Novinky | Knihovna | Vyhledávání | Bibliografie | Autoři  Odkazy | FAQ | Diskuse | Uživatelé | Fonty | Registrace | Ankety
Jméno:  Heslo:  



Diskuse קבלה Připomínky Inzerce Dotazy


Diskuse
Pro zadávání příspěvků musíte být přihlášeni. Pokud nemáte založený účet, REGISTRUJTE SE.
Nebo zkuste, zda není Vaše záležitost řešena na stránce často kladených dotazů.
Položky 5777-5876 z 36883 nalezených.
Na stránku zobrazit:
Vyhledat:
NONAME789 - [18.05.10 16:24] 
ZDENDA - [18.05.10 14:27]: nejde o vysmech, jen o rozliseni vule a toho na co se aktualne soustredim, resp. povazuju za vedome (v jistem slova smyslu) - kdyz se clovek neco uci, zavazovat tkanicky, psat pismenka, cist slova,... - tak je to zpocatku hodne vedome, ale castym opakovanim se to postupne propada na uroven ktera uz to vedomi tolik nezaplnuje, tzn. muzu si zavazova tkalnicky a pritom s nekym plkat, byt zrovna pritom to zavazovani tkanicek delam stale ze sve vule, v momente kdyz pri tom (rozvazovani) narazim na uzel ci se se mi pretrhne tkanicka, tzn. stane se neco ne uplne obvykleho tak to povyskoci a asi se budu muset vic soustredit nez na to plkani. stejne tak probiha neustale ve vedomi (byt nejsou vzdy uplne v centru pozornosti) neuveritelne mnostvi hodnoticich procesu co nejak skatulkuji vse co vnimas, byt se na to zrovna nesoustredis tak porad probihaji.

ps: vidim ale rozdil mezi prozitim konani a tim ze si komentuje a ted prekladam pravou tkanicku pres levou atd...

jako ze lide z primitvnich kultur si mysli ze kdyz vari obed si mysli ze opakuji jednani mystickych predku ? nemyslim si to. oni funguji uplne stejne jako my, tohle je soucasti spis "nabozenskych/ritualnich" praktik nez zavazovani tkanicek (pokud by je meli).

LOCKI - [18.05.10 13:08]: no ma poznamka smerovala k tomuto: "Když se budu snažit popsat ty podmínky napadnou mě věci jako pokora, klid, nelpění, upřímnost, "nahota bytí" a s tím přicházející láska spojená asi se zahlédnutim a vědomim jednoty." proto jsem tomu rikal "podminky" a jen jsem upozornil ze pokud to nekde takto proziva a nekde ne (tzn. v zavisloti na vnejsich podminkach) tak jsou to jen prazdna slova. coz nebyl nesouhlas s tou moznosti to prozit takto spontanne pri vhodnych vnejsich podminkach, ale to ze to samo o sobe k nicemu neni, pokud to nejses schopen aplikovat i v tech nepriznivych podminkach - proste to ciste intelektualni pochopeni je k nicemu (sice logicky dospeju k pochopeni ze Jirka ma taky "Bozskou podstatu" ale kdyz ho vidim objevi se me negativni asociace a nedokazu ho takhle prozivat ;-).

no kdyby to tak bylo, tak by je mlatili porad :) nemyslim ze to tak je. co na te cinnosti pozehnava ?

ANARDIL - [18.05.10 15:01]: to se hodi vedet, a to je cely pribeh ? :-)
ANARDIL - [18.05.10 15:01] 
NONAME789 - [18.05.10 02:09]: ZDENDA - [18.05.10 14:27]: Já věděl že najdu i příklad přímo s tkaničkama.))
krátký chasid. příběh o tom, jak rabbi Lejb chtěl studovat u Meziričského rebbeho ne proto, aby se učil Tóře, ale „aby viděl, jak si zavazuje a rozvazuje tkaničky u bot"
ZDENDA (vulgo Rimmer) - [18.05.10 14:27] 
NONAME789 - [18.05.10 02:09]: schopnost prozit svoje konani a zamerovat svoji pozornost nad ramec beznych automatismu je treba v kabale nutnou soucasti zivota a jeho produchovneni. Tedy jinymi slovy, prave to zamereni tvoji pozornosti umoznuje i z banalit udelat posvatne a napomahat tak sobe i ostatnim. Je to stejne v relativne jednoduchych kulturach a la voodoo, kde si pri cinech bezneho zivota uvedomujes, ze opakujes jednani mytickych predku. Takze nevidim duvod k vysmechu ani u zavazovani tkanicek.
LOCKI (vulgo TheLayLama) - [18.05.10 13:08] 
NONAME789 - [17.05.10 23:26]: K rozpoznani mysli patri i spravne rozlisovani v projevu. Dokud zijes, tak jsi vzdy zavisly na vnejsich podminkach. Tahle relativizace, o kterou se snazis je realne nepouzitelna, nikdo rozumnej ji nepouziva, pokud si nechce jen teoreticky zaplkat. Davno se vi, ze vytvareni vhodnych pominek funguje a nahromadeni spatnych podminek odvede od rozpoznani mysli kohokoliv, kdo fyzicky existuje. ANARDIL to popsal trefne.

