Zariatnatmikova knihovna

Diskuse

Položky 36676-36685 z 36881 nalezených.

SNOP: Jsme fyzické schránky, shluk neuronů v kterém je malé napětí. Hormony a vzruchy. Otravní svými potřebami těla a pudy nutící dělat věci proti mysli. To jsme "my" naše já. Nádoby na vodu, která se po smrti odpaří a stane se součástí něčeho většího

SNOP - [09.01.04 10:09] •

A po Vyhasnuti prijde Zima :-)

HAVRAN - [09.01.04 10:05] •

Locki: Nikdo nepřetrvává. Vše je jen nepřetržitý tok vědomí. Ale každý myšlenkový okamžik není zcela stejný. Je zde ZMĚNA, která činí nový okamžik trošku jiný. Vše však jako řeka plyne nepřerušeno. Takže tu není stejná bytost, ale je tu jediný tok(proces).
Taky bych to snad mohl přirovnat k olympijskému ohni. Závodníci si přebírají oheň mezi sebou pochodněmi. Vše je nepřerušeno, přesto nemůžeš říci, že plamen je stále tentýž. No a mimochodem dokud je palivo pro oheň (touhy apod.), tak zůstává myšlenkový proces. Odeber palivo a dojde k Vyhasnutí! :-))

HAVRAN - [09.01.04 09:53] •

Není žádný poslední Pozorovatel. Vždy mohu jít o další krok dál – být dalším „posledním pozorovatelem“. Jediná výhoda „hledání“ posledního pozorovatele je ta, že se unavíte a u právě vámi zvoleného „posledního“ pozorovatele se rozhodnete pozorovat. A to je teprve to důležité ( vo tom to je!:o) ). Bdělá pozornost ke všemu s kterou se ztotožníme (respektive se jí odevzdáme ztrátou ega – protože není kdo by se ztotožňoval) je určitý stav mezi zdánlivým „já jsem“ a mezi čistou existencí. V ideálu je to neustálé střídání mezi existencí( stav kdy se neobjevují předměty k pozorování) a pozorováním (stav, kdy se objevují myšlenky apod., ale nijak si je nepřivlastňujeme).

SNOP - [08.01.04 22:39] •

RAKESH: Takto tedy tvrdim, ze z jakehokoli posledniho pozorovatele, ve kterem je vsechno, se da ubrat jeste ten posledni pozorovatel. Nepotrebujes furt reflektovat sva pzoorovani, v zasade. Ostatne to je ta smrt.

RUNA - [08.01.04 22:01] •

AGITATIO: vydrz do pristiho tydne, ozvu se a rovnou bych ti to poslal.

GALEN GROW: nez pujdes "na navstevu" k psych., radeji se jeste poradne zamysli nad svou dosavadni praxi, neprepalil jsi to nekde
nebo nezanedbal jsi neco, takhle uz fyzicky projevena disharmonie se muze tahnout delsi dobu.
Co sny, nechodi ti posledni dobou nejake (s moznym vysvetlenim chyby - nevyrovnanosti ve vyvoji)? Co jina znameni v beznem
zivote, situace, setkani apod.?
Muzez take vnitrne poprosit o objasneni a byt pozorny a vnimavy...
Snazime se "delat duchovno", tak proc nepouzit prislusne prostredky -to, co umime a muzeme - k prozkoumani i takovehle zalezitosti?
A konkretne: jsi dostatecne uzemneny, nelitas nekde? Tim myslim skutecne prakticky uzemneny k Matce Zemi?

Hodne sily!

RAKESH - [08.01.04 21:37] •

" kde bereš jistotu, že je to Já (myšleno, jako poslední Pozorovatel), za kterýho už nelze jít?"

Protoze uz dal neni co ubrat a pritom je tam vsechno

RAKESH - [08.01.04 21:36] •

ja nevim ktery ja a Ja a duch a Duch se ztotoznuje s cim. Ja vim ze kdyz v sobe udelam *tohle*, zarovka naskoci.

SNOP - [08.01.04 20:58] •

Galen Grow: Pises

Naše "Ja" by mohli být záblesky z věčnosti, ale jelikož vnímáme prostor v čase tak k nám přicházejí postupně a měníme je podle svojí povahy, ta je daná hormony a reflexy.

Co ale myslis tim "k nam"? Kdo jsme "my"?

SNOP - [08.01.04 20:56] •

To, co pisete, je dost tvrde... Ja... ja se muze ztotoznit s Duchem, nebo Duch je Ja? Jsi podstatou Duch, nebo to teprve hledas a pripadne nalezas? Ma Duch vubec nejake vlastnosti, aby vubec mohl byt oznacen za "ducha"?