohlo by se tedy zdát, že zde skutečně dochází k setkávání. Většinou však jen v představách a teoriích lidí, kteří nejsou poučeni pořádně ani ve fyzice, stejně jako jim chybí pokročilejší duchovní zkušenost. Představy vytvořené nad populárně naučným podáním fyziky i náboženství se pak mohou jevit jako rezonující a člověk podléhá dojmu, že „vědci potvrzují tisíciletou duchovní moudrost“.

Fyzika už byla myslím solidně uvedena SNOPem, zaměřím se tedy na kosmologii, kterou nesou duchovní směry a na způsob, kterým se v rámci nich poznává. Hned tady rozlišme poznávání a spekulativní obrazotvornost představ. Jsou to věci stejně rozdílné, jako bezprostřední kontakt s jiným člověkem a jeho poznávání versus sbírání informací o onom člověku a vytváření si představ o něm. V druhém případě lidé často předvádí velikou sílu víry, že čtením a dalším sběrem informací skutečně dojdou poznání toho druhého a paradoxně čím silnější jsou v této víře, tím méně připouští možnost (natož aby pracovali na tom) se s objektem svého poznávání doopravdy setkat. Nepotřebují to přece, neboť ze svatých knih a od autorit vědí, jak To je.

Většina hlavních spirituálních proudů je ve shodě, že je možné a také záhodno dojít zkušenosti, která člověka zásadním způsobem proměňuje. Znovuzrozuje, osvěcuje, realizuje, zasvěcuje, vysvobozuje atd., podle pojmů, které příslušná duchovní škola volí. Jedno, zda křesťasnký mystik, buddhista, taoista, jogín…ať jsem potkal realizované lidi z kteréhokoliv prostředí, všichni vykazovali stejnou zkušenost a proměnu, ve které jsme došli setkání. Mluvili o ní sice různými slovy, ale to jen proto, že nějakou formu mít sdělení musí a ta forma má svoji/jejich tradici.

Ona klíčová iniciační zkušenost je opět bez ohledu na konkrétní školu typická jistým konkrétním poznáním, spojením, setkáním, sjednocením. S čím, nebo s kým je už v rámci doby a tradice líčeno navenek různě, ale člověk s onou zkušeností se poměrně rychle zorientuje. Ve chvíli bezprostředního setkávání, spojení máme zkušenost přesahující individuální omezení, zkušenost doslova kosmologickou. Prožíváme vztah a spojení s něčím, co je nám bytostně vlastní a zároveň naprosto univerzální, všudypřítomné, všemohoucí…atd. Zkušenost a proměna člověka, která z ní plyne je cenná, protože právě z této zkušenosti plyne samo náboženství, coby směrování člověka k původu jeho i světa.

Pojďme se podívat, na pár příkladů jak hovoří různé duchovní tradice o tomto Jednom, ve kterém se potkávají, stejně jako se v Něm potkáváme my. Některé To tématizují více, jiné se díky Jeho povaze omezují na praktické metody, kterými vedou k vlastní bezprostřední zkušenosti s Ním. To je velmi vhodný přístup, neboť nic neoddělí člověka od Boha tak jistě, jako lidské představy o Bohu. Stejně dobře, jako ve výše zmíněném případě člověk, který o druhém mnoho zjistil, vytvořil si jeho obraz a pak nepoznává, že onen člověk stojí vedle něho. I s našimi nejbližšími, nám bytostně známými dojdeme zkušenosti, že slovy je nelze zcela popsat, vyjádřit a raději toho, kdo touží je poznat s nimi seznámíme:

Tao Te Ting:
Tao, které lze postihnout slovy není věčné a neměnné tao…
…Bezejmenné je prapočátkem nebe a země…
…Vše vyvěrá ze stejného prapůvodu. Stejnost - toť hlubina záhadnosti. Záhada všech záhad, brána veškeré tajemnosti…
…Tao - ač prázdné - působí-li, jako by bylo nevyčerpatelné. Je tak propastné! Jako by bylo praotcem všech věcí!...
…Je tak nezměrné! Jako by trvalo od věků! Nevím, koho je synem. Zdá se, že bylo dříve než Nejvyšší.