NONAME789 - [18.05.10 02:09]: V zenovych klasterech normalni vec, udelas neco nevedome, resp. tak, ze se toho neucastnis celou bytosti a dostanes po palici. Proc? No proste proto, ze praxe konani celou bytosti automaticky pozehnava kazdou vykonanou cinnost. Ve vysledku je pak clovek obklopen vecmi, ktere nesou jeho vedomou pritomnost. Celistvost a prirozenost se tak ustaluje. Osvicene konani proste...osvicene vedomou pritomnosti u vseho.
NONAME789 - [18.05.10 02:09] 
ZUZANA_AA - [18.05.10 01:43]: myslel jsem ze jsi vedomost magie odvozovala od nutnosti vedomeho pochopeni k jejimu pouzivani, coz se od grimoaru nelisi nijak (ostatne od niceho na tehlo urovni vedomosti). jiny priklad, vedome pochopeni toho ze mas sny a schopnost je chapat (do jiste miry) ci premyslet o nich z nich udela vedome ?

jako ze nabiju tkanicku smyckovitosti ? uff, smysl tohle mi fakt unika..., ja nepouzivam vuli kdyz si chci zavazat (a zavazuju) tkanicky ? to je moje ruce je zavazuji jen tak sami od sebe (bez me vule) ? do jake miry se na to soustredim svou pozornost je vec druha (stejne jako na psani pismenek napr.), obcas se to "zvedomi" kdyz je nemuzu rozvazat, protoze uzel ;-)
RASWAN - [18.05.10 01:51] 
ANARDIL - [16.05.10 23:18]: Jednota může být v různé intenzitě uvědomována permanentně. Většina "informací" je před vstupem do vědomí filtrována (třeba skrze funkci ega) a je třeba určité senzitivity, jež v konečném důsledku umožňuje větší rozpětí vědomí - pokora, klid, nelpění a další umožňují tuto senzitivitu realizovat . Jde v podstatě o totéž, jen může být vázáno k některým projevům více osobní vztažnosti - důsledkem osobní zkušenosti a preferencí.Obsah je ale pořád stejný, jen forma je různá.
ZUZANA_AA - [18.05.10 01:43] 
NONAME789 - [17.05.10 19:04]: no... to si nemyslím; naopak mám pocit, že to zase obracíš: Využívat něco neznamená uvědomovat si to. Ale to, co je vědomé, se stává tvou součástí a je to využito, možná spíše "využito", automaticky. Krom toho bych uvědomění doporučila hledat nejdříve uvnitř, a až potom vně sebe. Grimoár.cz ve svém nevědomí nenajdeš, neuvědomíš si jej a tak jej magicky nevyužiješ. :-)
To ale může být otázka náhledu, viz ANARDIL - [17.05.10 20:45].
Mimochodem - k té tvé vědomě zavázané tkaničce: Existuje taková technika, která zvědomuje třeba i zavazování tkaniček, tím, že do činnosti vložíš vůli (nabiješ tuto činnost vnitřním obsahem).
NONAME789 - [17.05.10 23:26] 
ANARDIL - [17.05.10 20:45]: jo, ale pak jsi porad zavisly na vnejsich podminkach a jen se honis za temi pro tebe priznivymi - osobne si myslim ze je lepsi rozpoznat vlastni mysl (to neprichazi zvenci, schopnost to takhle prozivat je mysli vlastni a neni zavisla na momentalnich vnejsich podminach, jen za tech idealnich podminek se to dobre manifestuje vsem) - coz se mi zda lepsi reseni nez se honit za necim pomijivym a snazit se to udzet... myslim ze schopnost videt v Jirkovi "Boha" se nevylucuje se schopnosti videl pravdive jeho osobni negativa.
ANARDIL - [17.05.10 20:45] 
