Zariatnatmikova knihovna

Diskuse

Položky 549-558 z 36881 nalezených.

AFAR - [25.05.18 09:25]: V zasade to rekl Kuato za me, a velmi hezky. Ja jsem slovo "utrpeni" a jeho vyznam vzal z vety "utrpeni je nejrychlejsi kun k Bohu". Ackoli skrze toto nedorozumeni zacinam rozumet tomu, proc si nekteri lide zpusobuji bolest a diskomfort :-) Protoze pak si mysli, ze to je to utrpeni, co je privlece k Bohu... a ono ne (a navic tak ztraceji tu moznost, aby je skutecne utrpeni - resp. to, o kterem se mluvi v tom bonmotu - k tomu Bohu pak vzalo).

Utrpeni, jako to, ktere vnimame utrpne, jako nespravedlnost, jako neco na svete spatneho, muze byt tak nesnesitelne, ze vede ke zmene pristupu. Pristupu jakym smerem? Tady to neni idealni, znam to jako lepsi anekdotu, ale ucel to splni: http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Dokonala-radost.html

KUATO - [25.05.18 10:06] •

AFAR - [25.05.18 09:25]: myslim si, ze to tak neni. jedna vec je vjem bolesti, druha rozpolozeni mysli, ve ktere je ta bolest vnimana a nejakym zpusobem zpracovavana. asi blbe receno. jinak - pokud podstupuji bolest, ale vidim za tim smysl, mene trpim. jakoby akceptace ci prijeti nejake dannosti usnadnovalo snaset bolest. vem si jenom hladoveni - pokud drzis hladovku dobrovolne, bude ti treba tezko, budes unavena a celkove se citit nekomfortne, ale diky svemu pristupu to bude vcelku snesitelne. kdezto kdyz nedostanes den dva najist a budes to vnimat pres odlisne paradigma (nespravedlnost sveta na me!), budes prozivat utrpeni nesrovnatelne vetsi - a z velke casti bude generovano tvoji vlastni mysli a nebude vychazet primarne z hladu, hlad bude jen spoustec paniky v hlave, ktera nasledne vygeneruje spoustu smeti. mam treba za roky praxe opakovane vyzkouseno, ze kdyz jsem u vcel a dostanu nejake zihadla, a dokazu se nevzpouzet bolesti, neodmitat ji, neodmitat okolnosti (litaji kolem me nasrane vcely), tak ta bolest velmi rychle odezni a nekdy se i promeni v nejakou formu slasti (coz si uvedomuju, ze muze znit pekne uchylne :o). tedy fyzicky i psychicky dojde ke zcela odlisne reakci na bolest, nez kdyz mysl zpanikari a ona i telo se stahnou a zacnou proti tomu bojovat.

AFAR - [25.05.18 09:25] •

SNOP - [22.05.18 18:53]: Ja bych nespojovala utrpeni pouze s pasivitou. Takove uchopeni utrpeni je prilis uzke. Tedy, mnohem uzsi nez v obecne reci. Vzdyt, buddhisticky mnich, ktery se na protest sam zapali (vlastni aktivita), trpi stejne tak, jako trpi zena narcena z carodejnictvi a upalena na hranici (pasivita).

RAMON - [24.05.18 16:43] •

AFAR - [17.05.18 18:50]:
Tak to se zdá, že jsi za vodou:-) I když mi tam trochu nehraje to, že je ti Bůh při smutku hrozně daleko a pak zase jako by byl stejně daleko/blízko při smutku i radosti.
Vykládám si to ale tak, že v prvním případě mluvíš o prožívání, kdežto v druhém o přesvědčení. A to se dostáváme k odpovědi na tvé nerozumnění, jak to myslím, protože právě takhle.
Člověk může podléhat všelijakým stavům, naprostým šílenostem ve světě vnějším i vnitřním, ale niterně "vyjádřit" přesvědčení, že Bůh je Dobrý a tedy v to, že všechno zlé se v Dobré obrátí, považuji za něco tak přesažného, že to nemá obdoby. Takové niterné vyjádření obvykle i fakticky pomůže, ale v ten moment to najednou přestává být cílem.
Je dost pravděpodobné, že to v člověku vzbudí morální inspirace pro proměnu vezdejší práce, socializace a možná i pelešení :-)) Nicméně jsem přesvědčen, že je to v principu dostupné každému, bez jakékoliv předchozí průpravy.

SNOP - [22.05.18 18:53] •

AFAR - [21.05.18 19:07]: Ja ti nevim. Promena muze bolet, ale moc to nevnimam jako neco, co se skryva pod pojmem "utrpeni". Utrpeni si totiz nespojuji s vlastni aktivitou, ale naopak s pasivitou (trpnosti).