BhagavatGíta:
Já jsem pramenem všeho, neboť vše ze Mne pochází…
…Nadsvětský duch, náš duchovní Domov, nejvyšší Čistota, Pán, věčný božský Člověk, nezrozený Bůh na počátku, Ten všepronikající…takovými slovy Tě nazývají…
…Můj původ neznají ani zástupy bohů, ani velcí zřeci, vždyť právě já jsem po všech stránkách jejich Počátkem…
…Já jsem pramenem všeho, neboť vše ze Mne pochází…
…Jsem duchovní podstata, která je přítomna v srdcích všech bytostí, jsem též jejich počátkem, rozkvětem a naplněním….

Nový zákon:
Na počátku bylo Slovo (Logos!) a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha.
Všechno povstalo skrze něj a bez něj nepovstalo nic, co je.
V něm byl život a ten život byl světlem lidí.

Já jsem Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec.

Smaragdová deska:

Co jest dole, jest jako to, co jest nahoře a to, co jest nahoře, jest jako to, co jest dole, aby dokonány byly divy jediné věci.
A jako všechny věci byly učiněny z jediného, za prostředkování jediného, tak všechny věci zrodily se z této jediné věci přizpůsobením.
Tu sídlí síla, ze všech sil nejmocnější, která překoná každou jemnou věc a pronikne každou věc pevnou. Takto stvořen byl vesmír.

Dalo by se pokračovat, ale všechny citované výpovědi jsou o Jedné jsoucí skutečnosti, kterou člověk poznává v podstatě jedním způsobem. Mysl, která je zaměstnána a naplněna smyslovými dojmy, silnými emocemi, rušivými myšlenkami si jen obtížně všimne (své) vlastní podstaty. Na to je třeba se ztišit, odpoutat a obrátit. Tomu se budu konkrétněji věnovat příště, coby cestě ke zkušenosti s Ním.

Mnoho popisů v duchovních svědectvích o zkušenosti s Podstatou má univerzální charakter a hovoří o podstatě vesmíru, světa, všeho. To může mnohdy rezonovat se snahou fyziky najít jednu teorii všeho, s hledáním nejobecnější „částice“ hmoty, ze které je stvořeno a složeno vše další. Přesto nepovažuji za vhodné jít tímto směrem, protože fyzika a spiritualita, když už se potkávají, tak jinak.

Poznání v duchovním slova smyslu je schopnost všimnout si po opuštění všeho rušivého samotného „prostoru“ mysli (duše), kde se vše odehrává. Všimnout si oné natolik obyčejné, že zcela přehlížené samozřejmosti, ze které vše pramení. Všimnout si "oka, které se dívá"...což si rýpnu do "alchymistů" je pravým důvodem, proč se zdůrazňuje, že toto podstatné lze vidět pouze v "Zrcadle". Mít schopnost obrátit pozornost od vnějších věcí a všech konkrétních forem a prostě spočinout v Tom, co je. Od okamžiku vědomého setkání s Ním se pak vracet do spojení a Jednoty, pak zpět do obyčejného, konkrétního bytí a proměňovat, zdokonalovat se touto „cirkulací“. Rozvolněním a zformováním. Rozpuštěním a stražením, jak se říká v Alchymii.

