Zariatnatmikova knihovna

Diskuse

Položky 857-866 z 36881 nalezených.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [10.06.16 22:16] •

EGO-N - [10.06.16 18:28]: Diky za odkaz. Skouknu to za chvili cele. Cas opoustim prave ted, v pritomnem okamziku. :-) Ale v tom na co narazis neslo o cas. Jde mi o to rict, ze do jednoty se nevraci redukci, ale obsažením. Ne umensenim, ale naplnenim.

S tou intimitou je to osemetna pravda. Lide maji vesmes te sve intimity tolik, ze nevi, jak z ni ven. :-) Ale jasne, chapu, jak to myslis a tak souhlas.

Smi se prozrazovat metoda prace, horsi uz je to s konkretnimi vlastnimi prozitky a zkusenostmi, ktere vetsinou u druhych jen vytvori dalsi oddelujici predstavy.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [06.06.16 22:34] •

KRADEK - [06.06.16 15:57]: Nechal jsem si to dele ulezet, protoze Tvuj zpusob sdelovani tak vstrebavat musim. Dekuji a zkusim k tomu neco, co se bude mozna zdat jako unikove klise...ale rozpustme i tento koncept. Moje duvody protuto nabidku jsou -

Nevidime veci jake jsou ne kvuli nim, ale kvuli zpusobu, jakym koukame. Tady plne prijimam odpovednost.
Ubrzdene frekvenci nerozumim, ale to ber jen jako konstatovani, ze nejsem ve Tvem konceptu doma.
Navrat neni podle meho mozny. Do nahoty nevedomosti uz to nejde. Musime k osviceni. Luno matky je jednosmerka. ;-)
Je vubec neco, co je me vlastni?

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [06.06.16 22:06] •

SNOP - [06.06.16 15:47]: Odzadu - jiste, proste spocinuti v opravdove takovosti prinasi radost. Z praktickeho hlediska to jeste zjemneme a mluvme o spokojenosti. Ono ne nadarmo se zdravi "pokoj vam". Spokojenost mi lepe vyjadruje tu neextaticnost radostivosti v prirozenosti. Pokoj v Kristu. Sdelovani to mozna neni, vyjadreni je to uplne a prave.

Druhy odstavec - ano, takhle to udelejme. S laskou a jemnou eleganci. Tim se vyhneme pokuseni, ktere netreba blize jmenovat.

K prvnimu - tady bych se mohl popravu ptat, kde/kdy se to Bohu vymyka. V daru svobody? Muzeme se ptat, jestli to neslo mene dramatickou cestou, ono povyseni od nevedomeho byti sebou k vedomemu pritakani Bohu. Coz se zda byt cestou cloveka. Nase docasne selhavani neni jen nase. V tom nehledej alibismus, ale zamerme pozornost k onomu bodu ztraty (puvodni) nahoty. Tam je skutecne cosi temneho v negativnim smyslu.

KRADEK - [06.06.16 15:57] •

LOCKI - [06.06.16 14:52]: Z pohledu shora, co stvořeno, to jest, jen u každého určité, co již není stvořeno nejvyšším tvořitelem, nýbrž co brání dané spatřit. Anděl či démon, vše je Jím. Klíčem je jen frekvence, která ubržděna.
Reflexe každé kapky, co po návratu touží je osvobozením z vymezení se kapky vůči celku, tedy přijetím všeho stvořeného, kdy ještě neznamená, že musím vstupovat. S jakou však dávkou vlastního kapka ustrnula na pláži, tak s podobnou se rozplésti dané má, což vysvobozením i pro další.
V dalším je nutné mít na paměti, že směšovat vidění světa tak jak je a světa mentálně stvořeného tak jak je, je jiné. Např. strach, ano má své místo, opodstatnění, však jde jen o myšlenku ze světa bez Ducha, která postupu brání.
SNOP - [06.06.16 14:16]: Špatnost a nesličnost, prostě každé hodnocení není ze světa, které srdce otvírá. Proto bych svět mentální, který brání a tvoří odpor se světem, který přijímá a dává prostor životu, který je sám Jím, nespojoval jinak, než že každý své místo v celku má.

