Zariatnatmikova knihovna

Dotazy

Položky 211-220 z 4310 nalezených.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [26.03.19 11:05] •

AFAR, JAB: Váš hovor mě vede trochu víc napsat o prázdnotě. Tímhle příspěvkem se k tomu chci uvázat a snad se ještě dnes objeví v Diskusi první pojednání. Když to čtu, je to dobré, ale chce to ještě další podstatný krok. Spojení. Zvědomění. Prázdnota je nešťastné pojmenování pro živou všemohoucí otevřenost a znova cítím stín, který právě pojem prázdnota na To vrhá. Spojení, pravá realizace jógy je jen v první fázi cestou ke zkušenosti "prázdnoty", nevyzpytatelného, které zrcadlí. Když už člověk procitnul, pak jeho jógou, spojením je uvolnění, rozprostření a odevzdání se do této podstaty. Pak zmizí rozdíl mezi poustevníkem a ne-poustevníkem, oba jsou vědomě spojeni s Bohem a z konání se stává ne-konání.

JAB - [23.03.19 08:38] •

AFAR - [22.03.19 21:36]: Díky za vysvětlení. Výraz "poustevník" jsem chápal jinak, ale takto podáno s Tebou zcela souhlasím.

AFAR - [22.03.19 21:36] •

JAB - [18.03.19 11:59]: Ani ja si nemyslim, ze by se poustevnictvi vyznacovalo naprostou necinnosti. Urcite je treba nekdy nasekat drevo, prilozit do kamen, anebo alespon privolat krkavce s obedem. A vedle psani, prekladani a komentovani knih jsou to take velmi smysluplne cinnosti, tedy pokud se zrovna poustevnik nerozhodl umrit hladem ci zimou...

Probudi se a je sam, pred nim je jen nekonecna prazdnota toho dne. On to jeste nevi, ale dnes prelozi celou jednu kapitolu, i kdyz po prekladu te knihy vlastne vubec nikdo netouzi. Nema zadne plany, nic, proc ted vstat z postele. Presto vstane. Cely den pred nim a cely den prazdny. Zprvu neprijemna prazdnota se naplnila nekonecnymi moznostmi co delat, ale on o zadnou z nich nestoji. Dneska ne.

Chce jen tise sedet a byt sam se sebou a v tom byti nebyt. Vzdat se toho vseho, co ho obklopuje a cim je. Proste si jen sednout a chvilku tise nebyt nikym jako by si snad na chvilku potreboval odpocinout sam od sebe.

A tak tam sedi a diva se do nekonecne prazdnoty sveta.

Po nejake dobe se z te nekonecne prazdnoty ozve hlas a rika: "Mam hlad! Dej mi jist!" A tak vstane, uvari a ji.
Pak se ozve: "Je mi zima. Chci se zahrat!" Naseka drevo a zatopi.
No a po chvili se opet ozve hlas. Tentokrat rekne: "Nebud takove prase! Jdi se umyt!" Zastydi se, poslechne a umyje se. Takhle tam sedi a obcas vstane nez se ten den ozve hlas naposledy. Tentokrat pozaduje naplneni sveho zivota. Poustevnik naposledy poslechne, vstane a jde prelozit to, co nikdy nikdo nebude cist.

Jabe, jis, kdyz mas hlad, anebo jis, kdyz je cas na obed? Probouzis se, kdyz tve telo chce, anebo kdyz ti rinci budik? A probouzis se s tim, ze musis do prace, anebo s tim, ze netusis, co ti den prinese?

Clovek ji, kdyz prijde cas obeda. Ale co vic, clovek vi, ze az bude cas obeda, bude se obedvat! A to je to, co jsem myslela tou blizkou a smysluplnou budoucnosti. Clovek, ktery ji, kdyz ma hlad, zadnou takovouto budoucnost nema.

Takovyto pristup k zivotu vede k prazdnote duse, na ktere se pak zrcadli prazdnota mysli.

JAB - [18.03.19 11:59] •

AFAR - [17.03.19 15:44]: Asi záleží na tom, jak přesně chápete pojem poustevník, ale nemyslím si, že by se poustevnictví vyznačovalo naprostou nečinností, ani že by "blízká a smysluplná činnost" musela být nutně vázána na lidskou společnost. Takový sv. Jeroným, který ve své poustevně v Betlémě překládal a komentoval Bibli a psal historické spisy, musel mít, ač poustevník, daleko více náročné duševní práce než většina lidí ve světě. Konečně, pokud poustevníkovi neobstarávají potravu krkavci jako proroku Eliášovi (což je, předpokládám, spíš výjimka než pravidlo), domnívám se, že už samotné přízemní starosti o zajištění byť velmi skromné obživy meditaci zabarví dostatečně.

