Zariatnatmikova knihovna

Diskuse

Položky 36537-36546 z 36881 nalezených.

Asi tak, zvlaste Feyerabend.

Jo, takze tihle dva predstavuji ten zlaty stredni proud myslitelu, kteri jsou orientovani jak ve vede bezprivlastkove tak v esoterni a netrpi proto jednostrannym zuzenim pohledu?

SNOP - [19.01.04 13:36] •

ABELES: K mluveni o vyvoji vedy a o duvodech jejiho odpojeni od esoternich ved.

ABELES - [19.01.04 13:29] •

SNOP: Povolanejsi k cemu – k mysleni? K cineni zaveru? K ziskavani nasledovniku? Ktery z nich predstavuje ten nazorovy pol, ktery zde byl ilustrovan Kabelakem?

GLEIN - [19.01.04 13:21] •

AREX - Ne, ma poznamka opravdu smerovala na G.G. Od Vas jsem to chapal jako jakysi "vystrelek" ;) , mozna z omezeni plynoucich z neosobni diskuze, protoze u ostatnich Vasich prispevku vidim "hlavu a patu" :)
Pomijim server, na nemz jsme a kontext pozic pri hodnoceni dejin exaktni vedy - ja se ohradil predevsim proti slovu "zprofanovat"; tedy ve svem puvodnim vyznamu, ktery je nejblize slovum "znesvetit", "ztratit posvatny charakter".
Osobne soudim, ze prave ona hloubka soucasne vedy a jeji "zaber", je prave tim, pred cim by se clovek mel s respektem (kdyz uz ne s pokorou) zdrzet obdobnych soudu. Tezko totiz zachovat ideal stredovekeho ucence, kdyz napr. obsah tehdejsich svobodnych umeni byl objemove s nesrovnatelny s obsahem jednoho uzce zamereneho oboru. Navic i ono rozdeleni hranic na fyzik, chemik, matematik, botanik etc. je casto spis umele a neodpovidajici skutecnym narokum a potrebam jednotlivych oboru.
Nevim...asi nedokazi dost dobre vysvetlit, proc mi prijde vyznam "ztratit posvatny charakter" trosku poburujici, mluvim-li o dnesnich exaktnich vedach nebo jejich vztahu k vedam stredovekym ci hermetickym. Velmi dobre to dle meho soudu a literarniho vkusu dokazal pan Feynman ve sve knize To snad nemyslite vazne :)

SNOP - [19.01.04 13:21] •

AREX: Struktura vedeckych revoluci, Tri dialogy o vedeni, Rozprava proti metode. Myslim, ze Kuhn i Feyerabend jsou prece jenom povolanejsi nezli Kabelak.

YAAGO - [19.01.04 12:56] •

Ehm, Alchymie, dcera omylu? Už ten název mě děsí! Ani že jí napsal Vladimír Karpenko, mě moc neuklidňuje... :-)

AREX - [19.01.04 12:54] •

Domnívám se, že Vaše reakce směřovala na mou osobu, a že pan kolega Galen GROW je v tom tentokrát nevině, pouze mi odpovídal. Pokusím se tedy zhodnoti věc sám za sebe:
Knihu pana Vladimíra Karpenka, kterou mi doporučujete mám poměrně rád. Stejně tak by šlo uvédst další knihy podobného zaměření, třeba Dějiny exaktních věd v českých zemích, Horského Kepler v Praze atd. Poctivě jsem je přečel, mnohé mám v knihovně.
Stejně tak se lze na historiii věd dívat z jiných pozic. Kdybych měl jmenovat ty nejznámější publikace: stati v knize Opus magnum, dále pasáže v Magii divině Františka Kabeláka, jako sekundární pramen lze použít Bestiář Dr. Luboše Antonína atd. Nebudu vyjmenovávat, šlo by vypsat desítky knih, jak starch, tak nových.
Je samozřejmé, že ani jeden z těchto krajích pohledů není objektivní (ani vědecký, ani esoterní). Souhlasím. Ale jsme na stránce vysloveně esoterní a s tím souvisí i to, z jaké pozice dějiny věd hodnotím.
Myslím, že mám v dějiných věd (třeba astronomie-astrologie, lékařství-fysika-magia nautralis, alchymie) a snad i dalších skupin dostačující přehled. Ale prohlubování znalostí meze nekladu...

GLEIN - [19.01.04 12:25] •

GALEN GROW - [18.01.04 13:49] - Povazovat astronomii, chemii a prirodni vedy obecne za zprofanovane (="znesvecene") vedy hermeticke, je IMHO velmi nestastne a plynouci z neznalosti historie jednotlivych oboru.
Nez se pustis do kategorickych soudu v teto oblasti, doporucuji precist neco literatury. Napr. ohledne vztahu chemieXalchymie existuje treba knizka Alchymie, dcera omylu, kterou se da docela dobre zacit a jsou v ni odkazy i na dalsi literaturu.

AREX - [19.01.04 11:29] •

GALEN GROW: Sice pochybuji, že to někdo do čj přeložil, ale pokud seženete Glaubera, v jakekoli podobě, tak si na mě vzpomeňte, taky bych ho bral.