SNOP - [06.06.16 15:47] •

LOCKI - [06.06.16 14:52]: Ono je to sice trochu irelevantni, ale ma odpoved na prvni odstavec je, ze prave neplati "cos stvoril, to mas". Plati pouze "cos stvoril, to bys mohl mit", a to "to bys mohl mit" zalezi ciste na nas. Pokud budeme skutecne tim, cim jsme, tak bude mit Buh opravdu to, co stvoril, a bude to dobre. A pokud v tom selhavame, tak je to jenom na nas, ze nedokazeme byt tim, cim jsme (coz znamena, ze nedokazeme vubec poradne byt, protoze furt utikame od sebe nekam jinam, napriklad, kdyz svalujeme vinu na neco jineho ;-)).

K druhemu odstavci - to mas tezky. S temi hypostazemi to neni tak problematicke, proste proto, ze jimi vsemi sam jsi, takze nakonec jsi sam Slovem Bozim i Bohem, nakolik dokazes byt skutecne tim, cim jsi vzdy byl (viz prvni odstavec). Co se tyce vztahu, je to tezsi. Evidentne chces, aby vztah byl nejen mnohosti, ale i neidentitou, radikalni ruznosti mnoheho. Tuto neidentitu ovsem neni treba tvorit, ta je v jevovem svete faktem. Naopak, je treba tuto rozdilnost prekonavat - a prekonat. Ovsem nikoli do naproste jednoty, jakkoli to take lze, ale do krasy, coz je princip jevoveho sveta (totozny s bytim a dobrem, svetu pochopitelne sam o sobe transcendentni, ale nutno poznamenat, ze neni ucelem se jevoveho sveta zbavit ve prospech teto transcendence, ale postavit jej z hlavy na nohy zarazenim na sve misto).
Aplikovano na sdelujiciho a posluchace, tvym ukolem je pri sdelovani mit na zreteli celek sveta se vsemi zivacky v nem tak, aby tve sdeleni do one krasy sedlo jako prdel na hrnec a jeste ji oslavilo.
A pripominam, ze dva mudrci si nemusi sdelovat vubec, ale vubec nic, a presto mohou byt ve vztahu spolecne radostivosti.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [06.06.16 14:52] •

SNOP - [06.06.16 14:16]: No na to by asi byla snadna (unikova) odpoved, ze nam, odvislym tvorum s iluzi docasneho prostoru svobody nenalezi se vubec takhle ptat na Bozi motivace...treba je proste uchyl z naseho aktualniho pohledu, ale to je stejne irelevantni...osvobozujici bylo mysleno tak, ze opravdu berouci jakoukoliv moji odpovednost za cokoliv...aneb co sis stvoril, to mas, Pane. Vsechno je to Tve a nejake reflexe pomijivych bublin (jako jsem treba ja) nemaji zadnou skutecnou hodnotu.

V mem videni takhle veci sice nefunguji...ale je to celkem analogicke k te zodpovednosti ve sdelovani. Prilisne preneseni na jednu stranu vztahu i kdyz to elegantne a asi nad me moznosti oponovat zduvodnujes. Ale dotaz jeste - neni to z Tve strany vlastne taky analogie te (novo)platonske geneze, kde priciny jdou jen z vyssi hypostaze a je tam tedy podobna avivaz? Mne to pripomina jina silna tvrzeni - jako ze priciny nevznikaji v "zavislych" (nizsich) vrstvach apod. Da se to filozoficky obhajit, ale nejsem si jist, ze to tak je. Kdyz si to tak dam, tak se mi skutecny vztah - jedno jestli sdelujiciho a posluchace, nebo logu a duse - ztraci do jednoho polu.

