Zariatnatmikova knihovna

Diskuse

Položky 331-340 z 36881 nalezených.

AREX - [08.04.19 09:21]: já to tak nějak předeslal tou zmínkou o Scholemově akademismu. Samozřejmě, je možný striktní mechanický překlad, ale ani u něj (nebo dokonce zejména u něj) není zaručeno vystihnutí myšlenek originálu. Je to problém stejný, jako u Koránu. Korán je prostě psán arabsky a jiný přepis, prý už i v nějaké variantě perštiny, je prostě jen výcucem toho obrazného díla..
Jak moc byl Abba dobrý v němčině a francouzštině, resp. o kolik lépe uměl francouzsky, se nedozvíme. Nemá tedy cenu ani spekulovat o tom, proč zvolil de Paulyho. Možná byl po ruce, možná měl informace, že je z jeho pohledu lepší.. Abba měl zájem o tarot jako odraz židovské mystiky, možná prostě našel to své. V podstatě s tím, co píšeš, bez odporu souhlasím a vůbec jsem to nechtěl nějak pitvat.. jen jsem si u autora překladu všimnul Scholemových výhrad a zaujalo mne to právě s ohledem na nové informace o duu Wilhelm&Jung, které má nepochybně veliké zásluhy v propagaci všeho možného, ale v kramflecích také (prý) není skálopevné.

AREX - [08.04.19 13:13] •

Shamira: To jsi napsala moc hezky. Je to sen, o který stojí za to usilovat, obtížný, vznešený a krásný. Nemohu si pomoci, člověk, který by to dokázal, by byl zjevně nadán - přinejmenším - božským pochopením, vhledem, nebo jak to nazvat.
Už z toho vyplývá, že se nám do toho určitě nevejde většina lidí. A vlastně si na to těžko někdo může dělat nárok sám pro sebe. Což mi přijde docela osvobozující.

CHALWAT - [08.04.19 13:01] •

SNOP - [08.04.19 11:12]: já bych dokonce řekl, že ta změna osobnosti při foukání kouře do vody změní i očekávání a věc se může dostávat do nečekaných úplně nových poloh. A souhlasím. Jen si neodpustím poslední ťafku.. alchymie holt nefunguje tak jednoduše, jako třeba televizní masové transmise. A dost už, buddhismus mám v ouctě. :-)

VLASTOVKA - [08.04.19 12:19] •

DENÍK HOREV KLUBU Nějáký ten rok se zabývám dílem Pierre de Lasenica a Horev-Klubem... S deníku Horev-Klubu vyřezal bývalý majitel řadu postupů, taky obrazová příloha není kompletní... Svého času se deníkem zabíval i prof. Milan Nakonečný - právě on objevil nevyřezané jméno genia Aziela.. Tradice dnes, ale žije dále... Bohužel s dnešních členů Horev- klubu dnes nikdo nežije... Jsou jen pamětníci a dědicové....
Je někdo, kdo by měl celou originální verzi deníku i s nevyřezanými postupy a kompletní obrazovou přílohou.....?????

Velmi děkuji...
MisaPrik@seznam.cz

SNOP - [08.04.19 11:12] •

CHALWAT - [07.04.19 15:13]: Ja se priznam, ze jsem docela alergicky na ten recnicky tropos "proc by X nemohlo fungovat?" Cim se vira v to, ze alchymie, kterou formulujes ty (abychom nespadli do problemu s tim, ze by ti to Kuato nebo Armon nebo Locki nebo Kuba Hlavacek nebo Arex neodsouhlasili) lisi od viry, ze kdyz budu dostatecne dlouho vyfukovat cigaretovy kour do vody, nakonec vznikne zlato? Muzes vyloucit, ze kdyz to udelas spravne, tak zlato vznikne? Proc by to nemohlo fungovat? A koneckoncu, kdyz to budes fakt delat, nepochybne te to zmeni a patrne by se na tom dala postavit i cela duchovni skola, protoze taky na cem uz dneska ne. A to i v pripade, ze to zlato nikdy nikomu takto nevzniklo (protoze, jak podotknou predstavitele jungianske vetve vyfukovaci cirkve, o to zlato nikdy neslo).

Ale aby bylo jasno, ja sam povazuji alchymii za zajimavy doplnek ostatnich hermetickych disciplin, ktery se snazi o totez - tedy o pravou bohopoctu - zase jinymi prostredky (tj. bere chemicke deje jako znaky/odrazy deju duchovnich a takto jakoby z viditelnych, a proto snadneji rozlisitelnych a uchopitelnych dusledku poznava jejich pricinu a zpusob a jejich manifestaci v sobe). Jen holt to je zase dalsi pojeti alchymie (btw u ktereho nelze rict, ze je po vsech strankach slozitejsi a narocnejsi nez prace tzv. pouze v hlave, protoze prace "pouze v hlave" je narocnejsi v tom smyslu, ze clovek nema k dispozici ten objektivni odraz, takze si musi v sobe udelat mnohem lepsi poradek, aby se mu ty veci nerozplizly).

SNOP - [08.04.19 10:45] •

SHAMIRA - [07.04.19 18:32]: Vzdycky je ale otazka, zda jde spise o pripad Krizova prekladu Aristotela, nebo spise o pripad Kozakova prekladu Corpu Hermeticum. O obou se da rict, ze jsou deficientni a aproximativni a na mnohych mistech proste spatne, ale prece jenom hrajou uplne jinou ligu.