NONAME789 - [17.05.10 19:04]: si nemyslim. Neřikám že na Jirkovi nemůže být vidět Bůh, jen to asi nebude ten první impulz co tam moje vědomí popostrčí. Zpočátku ho spíš posune něco, co krom nejvnitřnější podstaty a obsahu, která je vždycky stejná, má v mých očích uspořádané i nižší složky. Né že by norma ČSN50157841 nebyla dost Božská, ale raději si přečtu báseň. Ne že by betonová suť se zbytkama azbestu nebyla dost Božská, ale rači se projdu lesem. Třeba při pohledu na Jirku mi přijde asi řada jiných asociací a podnětů, která pravděpodobně zaplní mysl, přehluší lásku k božskému Jirkovi a vědomí, že jsme vlastně jedna rodina.
Ty "podmínky" nejsou prázná slova jen u mě a asi i u dalších lidí nejsou většinou úplně čisté. nevím jestli je vůbec možné aby úplně bezezbytku byly. zdá se mi ale že taková relativně vyšší čistota stačí. On ten první startovací impulz taky k pročištění přispívá. Než mi přijde krásné podstatou všechno, potřebuju dotyk krásy. Aby se mi zjevila. A každému se může zjevit a oslovit ho v něčem jiném, v tom co k němu má blíž...
NONAME789 - [17.05.10 19:04] 
ANARDIL - [16.05.10 23:18]: pokud rozlisujes "Úsměv dívky nebo dítěte" a "Úsměv Paroubka" tak pak ty "podminky" jsou jen prazdna slova. ;-)
NONAME789 - [17.05.10 02:51] 
ZUZANA_AA - [15.05.10 00:55]: zajimave - pak je vedome ale uz uplne vse (ztraci smysl tuhle nalepku pouzivat), napr. www.grimoar.cz: uvedomuji si ho, musim ho chapat, chci ho vyuzivat -> www.grimoar.cz je vedomy ;-)
ANARDIL - [16.05.10 23:18] 
RASWAN - [15.05.10 12:22]: No a zajímavá věc je, za jakých podmínek to nastává. Kdy je vědomí schopné si tu jednotu uvědomovat a kdy ne. Jak je možné že po většinu času má člověk od všeho světa příliš velký odstup i když už párkrát prožil jak to je. Když se budu snažit popsat ty podmínky napadnou mě věci jako pokora, klid, nelpění, upřímnost, "nahota bytí" a s tím přicházející láska spojená asi se zahlédnutim a vědomim jednoty.
Z příkladů co si popsal mě nechá nejvíc chladným asi zvuk projíždějícího auta i když jde v podstatě o totéž. Jednodušeji v přírodě než mezi paneláky. Úsměv, spíš dívky nebo dítěte než Paroubka:)
BASILE - [15.05.10 15:52] 
svět sám je tradiční zdroj a jednota.. ale jako vždy, na doktorát to téma není..
RASWAN - [15.05.10 12:22] 
Zdroje "přítomného okamžiku", vyvěrající ze stavu světa, může jím být závan větru v poli, úsměv,zvuk projíždějícího automobilu,pohled do nebe, cokoli - Bůh v jeho konkrétní manifestaci,projevená mnohost v jednotě,zachycená vědomím vtěleného Boha .
ZUZANA_AA - [15.05.10 00:55] 
NONAME789 - [13.05.10 03:07]: Může, ale nemusí. Magie předpokládá vědomé, ale všechno vědomé nemusí být magické.

ZDENDA - [13.05.10 08:07]: Ano, takhle nějak. :-)

NONAME789 - [13.05.10 17:28]: Zkus se na to podívat takhle: Magie obsahuje pochopení věci, které je vědomé; dle některých obecně přijímaných konceptů nutně obsahuje (sebe)vládu, tedy více č méně důrazné přikazování duchům/svému nevědomí. To ale není možné bez uvědomění si předmětu, kterým chceš nakládat/vládnout/chceš ho využívat.