AFAR - [17.03.19 15:44] •

Novodobí poustevníci

Kdysi se mě kdosi zeptal, zda mám názor na to, proč se někdo v dnešní době stane poustevníkem. Tak tady je moje odpověď:

Kdybych se já rozhodla stát se poustevníkem, bylo by to kvůli prázdnotě. Ovšem ne kvůli té prázdnotě, kterou člověk může zažít v běhu běžného života, třeba při meditaci. Taková prázdnota je totiž zabarvena vědomím blízké a smysluplné budoucnosti: Bude potřeba dokončit pracovní úkoly, nakoupit, navařit, atp. Při samotné meditaci člověk sice na nic z toho nemyslí - nemyslí vlastně vůbec na nic, přesto je tím jeho meditace zabarvena. Meditace se nikdy neodehrává ve vakuu, ale vždy na pozadí lidské duše. A proto, i když je člověk bez jediné myšlenky, v jeho meditaci je přítomno vědomí blízké a smysluplné budoucnosti, které ohraničuje a vymezuje prázdnotu jeho života.

Vědomí blízké a smysluplné budoucnosti je něco, čeho se při běžném životě prostě nelze vzdát. Protože zkrátka potřebujeme vyprat, abychom měli čisté oblečení do práce, a pak potřebujeme to a ono, abychom naplnili očekávání a standard naší doby.

Prázdnota poustevníka je jiná, je to prázdnota beze smyslu, bez budoucnosti. Meditace, ve které opět není přítomna jediná myšlenka, se nyní odehrává na pozadí ničeho, je to prázdnota mysli na prázdnotě duše, která nemá ani smysl ani budoucnost, jen krásnou, tíživou a zničující svobodu.

CHALWAT - [04.03.19 12:43] •

LOCKI - [10.11.18 22:48]: něco tak hutného a výstižného jsem už dlouho na naše téma neviděl.. gratuluji.

KUATO - [03.03.19 08:48] •

GLO - [03.03.19 00:34]: jenze kdybys to chtel tradovat, tak by Ti nezbylo, nez vymyslet par opicaren, aby ostatni, kteri to naprimo nevnimaji, se k tomu mohli nejak postupne priblizit.. coz je neco, oc se snazi zavedene skoly s vetsim ci mensim uspechem.

GLO - [03.03.19 00:34] •

SNOP - [20.12.18 01:15]: nevím, jestli to je "vyšší magie". Aniž bych teda cokoli věděl o tibetském buddhismu, tak jsem narazil na Thubten Yeshe: Becoming Vajrasattva: The Tantric Path of Purification a řekl bych, že to, co dělám, je něco jako v této knize popsaná "purification".
Ovšem teda s tím, že moje "metoda" je mnohem jednodušší, nepoužívám žádné mantry ani vizualizace božství (a kdovíco všechno ještě oni dělají).

XERAPH - [21.12.18 04:09] •

GLO - [08.12.18 17:19]: Mám trohu podobnou zkušenost. V průběhu času jsem zjistil, že k magii nic nepotřebuju. Nemusím dodržovat přesná pravidla ani být v kontaktu s nějakou bytostí, ani nepotřebuju žádné pomůcky. Hlavním nástrojem je pro mě vlastní zbožnost/čistota a vůle (případně přání) a práce s e svím nitrem. Věci se dějí přímo (z poručení) nebo přitažením. Ovšem pojmenování se nachází hůř:)

SNOP - [20.12.18 01:15] •

GLO - [08.12.18 17:19]: Jasne. Pak asi muze byt jedno, jak to pojmenujes, ne?
Proste ses dotkl toho/nalezl to, co ja bych oznacil za to, kde zacina vyssi magie. Jestli to oznacis za Jedno, Intelekt, Svet Ideji, Sferu Pricin, Prozretelnost, Vyssi astral nebo jakkoli jinak, to mi neprijde zajimave. Proste ano, zde zacina to, co dela imho magii zajimavou i pres vsechen ten balast, protoze zde se zacina menit clovek sam, a ukazuje se, ze je to pro jeho byti ve svete jednoznacne lepsi nez chtit neceho dosahnout bez zmeny sama sebe.

Pokud mohu soudit, neni mnoho knih, ktere by tuto rovinu nejak moc rozebiraly, mimo jine proste proto, ze je to taky jeste o neco vice intimni. Ale poetictejsi Crowleyho veci jsou rozhodne relevantni, z klasiky to probleskuje urcite Levim a za sebe rikam, ze docela Peladanem. Dobri mystici nemluvi o nicem moc jinem, ale samozrejme je otazka, co od toho chces. Za sebe krom Plotina (zejm. IV,8, V,3, VI,9) doporucuji napr. Chuej nenga.