Ovšem ona Alchymie, která tu byla zmíněna a na kterou nejčastěji narazíme…ač se tváří jako jediná a pravá Alchymie…je pouhým vulgárním materialistickým nepochopením toho, co citované texty a všechny další podstatné duchovní směry považují za největší poklad, který se člověku dává. Za skutečné Filozofické zlato, které zůstává touto „alchymií“ míjeno, opovrženo, nepovšimnuto, neboť jej nelze uchopit rukou a nakonec ani nijak jinak uchopit a zmocnit se ho. Prima materie v původním smyslu není opět nic jiného, než na co se pod různými názvy odkazují texty výše. Jistě by bylo k materialistům velmi milé, aby Bůh dopustil, že někde mohou nalézt „opovrhovanou“ substanci, temnou, protože neproniknutelnou, beztvarou, ze které pak působením utvoří jakoukoliv konkrétní matérii. Jakési kmenové buňky světa, které by uměním převedli na libovolnou formu bytí. Třeba opravdu je i v posledním z posledního, ale pokud nejsme opravdu hrubí materialisté, je patrné, co se Počátkem všech věcí míní a co je naopak degenerovanou materialistickou ozvěnou hledání oné „jedné věci“ Smaragdové desky, hledáním První materie. Jak už jsem avizoval, příště více rozeberu, jak se různé tradice staví k praktickému a každodennímu způsobu, kterým člověk dochází konkrétní a bezprostřední zkušenosti s Tím. Dokud nejdeme takovou cestou, pouze a jen kupíme představy o skutečnosti, kterou máme blízko, ale místo k Ní jdeme za obrazy našich představ o Ní a tedy všemi myslitelnými směry od Ní. Zde platí, že všechny cesty, lépe řečeno směry, vedou jinam a ta jedna Cesta vede do Říma.

SNOP - [16.03.19 15:58] •

SISACHOCHUš - [14.03.19 17:28]: Na me na to jdes nejak moc rychle, ja se nemam ceho chytit a pak mam pocit, ze blabolis. Zkusim si to nejak pro sebe utridit, snad z toho neco bude.

Chytl bych se s dovolenim dvou veci. Za prve, ze dle tebe to, ze teorie je "chybna" znamena to, ze "nevystihuje podstatu prirody". Za druhe, ze lze dosahnout (jedno jak) "plneho poznani".

Fyzika je projekt, kteremu sice zpocatku - dokud nebyla fyzika oddelena od filosofie - slo o "plne poznani" a "podstatu prirody", ale pak prisel Newton a cely projekt reformuloval: co je lepsi - hadat se o to, jakou ma priroda podstatu, nebo proste popsat, jak se veci pohybuji a na sebe pusobi? Newton si odpovedel, ze to druhe, a postavil zaklad moderni fyziky, kterou zadne "plne poznani" ani "podstata prirody" nezajima. Zajima ji priroda pouze natolik, nakolik v ni lze konat a nakolik ji lze pozorovat, to jest nakolik s ni lze manipulovat a nakolik ji lze predvidat. Ackoli lide (i fyzici, nakolik jsou lidmi) maji tendenci povazovat fyikalni teorie za "pravdu o prirode", v podstate jde jenom o futral na matematiku, ktera predvida vysledky experimentu. A tam je to tak, ze zatimco einsteinovy rovnice predvidaji i vysledky hodne specialnich experimentu, etericka teorie (jak byla formulovana v 18. stoleti, o zadne jine nic moc nevim - kondenzace eteru tak, jak o ni mluvis ty i Locki soucasti zadne fyzikalni teorie - ani v puvodnim filosofickem smyslu - nebyla, nejbliz jsou stoici s ohnem) neumi vysvetlit ani relativne bezne jevy. Pritom fyzika nefunguje tak, ze by novejsi teorie "prekonala" teorii drivejsi, minimalne pokud ta drivejsi neni vylozene spatne (tj. ze nepredikuje ani jevy v oblasti sve erudice): domy se staveji podle Newtona, na vetsinu elektrickeho haraburdi staci Kirchhoff, na vetsinu elektromagnetismu Maxwell... atd. atp.