RASWAN - [13.05.10 19:21]: Jaké jiné než tradiční zdroje lze realizovat... a kterak vlastně odlišit tradiční a ostatni?
NONAME789 - [13.05.10 22:58] 
ZDENDA - [13.05.10 22:50]: no implikace, ekvivalence atd... je vzdy o dvou vyrocich (v nejkem vztahu:) ja chapu ze je prirozenejsi je tomu rozument takto, ale z te konstrukce jazykove to nijak nevyplyva, jak jsem logicky dokazal na zaklade tveho dukazu sporem. cimz koncim tuhle diskuzi o h... ;-)
ZDENDA (vulgo Rimmer) - [13.05.10 22:50] 
NONAME789 - [13.05.10 22:30]: chybi ti to tam proto, ze to tam neni a byt to tam nemusi. Je to jeden vyrok, ne dva. Celou dobu se tu nebavim o vyrokove logice, ale o tom, ze predikace se do vyrokove logiky da prevest bez ztraty pravdivostni hodnoty jako implikace a ne jako ekvivalence. Kdyz reknu, ze bila je barva, tak tim rikam, ze pokud je x bila, pak je x barva. To je prevod z predikatu do vyrokove logiky (a jak si jiste vsimas, z jednoho vyroku se nam stavaji dva v implikaci). Kdyz o necem predikujes, tak tim rikas, ze to neco patri do urcite mnoziny. Zuzka rekla, ze to co patri do mnoziny magicke, patri zaroven i do mnoziny vedome. To je proste implikace. Jestli to nechapes, nechapej. Ja uz to jinak neumim vysvetlit.
NONAME789 - [13.05.10 22:30] 
cimz rikam ze nemuzes rozhodnou u toho puvodniho vyroku zdali je to a->b, ci b->a proto bych v tom videl spis ekvivalenci (kdyz uz), proste mi chybi bud z te fraze (primo) jasne urceni 'kdyz A, pak B' (a->b) nebo 'plati A, protoze plati B' (b->a) a nebo z kontextu podle ceho bych ty predikaty dokazal dat do nejake hierarchie. sorry.
NONAME789 - [13.05.10 22:21] 
ZDENDA - [13.05.10 21:08]: tim si nic nedokazal pro nas pripad, to muzes udelat jen kdyz vne mas hejakou hierarchii predikatu. tzn musel bys dokazat ze z "(predikat A) je to, co je (predikat B)" muzes obecne udelat A -> B zkus to opacne: 'citelne je to, co je kniha'

pro implikaci plati (pravdivosti):

a b a->b
----------
1 1 1
1 0 0
0 1 1
0 0 1

a dostanes nasledujici:

citelne je to, co je kniha (1)
citelne je to, co neni kniha (1)
necitelne je to, co je kniha (0)
necitelne je to, co neni kniha (1)

myslis ze A -> B plati i v tomto pripade neni to treba B -> A :) tzn. ten smer te implikace ja zavisly na tom jakou mas hierarchii predikatu, neni zavisly na tom zapisu samotnem, v pripade "magicke" a "vedome" zadnou nemas, takze tvrdit je to implikace je projekce dojmu a ne aplikace logiky.
ZDENDA (vulgo Rimmer) - [13.05.10 21:08] 
NONAME789 - [13.05.10 17:46]: nemas pravdu. Precti si neco o tom, jak se predikaty daji prepsat do vyrokove logiky. Alternativne se zamysli nad dukazem sporem: kniha je to, co je citelne. Znamena to snad, ze co je citelne, je kniha? Neznamena. Z toho je videt, ze nejde o ekvivalenci. Ale muzes to znegovat, kdyz to obracis, a smysl zustava stejny. Co je necitelne, neni kniha. A to je zrovinka charakteristicka vlastnost implikace. P -> Q <=> ne-Q -> ne-P. Pokud ovsem ani vyse uvedene k vysvetleni nestaci, tak sorry, ale lepe ti to uz neumim vysvetlit a plati dopotuceni z druhe vety.
RASWAN - [13.05.10 19:21] 
ZUZANA_AA - [13.05.10 01:50]:
Je to záležitost formy vědomí a uvědomění ,tedy i duševního horizontu .Pokud tedy je potřeba realizovat tradiční zdroje, tak je to důvodná potřeba, odvozující se od výše uvedeného.
NONAME789 - [13.05.10 18:36] 
AIM_FREEMAN - [13.05.10 18:23]: cestina a vyrokova logika jsou dve odlisne veci - viz. implikace napr: http://www.prijimacky-tsp.cz/data/implikace_ma.doc v kazdem jazyce hodne veci interpretujes z kontextu (podle toho jak jsou obvykle - coz tady je bohuzel pochybne, vztah magickeho a vedomeho), ve vyrokove logice by to melo byt zrejme z toho vyroku samotneho (uz jen proto ze uziva i nepravdive (ci nesmyslne) vyroky co se miji s tim obvyklym...)