SHAMIRA - [08.04.19 10:08] •

AREX - [08.04.19 09:21]: Děkuji za připomínky a zajímavá fakta. Zajisté je rozdíl mezi hermetickým a klasickým židovským přístupem, nicméně sním o hermetiku, který dokáže z textů vytáhnout význam univerzální, o nějž se (snad) hermetismus snaží, aniž by poškozoval význam – řekněme – dílčí; naopak, podle mne by mu měl plně porozumět, ne-li jej prožít.

CHALWAT - [08.04.19 09:22] •

SHAMIRA - [07.04.19 18:32]: výborně, děkuji.. myslím si podobné. Zmínil jsem Clearyho a ten mj. kritizuje nepochopení čínských textů Wilhelmem a Jungem. Jako laik neposoudím, musím věřit..

AREX - [08.04.19 09:21] •

Chalwat, Shamira: Jestli mohu, jen bych rád přidal něco krátkého k diskusi o Theofanu Abbovi. Abychom pochopili jeho přístup, musíme nejprve znát kontext. Abba odjel z Československa do Francie ve 20. letech 20. století, kdy celá česká hermetická literatura měla kolem sta veřejně dostupných titulů (plus rukopisy, vyhrazené nemnohým). Ve Francii se ve stejné době prodávaly tisíce hermetických titulů a v knihovnách bohatých zájemců byly dostupné desetitisíce starších svazků, vydávaných téměř bez přerušení od dob Agrippy z Nettesheimu... Proto můžeme snadno vysledovat, že se zahraniční zájemci, kteří v této době přicházeli do Francie, orientovali zejména na velká témata hermetismu, která tvoří jaké si opěrné sloupy a dávají pocit jistoty. Volba těchto témat je různá a závisí na zájmu konkrétního člověka. Mohou to být hermetické řády (van Rijnberk), mohou to být moderní směry magie (přinejmenším z části i Lasenic) a mohou to být mimoevropské kultury a jejich spirituální knihy. Sem bych zařadil i Abbu v konkrétním případu s Paulyho Zoharem.

Co by se mělo zmínit předem a co jste oba řešili, je různý zájem různých autorit o jedinou otázku.

Scholem je akademická, řeší historii a obsah kabaly jako způsobu myšlení židovské náboženské tradice. je to tedy klasická kabala, jejímž je důkladným a nezpochybnitelným znalcem. Zkusí-li své znalosti aplikovat na hermetismus, jeho výsledek není dobrý ("Alchymie a kabala").

Abba studuje hermetickou kabalu, hledá vztahy jemu známých prvků hermetické praxe v široké literatuře, mimo jiné také ve francouzském překladu Zoharu. Hermetismus je primární, kabala je sekundární a není a nemá být ortodoxní. Kdyby napsal pojednání o židovské ortodoxii, výsledek by nebyl dobrý.

Není tedy jiné řešení, než aby si čtenář vybral prameny podle oblasti svého vlastního zájmu a druhou skupinou autorů se pouze inspiroval. Jinak těžko nalezne, co hledal, a výsledkem jeho četby nebudou úsudky, ale pouze odsudky nebo předsudky. A to nestojí za nic.

A teď ještě k tomu překladu pana de Pauly. Pokud vím, nikdy neměl pověst geniálního díla, ale nebyl ani úplně odmítán, jako je tomu dnes. Nezabýval jsem se tím jako hlavní otázkou, takže mi z hlavy bohužel unikla jména, ale ještě v 60. letech jsem ho viděl citovat ve srovnání s jiným překladem. V 70. letech pořídil holešovský rodák Walter Stemberger český překlad (viděl jsem strojopis prvního dílu a nevím, jestli vznikly i díly další). To jest: pokud Abba cituje pana de Pauly, není to výsledek ignorance, není to ani odboj proti oficiální verzi Zoharu, ale nejspíš výsledek té prosté skutečnosti, že ho měl v knihovně z doby, kdy ho ve 20. letech zaujala hloubka Zoharu.

Já bych dnes tento překlad sám pro své dílo nepoužil, protože jsou nepochybně překlady lepší. Ale nemohu udělat ahistorickou chybu a odsuzovat ho, protože byl později zpochybňován a zpochybněn. V té době to byl pramen, třeba ne nejkvalitnější, ale možný. To bych podobně musel z Abbova textu vyplenit zmínky o tradiční římské (tridentské) liturgii, protože dnes se mše slouží jinak a autor se dožil konce vatikánského koncilu. Tím chci říct, že nejde jen o znalost celého kontextu (kabala jako součást judaismu versus kabala jako součást hermetismu), který nepochybně všichni chápou, ale o znalost vývoje dobové recepce určité otázky, a ta se pochopitelně v průběhu dějin mění.

SHAMIRA - [07.04.19 18:32] •

CHALWAT - [07.04.19 16:48]: Chápu, no, Scholem měl svou zásadní linii a v leckterých věcech se mohl mýlit a také se mýlil, nicméně zde je důležité, že měl za sebou širokou jazykovou přípravu i vzdělání týkající se židovské tradice (stejně jako zmíněný Mopsik, Matt...). Někteří z kritizovaných překladatelů toto neměli, resp. nikoli dostatečně, takže mnohdy nedokázali vůbec odhalit, v čem spočívá smysl konkrétních exegetických momentů a vkládali do textů své fantazie (jakkoli poeticky či okultně mohly vypadat). Na druhou stranu je v Zoharu i dalších spisech spoustu míst opravdu obtížných, kde se lze pouze domnívat, resp. přiklonit se k některému z vícero možných výkladů, a na základě toho pak konstruovat výsledný překlad, který bude nutně vždy pouze hypotetický anebo jednostranný.