Zariatnatmikova knihovna

Diskuse

Položky 856-865 z 36883 nalezených.

Locki tu nekde nize obracel pozornost od "prakticke" magie k duchovnimu poznavani a me k tomu napadla otazka jak to vlastne jde dohromady s praktickym zitim a konanim?
Mam cely zivot usilovat o prozitek nejakeho sjednoceni s bohem, "odtazeni od jevu, myslenek, sebe", "prozitku prazdnoty" a az toho dosahnu, tak nic jineho nez prozivat prazdnotu nedelat, protoze to je to nejvyssi a vsechno ostatni je nepodstatne? Je spravne sedet nekde v koute a furt prozivat prazdnotu a neni to blbe vlastne? A nebo i z nejakeho absolutniho pohledu je spravne vyvijet i nejakou jinou cinnost - a co a proc vlastne?
Vim treba ze taoiste maji nejakou filosofii wu-wej a kategorii ctnosti (Te)...

Take bych rekl, ze po uplynuti obdobi mladi ma vetsina lidi prirozenou potrebu nejake tvurci nebo jinak prospesne cinnosti, nejak "vydat plody" a samotne poznavani nebo nakrasne i nejake ciste osobni dosazeni nestaci. Nebo se mylim?

SNOP - [11.06.16 10:44] •

LOCKI - [06.06.16 22:06]: Krestansky pohled je, ze v padu je cosi temneho. Novoplatonsky pohled je spis takovy, ze na padu nic temneho neni, je potreba tvorit a kazdy zivot je tvorba. Temne to zacne byt, kdyz se to tvoreni nedari, protoze.... svobodna vule. Neni dobrych a spatnych roli, jsou jen dobri a spatni herci. A i tak je to krasne, jen komparativne by to mohlo byt lepsi, a ta komparace v nas vytvari ten dojem zla. Ale je to vskutku zlo, kdyz komparujeme sami sebe s tim, jak bychom mohli/meli byt, a neudelame nic pro to, abychom takovi byli. Protoze v tom jsme uplne svobodni, protoze to je o pristupu, ne o vnejsich vecech.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [10.06.16 23:10] •

Pan Spira je v tom videu didakticky velmi elegantni. Dodnes jsem o nem nevedel. Takze jeste jednou moc diky za odkaz.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [10.06.16 22:16] •

EGO-N - [10.06.16 18:28]: Diky za odkaz. Skouknu to za chvili cele. Cas opoustim prave ted, v pritomnem okamziku. :-) Ale v tom na co narazis neslo o cas. Jde mi o to rict, ze do jednoty se nevraci redukci, ale obsažením. Ne umensenim, ale naplnenim.

S tou intimitou je to osemetna pravda. Lide maji vesmes te sve intimity tolik, ze nevi, jak z ni ven. :-) Ale jasne, chapu, jak to myslis a tak souhlas.

Smi se prozrazovat metoda prace, horsi uz je to s konkretnimi vlastnimi prozitky a zkusenostmi, ktere vetsinou u druhych jen vytvori dalsi oddelujici predstavy.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [06.06.16 22:34] •

KRADEK - [06.06.16 15:57]: Nechal jsem si to dele ulezet, protoze Tvuj zpusob sdelovani tak vstrebavat musim. Dekuji a zkusim k tomu neco, co se bude mozna zdat jako unikove klise...ale rozpustme i tento koncept. Moje duvody protuto nabidku jsou -

Nevidime veci jake jsou ne kvuli nim, ale kvuli zpusobu, jakym koukame. Tady plne prijimam odpovednost.
Ubrzdene frekvenci nerozumim, ale to ber jen jako konstatovani, ze nejsem ve Tvem konceptu doma.
Navrat neni podle meho mozny. Do nahoty nevedomosti uz to nejde. Musime k osviceni. Luno matky je jednosmerka. ;-)
Je vubec neco, co je me vlastni?

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [06.06.16 22:06] •

SNOP - [06.06.16 15:47]: Odzadu - jiste, proste spocinuti v opravdove takovosti prinasi radost. Z praktickeho hlediska to jeste zjemneme a mluvme o spokojenosti. Ono ne nadarmo se zdravi "pokoj vam". Spokojenost mi lepe vyjadruje tu neextaticnost radostivosti v prirozenosti. Pokoj v Kristu. Sdelovani to mozna neni, vyjadreni je to uplne a prave.

Druhy odstavec - ano, takhle to udelejme. S laskou a jemnou eleganci. Tim se vyhneme pokuseni, ktere netreba blize jmenovat.

K prvnimu - tady bych se mohl popravu ptat, kde/kdy se to Bohu vymyka. V daru svobody? Muzeme se ptat, jestli to neslo mene dramatickou cestou, ono povyseni od nevedomeho byti sebou k vedomemu pritakani Bohu. Coz se zda byt cestou cloveka. Nase docasne selhavani neni jen nase. V tom nehledej alibismus, ale zamerme pozornost k onomu bodu ztraty (puvodni) nahoty. Tam je skutecne cosi temneho v negativnim smyslu.