Kdyz rikas, ze "chybna teorie" je ta, ktera "nevystihuje podstatu prirody", tak vsechny fyzikalni teorie jsou chybne, a pokud nejsou, tak pouze nahodou, protoze nikdo se nesnazil, aby chybne nebyly. Obdobne nemaji "plne poznani", protoze i kdyby nejaci fyzici nalezli onu "teorii vseho", tedy jednotnou matematiku, ktera bude predikovat uplne vsechny jevy, tak stejne se domy budou stave podle Newtona (viz vyse) a jako by Zeme byla plocha. Uz nyni jsou ty "nejobecnejsi", tedy "nejlepsi" teorie tak slozite, ze podle nich nelze sestrojit nic, krom tech uplnych specialit, na ktere jsou delane (a ktere zahrnuji typicky cerne diry nebo urychlovace castic). Kdyz reknu, ze rovnice 1+1=2 je teorii vseho, ma to z hlediska fyziky dost podobny dopad na staveni domu jako jakakoli jina teorie vseho.

Ale co je teda tou "podstatou prirody"? Co obsahuje ono "plne poznani"? Co to vubec znamena?

Ja bych treba rekl, ze podstatou prirody je Buh a plnym poznanim prirody je tedy poznani Boha. Ale mozna je v Bohu priroda pouze jako v pricine a poznani Boha neni plnym poznanim prirody, podobne jako poznani matematickych axiomu neni plnym poznanim matematiky. Mozna plne poznani je spise to, jak priroda z Boha vychazi a jak se utvari. Ale co je to, co se utvari a vychazi? To by byla otazka po podstate - a mozna odpovedi je, ze to my vychazime a utvarime se: podstatou prirody jsme my (nebo priroda ma stejnou podstatu jako my?). Nebo opravdu vychazi a utvari se neco, co ma nejakou podstatu.

Ale pokud je to tak, ze priroda ma nejakou podstatu, ze opravdu necim je, tak co znamena ji plne poznat? Kdyz reknu "příroda je fílové brukaté hrumpf", neznamena to nic. Kdyz reknu "je to hmota" nebo "je to duše", znamená to uplně to samé: nic. Protoze co je to hmota ci duse ci hrumpf?

Aby to bylo nejake poznani, musi umet odpovidat na otazky, nebo lepe: zbavovat nas otazek. Uplne poznani znamena uplnou absenci nejasnosti, tedy uplnou absenci otazek. Castecne poznani odpovida na nejake otazky, uplne poznani na vsechny.

Ale jake otazky po prirode si klademe? Pokud po jeji podstate, tak "hrumpf" je stejne dobra odpoved jako kazda jina. Pokud po objektivnich zakonitostech, atd., dochazime, jak uz bylo receno, k fyzice. Pokud po zdroji, pak odpovedi je Buh. Pokud po zpusobu, tak odpovedi nalezame ve filosofii.

Long story short: poznani prirody je detskou hrou ci hodinarskou piplackou podle toho, jake otazky si klades a co vnimas jako "poznani".

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [15.03.19 14:03] •

SISACHOCHUš - [14.03.19 17:28]: Víš, tak, jak je na paralelním, alchymickém fóru chápán Fulcanelli ve vztahu k školským vědomostem je tragické. Zároveň s tím, jak se ohání prostotou jeví populárně naučný (rozuměj povrchní) zájem o fyziku své doby a jak se vícekrát ukázalo, tak ti, kteří F. považují za autoritu si vědu 100 let starou rádi berou za argument. Ať už je to fyzika, nebo třeba geologie. Míra povrchnosti v argumentech z těchto věd mě finálně vzala chuť se takových debat účasnit. Tečkou bylo vytažení geologa Pošepného a snaha vidět v jeho díle potvrzení některých alchymických pravd (nerosty dorůstají apod.). Co je na tom špatně je přijetí víry, že třeba ten Pošepný, nebo ještě lépe starší Staří byl méně zatíženým (školními znalostmi) pozorovatelem přírody a měl tak do ní hlubší vhled. Dnes jsme o 100 let dále a právě na velmi poctivém pozorování přírody víme ještě lépe, jak věci fungují. To je ale odmítnuto s tím, že je to školní zátěž. Pošepný by jásal, alchymisté deformovaní Fulcanelliho pohledy dnešní pozorování odmítnou, aby se konzervovali v omezeném poznání starších časů, které jim nechává prostor udržet víru. To však jen na začátek, teď to podstatné k teorii éteru, kterou jsi zmínil:

Celá tato teorie je nefyzikální, neexperimentální v rámci fyzického světa a její původ lze jednoznačně dosledovat v textech náboženských, které prezentují lidskou duchovní zkušenost s povahou a podstatou Přírody, světa.