AFAR - [21.05.18 19:07] •

SNOP - [21.05.18 01:37]: K utrpeni: Napada me, ze v magii je to vlastne podobne. Kdyz clovek zacina praktikovat, vede to k jeho vnitrni promene, coz pusobi utrpeni. Po jistem case utrpeni samo odejde (lze ho odhodit). Toto je ale asi prirozene, protoze magie je cesta k Bohu.

AFAR - [21.05.18 19:01] •

LOCKI - [21.05.18 12:03]: Jako by jsi mi cetl dusi. Presne tak, jeden tomu muze jit naproti svou bdelosti a srdcem, ale jen on sam to zpusobit nemuze.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [21.05.18 12:03] •

SISACHOCHUš - [19.05.18 18:21]: No tak na to máme ověřený postup. :-) Meditaci. Což je vnitřní stav bdělé a laskavé pozornosti otevřeného srdce v očekávání. Ovšem bez představ a jakýchkoliv podob očekávání, velmi přirozeně. ;-) V takovém nastavení To přijde. Ne automaticky, nežijeme ve stroji a vztahy jsou záležitostí, kterou neutvoří jeden. Můžeme však pocítit a prožít Jedno(tu) jako vztah(ování). Spojující silou je zde Láska. Meditovat dle uvedené definice lze slovy klasika "stoje, leže, sedě". :-) Už samotný stav, který taková meditace navodí je svojí pokojností velmi blízko spojení a z počátečních záblesků se stane vyhledávanou vnitřní polohou, ve které očekáváme. Někdo se dočká opravdového druhého příchodu Krista, který je Jeho vstupováním a narozením do srdcí, někdo se dočká osvícení. Způsob následného vyjádření není tak podstatný jako samotný otisk v duši a světe. Klepejme touto polohou vlastního srdce, vydáním duše a zůstávejme v důvěře, že "bude otevřeno"... ;-)

SNOP - [21.05.18 01:37] •

Kdyz cloveka neco boli, typicky se snazi se toho vyvarovat. Kdyz ho boli noha, nestoupa na ni, kdyz ho boli ruka, nepouziva ji. Kdyz ho boli byti - a co jineho utrpeni je - snazi se nebyt. Nebyt takovy, jaky do te doby.
To je idealni chvile pro intervenci duchovnich smeru. Clovek vi, ze neni dobre. Ale nevi, kudy lepe.
Existuji smery, napriklad zen, ktere smeruji proste jenom k odstraneni utrpeni. Nedivej se na nic, sip je otraveny, vytrhni ho.
Existuji smery, ktere se snazi jenom napravit nerovnovahu. Utrpeni je nutne, ale jsou i dobre veci, na ty se zamer.
Spousta moznosti.

Utrpeni je nejrychlejsi kun k Bohu, ok, ale kdyz Boha dosahnes, odhod utrpeni. Neni jiz potreba. Leckdo dela chybu, ze se v utrpeni koupe, at uz pro jine, nebo pro sebe. K Bohu nelze v silnem smyslu dojit. Ale to neznamena, ze nelze odhodit utrpeni. Dosazeni Boha, to jest nasledovani Boha, je transcendenci utrpeni - ale i nejake nestridme radosti. Nasledovani Boha je pokojne a radostive.

Inu, spojeni je extaticke. Extazi neni mozne drzet vecne, protoze nasinec musi pracovat, socializovat se, pelesit se,...
Spojeni je jisty druh posvatneho. To, o co nakonec jde, je prenos tohoto posvatneho do bezheho, pro sebe, pro svuj zivot. Spojeni mene bdele, mene posvatne, ale furt krasne a s moznosti si vecer udelat spagety.
Coz mozna vubec nelze, ale o tom uz je zivot.

AFAR - [20.05.18 12:44] •

SISACHOCHUS: To je velmi pekne tema diskuse. Sama to spojeni hledam, ale zda se mi, ze jen svym vlastnim pricinenim ho nenachazim. Nekdy prijde samo, i kdyz jen zridkakdy. Moje zkusenost je takova, ze pouze mym pricinenim neprijde. Mohu byt bdela a je to velmi krasne, ale neni to "to ono". Nemam s tim mnoho zkusenosti, ale zda se mi, ze to neni pouze o delani "te spravne veci" (byt bdela), ale tez o necem dalsim, co neovlivnim. Kdyz se "setka" ma bdelost s timto dalsim, prijde ten "mod" spojeni. Dost mozna to cele ale spatne interpretuji, protoze to neumim lepe uchopit.