proste pro tebe je to spravne cesky implikace proto ze se domnivas ze je to tak ma (pro tebe) tak spravny vyznam, me z toho nic takoveho nevyplyva protoze do toho nevkladam sve domenky co je spravny vyznam a ani v tom nevidim korektni logickou implikaci.
AIM_FREEMAN - [13.05.10 18:23] 
NONAME789 - [13.05.10 17:46]: Nevim teda jak Zdenda, ja na to usuzuju podle toho, ze umim cesky.
NONAME789 - [13.05.10 17:46] 
ZDENDA - [13.05.10 17:37]: a z ceho usuzujes ze A=>B a ne B=>A ? protoze tady to 'pak' ci podobne sluvko co by urcovalo ten smer chybi... (takze bych v tom videl spis ekvivalenci) vidim jen dva prirazene pridikaty, bez uvedeni vztahu mezi nimi. - nicmene to je zbytecne dal rozebirat - chapu co myslis, jen pro me to neni dost formalne ciste abych tomu rikal implikace na zaklade te vety samotne, a povazuju to spis za interpretaci vyznamu mimo tu vetu vlastni.
ZDENDA (vulgo Rimmer) - [13.05.10 17:37] 
NONAME789 - [13.05.10 16:10]: ano, je to implikace. Obvykle plati, ze pokud necemu priradis predikat, pak je to stejny princip jako implikace, protoze vlastne rikas, ze pokud je x(A), pak plati, ze x(B). Pokud je x(magicke), pak je x(vedome). Neboli cesky, co je magicke, to je vedome. Alespon takhle se to bezne v logice prevadi pro ucely kalkulu.
NONAME789 - [13.05.10 17:28] 
cim se snazim rict ze na magii toho moc vedomeho neni, vsechny ty tradicni magicke (ritualni) postupy formuji neco v nevedomi co se skrz VEDOMI (mozna) nejak projevi. dokonce i pristupy co se snazi delat vice primo jako theurgie to dela ze zvlastniho stavu vedomi (drogy z vykurovatel...) nez jako neco vedomeho na urovni bezneho prozivani.
NONAME789 - [13.05.10 17:08] 
AIM_FREEMAN - [13.05.10 17:05]: ja v te vete slovo 'pokud' nevidim, ja ctu a nevkladam do toho sve dojmy a intepretace - to je tan rozdil. nicmene nema smysl to rozebirat protoze je to nesmysl tak ci onak.
AIM_FREEMAN - [13.05.10 17:05] 
NONAME789 - [13.05.10 16:10]: On ten vyrok rika "pokud je to magicke, je to vedome." A tedy neplati opak.
V podstate ale jde jen o to, ze poradne nectes, co lidi pisou. Stejne jako v pripade LOCKIho nedavno, kdy z kontextu slov ktery uzil bylo dost jasny, co cim mysli.
NONAME789 - [13.05.10 16:10] 
ZDENDA - [13.05.10 08:07]: 'magicke je to, co je vedome' - chce rict ze tohle je impolikace ? A je to, co je B ? nerekl bych.
ZDENDA (vulgo Rimmer) - [13.05.10 15:09] 
OTAKAR - [13.05.10 09:13]: no ja nevim. Zasveceni zivotem je jako porekadlo 'bohaty je ten, kdo se bohaty citi" - to totiz rikaj jenom chudy lidi. A se zasvecenim zivotem mam zatim velmi podobne zkusenosti - rikaji to jen ti lide, kteri si k osviceni ani necuchli a ziji podivnym kvietistickym mysticismem, ktery spociva v piti caje a poucovani ostatnich o zbytecnosti jejich konani. Cimz netvrdim, ze je to tvuj pripad. Jen ze je to pro me bezobsazna fraze. A ohledne tradice a sdileni zazitku nekoho jineho - mozna. Ale popisy zazitku jsou minoritni zpusob predavani. A dokonce casto posuzovany jako nevhodny, vzhledem k riziku sugesce.
ZDENDA (vulgo Rimmer) - [13.05.10 15:03] 
SNOP - [13.05.10 10:32]: ano, na hypotetickem pripadu mudrce v cele se shodneme. Mam pro nej sice jine duvody (svet by nebyl krasny, kdyby to takhle neslo), ale souhlasim. Presto je to pro me extremni hypoteza (takovy clovek je jen v Byronovych basnich) a alespon ocima vnejsiho pozorovatele si dovoluji te upozornit, ze tradicemi jsi naopak prolezly skrz naskrz. Vim jakou praci mi dalo aspon nektere z nich pochopit, takze jsem i schopen je jako ne-vrozene a od nekoho ziskane identifikovat. A skutecne mi prijde smesna predstava, ze kdybys vyrustal v Kazachstanu, byl bys stejnym Snopem ujizdejicim na novoplatonismu. Ackoli nepochybuji, ze bys projevoval stejne sklony k duchovnu, v rade dilcich aspektu by se to vyznamne lisilo. Treba by z tebe byl aristotelik :) Imho totiz tyto veci zdaleka nejsou ty zasadni. Je to myslim i citit z toho, jak se pekne shoduju s Lockim na rade veci a pritom mame kazdy svuj background uplne jinde.