Éter, jako pátý element, rodící nevyzpytatelnost a neuchopitelnost, ze které ožívají veškeré formy bytí je zkušeností získanou niternou lidskou praxí. Chceš-li vhledem do Přírody/Přirozenosti určitého konkrétního typu. Naši milí dnešní alchymisté tento druh zkušenosti v rozvinutí Fulcanelliho důsledně oddělují od svého rukama hmatatelného snažení a vybírají si takové staré autority, na kterých je toto nepřirozené oddělení a roztržení světa lidského poznání udržitelné.

Éter je to, co už opisují Védy, nebo taoismus víc než 25 století zpět. Je to totéž, jako akáša, nebo "prázdnota". Pátá, (ne)projevená skutečnost, která je prostorem, ve kterém a ze kterého se cokoliv zformovaného rodí. Na tom se shodnou mudrci nezávisle na kultuře a době, jsou-li pochopeni, resp. je-li znovu učiněna zkušenost, ze které mudrci píší. Cesta k tomu je známá a opět díky stejné povaze lidské duše i zevního světa nezávislá na době a kultuře.

Problém je, stejně jako u dnešních moderních alchymistů (ale i spousty filosofů), že pojmy jako akáša, éter, prázdnota uchopili lidé bez oné klíčové zkušenosti s podstatou Přírody a začali je rozvíjet intelektuálně. Byť by mnozí křičeli, že ne, nevidí si na špičku nosu. Jedno jestli filosof, nebo alchymista, ti, kteří k Věci přistupují tak, že o ní přečtou všechno možné, aby pak v rámci filozofické, nebo alchymické metody dále rozpracovávali téma jsou naprosto mimo!

Poznáš je tak, že se dokonce zatvrzele brání tomu, že by dnes někdo mohl mít vlastní zkušenost s éterem, akášou...říkej tomu, jak chceš. Nejvíce ze všeho tito lidé připomínají cestovatele, kteří cestují čtením průvodců. Řekněme, že jsem osobně byl v Římě. Mám s tím městem zkušenost a celkem se tam vyznám. To považuji za podstatné. Byl jsem tam, vnímal, osahal, navázal vztah. Podobně jako jsem udělal zkušenost s tím, co je za pojmem éter a dalšími zmíněnými. Jenže naši milí teoretici mají přečteny všechny průvodce po svatém městě. Znají z nich každý kout. Ty že jsi byl v Římě, křičí? Vždyť ani nevíš co je na Via Celsa 5. :-) Oni, kteří o Římě přečetli všechno mi snadno dokážou, jak málo o něm vím. Mají svůj model města, přesně odpovídající všem jejich načteným znalostem. Pracují na něm a v něm, rozvíjí ho, korigují podle nových informací, které si přeložili z italských originálů. A ten co umí italsky pár slov a Město řádně nezná, že tam prý byl? Ani omylem! Vždyť nemá vybudovaný svůj model města, ve kterém "pracuje". Na kterém by mohl ukázat, jak tvrdě převádí znalosti knih prací rukama do reality. :-) Dokonce si dovoluje mluvit o místech ve Městě, které nikde u Starých nenajdeme.

Rozepsal jsem se, ale považuji to za důležité. Rozvlekle a neobratně, ale snad jasně z toho plyne, že u teorií s éterem, akášou, prima materií, materií prima...atd. je to úplně stejné. Existuje cesta, jak se dostat ke zkušenosti těchto skutečností. Pro každého člověka. Stejně jako existuje z místa, kde se každý jeden nachází, cesta do Říma. Budovatelé teorií, jako třeba Fulcanelli, zaměnili práci na modelech za cestu, kam mají jít. Kombinují svědectví těch, kteří Tam byli a ve své dílně vytváří dokonalý obraz svatého Místa. Dle pravidel, která ze svědectví zasvěcených vyvodili.

