Zariatnatmikova knihovna

Diskuse

Položky 36252-36261 z 36881 nalezených.

...vážení, nemůžete mi někdo z vás pomoci dostat "Žaltář krále šalamouna" v rozsahu cca 600 stran do elektronické podoby ?

KAREL (vulgo Mr. Spock) - [11.02.04 12:33] •

Abeles: Ano, také mi vyšlo o stovku méně, ale - což mě zarazilo - vyšlo mi o stovku méně i u toho druhého jména lunárního démona. Zkrátka, u obou je součet stejný, ale o stovku menší. Ještě mě teď napadlo, že by to jméno šlo možná zrekonstruovat podle tvaru signatury, ale zatím jsem to nezkoušel. Měnit slovo ŠChQJM na nějaké jiné mi také nepřipadá jako správné řešení, protože to znamená 'nebesa' (synonymum ke známějšímu šamajim). Překlad toho jména zní: 'Král mezi chrysolitovými až ve větru (směru,dechu,duchu) nebes'. Neptejte se mě ale, co to má znamenat. ;-)

ABELES - [11.02.04 11:13] •

KAREL: Rad bych se vratil k tematu, ktere jste pred nedavnem nacal a ja v nem trochu zabredl. Agrippova jmena planetarnich inteligenci a duchu. Posledne jsme zminovali venusinske BNJ SRPJM, me naopak delaji problemy lunarni inteligence. Napr. MLKA BTRŠJŠJM… mi nedava uvadeny soucet, at pocitam, jak pocitam – stovka chybi. Na druhou stranu se mi nekdy navrhovane zmeny ve slove ŠChQJM (kupr. Š->Th ci Q->R) nezdaji vhodne. Ovsem moje hebrejstina je v plenkach o aramejstine (kterou zde tusim) ani nemluve. Nalezl jste uspokojive ciselne reseni a vyznam u jmen lunarnich duchu?
Totez do sireho plena… :)

THEO - [11.02.04 10:57] •

Locki: podle Bardona BkOZ delam1. stupen.

KAREL (vulgo Mr. Spock) - [11.02.04 10:51] •

Arborius: Pasáže Hechalot v Zóharu najdete v prvním svazku na straně 38a-45b a ve druhém svazku na straně 244b-262b. Jestli máte tu anglickou verzi z www.kabbalah.com, tak tam je to označeno jako:
Vol 2.Beresheet B, The Seven Chambers of the Garden of Eden
a
Vol 13.Pekudei, The chambers of holiness.
Ještě k té praktické kabale: Tady nejde ani tak o shánění nesehnatelných věcí, jako je popel z červené krávy (který by si mohl koneckonců nějaký výstřední zbohatlík opatřit). Tady jde o znalosti. Krásně mi nahrál Adam, který chápe červenou krávu jako oběť z jeruzalémského Chrámu. Pikantní totiž je, že za prvé to vůbec nebyla oběť, a za druhé se vůbec nezabíjela v Chrámu. Přitom nejde o žádnou esoterní informaci, to je prostě popsáno ve Starém zákoně, který se však žádný současný 'kabalista' nenamáhá studovat, protože mu připadá nudný. O člověku, který hodlá praktikovat židovskou kabalu, se automaticky předpokládá, že je dobře obeznámen s judaismem. Nejenom že umí hebrejsky, ale že vnímá a uvažuje židovsky.
K tomu, aby vám podle Sefer Hechalot něco 'fungovalo' (a vůbec pro každou manipulaci s Božími Jmény), je zapotřebí, abyste se rituálně očistil. O tom, jak to udělat, se v takových návodech nedočtete, to musíte nastudovat jinde (pokud je to vůbec ještě dnes možné) nebo improvizovat se všemi nebezpečnými následky. Kdybych měl v tomto ohledu sebelepší znalosti, praktikování Hechalot bych se zdaleka vyhnul. Je to něco podobného, jako kdybyste vlezl do chemické laboratoře a začal tam slévat barevné vodičky a prášky, jestli se vám náhodou nepodaří vyrobit něco zajímavého.

THEO - [11.02.04 10:34] •

Rakesh: Tak te vete jsem nerozumel- T s hackem.
Strigona: Na tom neco je.Ja ale neverim na osud, ja chc svuj zivot ridit.
Raswan:U tech dvouposlednich si nejsem jisty :-).
Vicemene jsem se dozvedel to co uz vim.Ale dik za nazory.

LOCKI (vulgo TheLayLama) - [11.02.04 10:24] •

THEO: A cos doted zkousel prakticky delat?

ABELES - [11.02.04 07:59] •

THEO: Jak rekl RASWAN, a ta posloupnost je zatracene dobra :-)

K nutnym predpokladum spolecne evokace se mi zda trefny vyrok z Pirkej avot:
Rabi Chalafta ben Dosa z Kfar Chananja řekl: Jestliže je pospolu deset mužů a zabývají se Tórou, pak je s nimi Šchina, neboť je řečeno (Ž 82, 1): „Bůh se nachází v obci Boží.“ Z čeho plyne, že to platí i o pěti? – Z toho, že je řečeno (Am 9, 6): „A družinu svou na zemi založil.“ A z čeho vyplývá, že to platí dokonce pouze o třech? – Z toho, že je řečeno (Ž 82, 1): „Uprostřed bude soudit Bůh.“ A z čeho plyne, že to platí dokonce i o dvou? – Z toho, že je řečeno (Mal 3, 16): „Tehdy ti, kdo se bojí Boha o tom rozmlouvali navzájem a Bůh to pozorně poslouchal.“ A z čeho plyne, že se to vztahuje i jen na jednoho? – Z toho, že je řečeno (Ex 20, 24) „Na každém místě, kde určím, aby se připomínalo mé jméno, přijdu k tobě a požehnám ti.“
Ti, kteri se nesesli takovymto zpusobem, tezko spolu odvedou dobrou evokaci.

CODY - [11.02.04 06:25] •

Arborius: Běžná není, ale jak ukázal Neuburg s Crowleym (viz evokace Choronzona na Sahaře), pokud lidé jsou sladěni tak to jde.

RAKESH - [10.02.04 21:51] •

Locki sdilim tvuj pristup:) Hlavne bych mel pak prdel z toho jak to nekdo resi a hleda v tom smysl:)
Strigona- rikaji lide kteri si ucitele nenasli:) Na druhou stranu napriklad s mym chapanim pojem ucitele vylozene koliduje.