SNOP - [06.06.16 14:16] •

LOCKI - [06.06.16 11:50]: Arianstvi (a nakonec asi i nestorianstvi) jenom zvysuje proluku mezi clovekem a Bohem, to neni problem (tedy pro muj argument). Ten druhy citatek je osemetnejsi, nicmene i to je v poradku, pokud "tvrzeni" nechapu jako vyraz reci, ale prave jako vyraz sama sebe. "Buh chtel" je v tomto pripade proste "Buh je tim, cim je".

Ad prostredni odstavec - no tak osvobozujici. Kdyz to vezmes takto i s chlupama, tak naopak svobodu zcela rusi, protoze kazda tva myslenka, kazdy tvuj dech, ba i samotny fakt, ze jsi, jsou aktem Bozim. Coz by jeste slo, kdybychom ovsem ve svete nepozorovali spatnost a neslicnost, ba nejen ve svete, ale i sami v sobe. A trapili se tim. Co za Boha vytvori cela zavisle entity, ktere se trapi? Co za Boha vytvari spatnost a neslicnost a udrzuje je v jejich pofidernim byti?

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [06.06.16 11:50] •

SNOP - [06.06.16 11:16]: No, v tom se shodneme i neshodneme. Opet to stejne jako s tim sdelovani nevnimam tak extremne. Stejny extrem bych mohl drzet i v tom, ze Buh se nestal clovekem, byt Arian, pripadne v nejake forme Nestorian. A katolicismus k tomu pristupuje bez dedecka na oblacku myslim uplne stejne (dejme si nize jeste jeden souvisejici citat vcetne Boziho chteni). Tedy k Boho-lidstvi Jezise Krista stejne, jako k Slovo-slovu Pisma. Buh tedy sdeluje i v tom beznem smyslu. Ten Augustin byla takova smirliva snaha, kdy si myslim, ze on vidi Pismo zretelne jako slovo i jako Slovo.

Ona ta primarni odpovednost prenesena na prvniho hybatele (at preskocime neplodne debaty o sdelovani a Sdelovani sebou samym) je sympaticky osvobozujici vize. Ne nepodobna ruznym vymanujicim se vychodnim duchovnim snaham. Kdyz pomineme ruzne obtizne zjistitelne a overitelne reci o tom, jak jsme se sami rozhodli zit v teto lidske podobe a mit se za vysledek vlastniho karmickeho tance (jehoz pocatek je stejne problematicky jako prase), tak si ferove rekneme - nic si nepamatuju o sobe driv, nez od urciteho bodu. Nejsem sebe pricinou a v zasadnich vecech nemam nad svym bytim moc. Odpovednost lezi plne a vyhradne na tom, kdo me vyslovil. :-)

A ted ten citatek jeste: "Protože tedy všechno, co tvrdí inspirovaní autoři neboli svatopisci, se musí považovat za tvrzení Ducha svatého, je třeba uznat, že knihy Písma svatého učí spolehlivě, věrně a bez omylu pravdu, kterou chtěl mít Bůh zaznamenanou v Písmě svatém pro naši spásu."

SNOP - [06.06.16 11:16] •

LOCKI - [06.06.16 07:45]: Zadna augustinovska nota - ciry Jan.
Co se tyce katechismu, je treba neupadnout do bludu, ze Buh je nejaky dedecek na oblacku, ktery chce, vybira si, atd. Jeho reci je on sam, on sam sebou naplnuje srdce lidi, kteri pak inspirovane pisi.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [06.06.16 07:45] •

SNOP - [06.06.16 00:12]: :-) Malo sis vzal k srdci katechismus Katolicke cirkve. Takhle...samozrejme ona Augustinovska nota, pres kterou to hrajes tam je. O tom zadna, ze Slovo vs slovo Ti odsouhlasim. Na druhou stranu:

"K sepsání posvátných knih si však Bůh vybral lidi a použil jich s jejich schopnostmi a silami, působil v nich a skrze ně, aby jako praví autoři zapsali všechno to a pouze to, co on chtěl."