Jistě chápeš, jak zmatení jsou tito skvělí znalci Říma pro každého, kdo ve Městě alespoň jednou byl. Když tu připomeneš teorii éteru a řekneš, že může být v mnoha ohledech lepší v porovnání s fyzikálními teoriemi, nedám Ti za pravdu. Je to naprostá zmatenost a teorie éteru je zmatená fantazie těch, kteří o éteru četli, netuší, co se jím míní, ale vybudovali si na představách o něm model přírody. Když tento model, spíše a lépe modla, začne být dost velká, zdá se ožít vlastním životem a pohltí své tvůrce, které jako bludička vede do chaosu. Od poznání skutečnosti k sobě a dalšímu krmení modly.

SISACHOCHUš - [14.03.19 17:28] •

Proč by vyvolení měli být zrovna absolventi věhlasných univerzit? Nestačí jim, že je už jejich akademický titul pasuje do řad elity? :)
Pokud se odvolávám na alchymickou tradici, tak dobře víme, že např. Fulcanelli říká, jak alchymické umění vystihuje samu podstatu přírody a jejím pozorováním že lze dosáhnout plného poznání. Rovněž se píše, že Velké Dílo je vlastně jednoduché jako "...dětská hra a ženská práce..." a
dále F. trvá na tom, že "školské" znalosti jsou Dílu na překážku...

Pořád reaguji na původní příspěvek, kde se Janniv píše "...s podobnými modely, které vyvozují fyzici dnes, přicházeli filosofové už před staletími..." !
Alchymický Merkurius, který tvoří veškerou hmotu svým vysrážením, mi přijde jako velmi výstižná analogie fyzikálního eteru.
Chybná podle mě znamená to, že nemusí plně vystihovat podstatu přírody. Ostatně vědci dodnes marně pátrají po vytoužené teorii všeho, takže kdo ví, jestli si taková teorie časem nevyžádá revizi Eisteinovy práce.

SNOP - [12.03.19 02:56] •

SISACHOCHUš - [11.03.19 19:56]: Kdyz ja uplne netusim, co to znamena "je chybna". Videls docking Crew Dragona na ISS? Nebo ty zabery z Hajabusy u Ryugu? Nic z toho by nebylo mozne, kdyby se to pocitalo newtonovsky. Coz samozrejme neznamena, ze objekty teorie relativity "jsou", pouze to, ze ta matematika, ktera je za ni, hezky predikuje experiment a ze na jejim zaklade muzeme lepe konat ve svete.

Na druhou stranu teorie, ktere jsou podstatne jine, pokud nepredikuji to same jako teorie relativity, jsou pro spoustu aplikaci proste nepouzitelne. A zatimco lze rikat, ze "ackoli matematika predikuje experiment, entity teorie jsou pouze pomocne a neexistuji", lze jen tezko rikat opak, tedy "entity jsou realne existujici, ale teorie nepredikuje experiment". Jisteze i to jde, viz Churchillova odpoved na to, ze jeho nazory neodpovidaji faktum: tim hur pro fakta. Ale je to meh.

Kazdopadne me celkem zajima, proc si myslis, ze by mel byt svet intuitivne uchopitelny, dokonce "daleko lepe". Proc by mel byt vubec pochopitelny ci uchopitelny. Proc by to nemelo byt tak, ze aspon nejakeho pochopeni dosahnout jen vyvoleni, napriklad vyvoleni zkouskami na matfyzu :-)