KRADEK - [06.06.16 15:57] •

LOCKI - [06.06.16 14:52]: Z pohledu shora, co stvořeno, to jest, jen u každého určité, co již není stvořeno nejvyšším tvořitelem, nýbrž co brání dané spatřit. Anděl či démon, vše je Jím. Klíčem je jen frekvence, která ubržděna.
Reflexe každé kapky, co po návratu touží je osvobozením z vymezení se kapky vůči celku, tedy přijetím všeho stvořeného, kdy ještě neznamená, že musím vstupovat. S jakou však dávkou vlastního kapka ustrnula na pláži, tak s podobnou se rozplésti dané má, což vysvobozením i pro další.
V dalším je nutné mít na paměti, že směšovat vidění světa tak jak je a světa mentálně stvořeného tak jak je, je jiné. Např. strach, ano má své místo, opodstatnění, však jde jen o myšlenku ze světa bez Ducha, která postupu brání.
SNOP - [06.06.16 14:16]: Špatnost a nesličnost, prostě každé hodnocení není ze světa, které srdce otvírá. Proto bych svět mentální, který brání a tvoří odpor se světem, který přijímá a dává prostor životu, který je sám Jím, nespojoval jinak, než že každý své místo v celku má.

SNOP - [06.06.16 15:47] •

LOCKI - [06.06.16 14:52]: Ono je to sice trochu irelevantni, ale ma odpoved na prvni odstavec je, ze prave neplati "cos stvoril, to mas". Plati pouze "cos stvoril, to bys mohl mit", a to "to bys mohl mit" zalezi ciste na nas. Pokud budeme skutecne tim, cim jsme, tak bude mit Buh opravdu to, co stvoril, a bude to dobre. A pokud v tom selhavame, tak je to jenom na nas, ze nedokazeme byt tim, cim jsme (coz znamena, ze nedokazeme vubec poradne byt, protoze furt utikame od sebe nekam jinam, napriklad, kdyz svalujeme vinu na neco jineho ;-)).

K druhemu odstavci - to mas tezky. S temi hypostazemi to neni tak problematicke, proste proto, ze jimi vsemi sam jsi, takze nakonec jsi sam Slovem Bozim i Bohem, nakolik dokazes byt skutecne tim, cim jsi vzdy byl (viz prvni odstavec). Co se tyce vztahu, je to tezsi. Evidentne chces, aby vztah byl nejen mnohosti, ale i neidentitou, radikalni ruznosti mnoheho. Tuto neidentitu ovsem neni treba tvorit, ta je v jevovem svete faktem. Naopak, je treba tuto rozdilnost prekonavat - a prekonat. Ovsem nikoli do naproste jednoty, jakkoli to take lze, ale do krasy, coz je princip jevoveho sveta (totozny s bytim a dobrem, svetu pochopitelne sam o sobe transcendentni, ale nutno poznamenat, ze neni ucelem se jevoveho sveta zbavit ve prospech teto transcendence, ale postavit jej z hlavy na nohy zarazenim na sve misto).
Aplikovano na sdelujiciho a posluchace, tvym ukolem je pri sdelovani mit na zreteli celek sveta se vsemi zivacky v nem tak, aby tve sdeleni do one krasy sedlo jako prdel na hrnec a jeste ji oslavilo.
A pripominam, ze dva mudrci si nemusi sdelovat vubec, ale vubec nic, a presto mohou byt ve vztahu spolecne radostivosti.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [06.06.16 14:52] •

SNOP - [06.06.16 14:16]: No na to by asi byla snadna (unikova) odpoved, ze nam, odvislym tvorum s iluzi docasneho prostoru svobody nenalezi se vubec takhle ptat na Bozi motivace...treba je proste uchyl z naseho aktualniho pohledu, ale to je stejne irelevantni...osvobozujici bylo mysleno tak, ze opravdu berouci jakoukoliv moji odpovednost za cokoliv...aneb co sis stvoril, to mas, Pane. Vsechno je to Tve a nejake reflexe pomijivych bublin (jako jsem treba ja) nemaji zadnou skutecnou hodnotu.

V mem videni takhle veci sice nefunguji...ale je to celkem analogicke k te zodpovednosti ve sdelovani. Prilisne preneseni na jednu stranu vztahu i kdyz to elegantne a asi nad me moznosti oponovat zduvodnujes. Ale dotaz jeste - neni to z Tve strany vlastne taky analogie te (novo)platonske geneze, kde priciny jdou jen z vyssi hypostaze a je tam tedy podobna avivaz? Mne to pripomina jina silna tvrzeni - jako ze priciny nevznikaji v "zavislych" (nizsich) vrstvach apod. Da se to filozoficky obhajit, ale nejsem si jist, ze to tak je. Kdyz si to tak dam, tak se mi skutecny vztah - jedno jestli sdelujiciho a posluchace, nebo logu a duse - ztraci do jednoho polu.

SNOP - [06.06.16 14:16] •

LOCKI - [06.06.16 11:50]: Arianstvi (a nakonec asi i nestorianstvi) jenom zvysuje proluku mezi clovekem a Bohem, to neni problem (tedy pro muj argument). Ten druhy citatek je osemetnejsi, nicmene i to je v poradku, pokud "tvrzeni" nechapu jako vyraz reci, ale prave jako vyraz sama sebe. "Buh chtel" je v tomto pripade proste "Buh je tim, cim je".

Ad prostredni odstavec - no tak osvobozujici. Kdyz to vezmes takto i s chlupama, tak naopak svobodu zcela rusi, protoze kazda tva myslenka, kazdy tvuj dech, ba i samotny fakt, ze jsi, jsou aktem Bozim. Coz by jeste slo, kdybychom ovsem ve svete nepozorovali spatnost a neslicnost, ba nejen ve svete, ale i sami v sobe. A trapili se tim. Co za Boha vytvori cela zavisle entity, ktere se trapi? Co za Boha vytvari spatnost a neslicnost a udrzuje je v jejich pofidernim byti?