SISACHOCHUš - [11.03.19 19:56] •

SNOP - [28.02.19 13:19]: Možná není nikde žádná historická zmínka o ničem, co by připomínalo teorii relativity proto, že je třeba chybná? Z nějakých důvodů je ale dnes jakákoliv myšlenka jiným směrem naprosto nepřijatelná, i když sám Einstein teorii éteru nikdy výslovně nepopřel.Ta má minimálně tu výhodu proti relativistickému pojetí, že je intuitivně daleko lépe uchopitelná. Především nachází alespoň oporu v historickém myšlení, např. jako alchymická prvotní matérie, která se může "vysrážet" ve vnímatelnou hmotu. (tady samozřejmě také velmi záleží na způsobu chápání takovýchto historických pramenů)

JANNIV (vulgo cmdr. Worf) - [06.03.19 12:45] •

SNOP - [28.02.19 13:19]: Bereš to moc do detailu. Tohle já přeci vím, nejsem úplnej pitomec, abych tvrdil, že fyzika 21. století koresponduje s fyzikou předkolumbovské Ameriky. Jde mi spíš o obecná pojetí Univerza. Jak jsem řekl - nechci se zdržovat vyhledáváním srovnávacích prací na googlu, které jsem před lety četl, když to k ničemu tak nějak vlastně nepotřebuju.

TEAM72 - [05.03.19 10:01] •

JAB - [21.12.18 15:13] : Tiež súhlasím, že to nebola kométa ale hviezda - ako prejav energetického poľa božskej bytosti. Nie náhodou sú v písme anjele označené ako hviezdy.

SNOP - [28.02.19 13:19] •

JANNIV - [28.02.19 08:51]: No, ne, no. Teda samozrejme hrozne zalezi na tom, jak chapes podobnost. V 19. a prvni polovine 20. stoleti napriklad v magii hrozne letel elektromagnetismus - viz i knihovna zde. A samozrejme jestlize se zamerime na to, ze elektromagnetismus je polarni, tak ho muzeme najit nakonec v kazde dualite a rict, ze tyto duality predjimaly elektromagnetismus, jenom bez vzorecku.
"Jak nahore, tak dole" je vyjadreni dosti obecne. Lze v nem nalezt uplne stejne vyjadreni toho, ze fyzikalni zakony jsou univerzalni, tak vyjadreni toho, ze celek vesmiru ma strukturu zive bytosti (a tedy naopak "fyzikalni zakony" nemusi byt univerzalni). Lze v tom najit vicemene cokoli.

Bud nas zajima, co tim opravdu mysleli ti, kteri tyto veci napsali, a pak zjistime, ze to opravdu nesedi na fyzikalisticke modely soucasnosti ani nahodou. Nebo proste po zpusobu ptaku proste vyzobeme to, co se nam hodi, co nejak dobre zni, a interpretujeme to anachronicky v souladu s tim, co chceme slyset. Zivly predjimaji skupenstvi, atomy elementarni castice, diferenciace sfairu velky tresk, atd. atp.

Samozrejme je pravda, ze fyzici neziji v historickem vakuu a zejmena drive byli vseobecne vzdelani, takze - coz je prokazatelne, a nejen diky prejimani pojmu z recke filosofie (atom, energie,... ) - ty drivejsi koncepty znali a inspirovali se jimi. Napr. Heisenberg ma hezke pameti, z kterych vyplyva, ze se v nekterych uvahach inspiroval Platonem ci Epikurem, a naopak, ze se spolu s ostatnimi tehdejsimi fyziky plodne stretavali s Kantem apod.

Ale i prave proto je cely tenhle podnik "podobnych modelu" hrozne vosajstlich, protoze kdyz kreativne (tzn. mj. vcetne preznaceni vyznamu slov) vyuziju tvuj napad na neco, na co jsi ty ani nepomyslel, tak prece nemuzu rict, zes na to vlastne pomyslel, jenom to neumel "dokazat vypocty". V opacnem pripade totiz muzu i v pravekych maluvkach najit mimozemstany a v popisech letajicich povozu letadla.

Ono ja nevim, jak moc rozumis relativite a kvantovce, ale zrovna ty dve zakladni veci, kterymi se lisi od klasicke mechaniky, jsou myslenky, ktere se velmi tezko hledaji v drivejsim mysleni i pri dosti volnem pristupu k interpretaci.
Specialni relativita je dusledkem vicemene jedine myslenky: rychlost svetla je absolutni a konecna. To nikde nenaleznes, pritom cela specialni relativita je vicemene dusledek tohoto tvrzeni.
Obecna relativita je uz uplne mimo pojmovy ramec drivejsich myslitelu, protoze pojem "zakriveni prostorocasu", nebo i "zakriveni prostoru" je uplne mimo moznosti mysleni, dokud clovek nema minimalne analytickou geometrii (tj. ono netrivialni propojeni geometrie a algebry, ktere provedl Descartes na zacatku 17. stoleti).

S kvantovou teorii (a kvantovou teorii pole) je to samozrejme tezsi, protoze zatimco matematika je pomerne jasna, stale postradame uspokojivou "metafyzickou" intepretaci, na ktere by se vsichni shodli. To umoznuje nejruznejsim blouznivcum tvrdit ruzne veci, jako napriklad ze vsechno jsou pouze vibrace a podobne (nejsou a netvrdi to pokud vim zadna interpretace QM). Kazdopadne to, cim se kvantova teorie zasadne lisi od klasicke mechaniky, jsou predevsim tri veci: princip superpozice, princip nerozlisitelnosti a princip neurcitosti. Princip superpozice rika, ze entita muze byt ve vice stavech zaroven (presneji: ze existuji stavy entity, ktere nemaji primy odraz v tom, co lze merit), princip nerozlisitelnosti rika, ze castice nelze oclisovat (tj. mimo jine nelze rict takove to popularni, ze jsme nyni slozeni z jinych elementarnich castic, nez kdyz jsme se narodili; v tomto ohleduje konsistentnim uchopenim prave teorie pole) a princip neurcitosti rika, ze vlastnosti, ktere zname z klasicke mechaniky, nejsou jednoduse prevoditelne na mikroskopickou uroven (kupr. rychlost a poloha nejsou dve odlisne vlastnosti, ale spise dva uhly pohledu na jednu vlastnost).

Zadny z techto principu nenalezame v drivejsim mysleni. Zatimco kvantovou teorii pole - tj. ze jedinymi entitami jsou pole jednotlivych druhu elementarnich castic a veskera fyzika je v interakcich techto poli - muzeme s hodne velkou velkorysosti v predstavach drivejsich filosofu najit (ale opet, podobnost bude koncit prave u tohoto, protoze jednak uz se v kvantove teorii pole vubec nepohybujeme v "prostoru", jednak ty interakce jsou dosti prasacke a neintuitivni), tak kvantova mechanika (jakozto "dnes jiz zastarala teorie", coz znamena ale prave jen tolik, ze proste existuji jevy, ktere QM nevysvetluje, zatimco QFT ano, ale jinak podobne jako newtonovska mechanika pouzivana na vetsinu aplikaci) je proste uplne mimo konceptualni moznosti starych filosofu.

Zkratka, rict, ze stari filosofove prichazeli s podobnymi modely, jako vyvozuji fyzici dnes, je urazka obou. Protoze fyzici prichazeji s vecmi, ktere stare filosofy ani nemohly napadnout (aneb dokud neuvidis more, nema te ani jak napadnout, ze je slane), a naopak stari filosofove jsou myslenkove mnohem bohatsi nez moderni fyzika, jen holt ne v oblasti experimentalni vedy.

JANNIV (vulgo cmdr. Worf) - [28.02.19 08:51] •

SNOP - [27.02.19 01:37]: :D ani ne, jen je velmi zajímavé zjištění, že s podobnými modely, které vyvozují fyzici dnes, přicházeli filosofové už před staletími, akorát je neuměli dokázat výpočty. Ono slavné: "Co je nahoře, je stejné, jako to, co je dole," vlastně koresponduje s kvanty i relativitou. Těch příkladů je víc, ale nechce se mi hledat příslušné práce, on to zvládne každý, kdo umí zacházet s Googlem.