Ad egregor: to je vyzivna odpoved :) Necham si tedy to tema na jindy nebo na nekoho jineho. Zrovna ale vzhledem k oko-lnostem me tvuj a Raswanuv nazor zajimal ;)
SNOP - [13.05.10 14:14] 
LOCKI - [13.05.10 11:19]: Kdyz me tam zavres driv, nez se stanu clovekem, nemam moc sanci, to mas pravdu. Ale je otazka, zda se bavime o tomto (a proto take mluvim o explicitne artikulovanych tradicich).
LOCKI (vulgo TheLayLama) - [13.05.10 11:19] 
SNOP - [13.05.10 10:32]: Velice zalezi , kdy tam toho cloveka zavres...kdyz Te tam zavru ve trech, nebo peti letech rozhodne z Tebe mudrc nebude a nebude z Tebe ani tehdy, kdyz budes mit misto cely ke koukani cely svet. Osobne jsem presvedcen, ze mudrc z Tebe nebude, ani kdyz se tam dostanes v deseti letech. Pomijis(a ja vim z jakych duvodu) to, co jsi jako tradici nacuncnul naprosto defaultne. Ty o tech korenech pod zemi vis, takze to nema cenu dal rozvadet.

OTAKAR - [13.05.10 09:13]: At uz se nabozensky vyzivam, nebo vykonavam fyzicke potreby, nevidim duvod delat v zasade stale to same...zazivam a vyzaruju sebe. A opravdu se nebojim, ze by mi to mohla nejaka tradice vzit.
SNOP - [13.05.10 10:32] 
ZDENDA - [13.05.10 08:03]: Ja pomerne presne jo, protoze jsem se i diky sve neochote cist (...) setkal daleko drive s zivotem, nez s (explicitne artikulovanou) tradici. A musim (spolecne s nejakym tim zenovym mudrcem) rict: copak se neco skryva?
Imho i clovek v cele bez oken a dveri ma dost materialu a indicii na to, aby se stal mudrcem.
Proto jsem treba (trochu offtopic, ale hce se mi to rict, ani ne tobe, protoze si nemyslim, ze by sis myslel neco jineho) nikdy nepochopil tu silu Matrixu. Matrix je proste prostredi jako jakekoli jine a i v nem je videt Buh. A tim, ze se par ldii "osvobodi", se vlastne od niceho neosvobodili, protoze zakladni otazky zustavaji stejne, stejne jako (pripadne) odpovedi.

ZDENDA - [13.05.10 07:26]: Protoze mi to prijde jako modlosluzebnictvi. Samozrejme si dokazu predstavit i dobre zpusoby, ale tam uz zas nelze mluvit o potrebe, ale max. o vhodnosti.
ZDENDA (vulgo Rimmer) - [13.05.10 08:07] 
NONAME789 - [13.05.10 03:07]: 'magicke je to, co je vedome' - z toho neplyne, ze vsechno co je vedome, je magie. Obracena implikace neplati. 'lekari jsou ti, kdo studovali' neznamena, ze 'kazdy kdo studoval, je lekar'. Takze to, co plyne ze Zuzanina vyroku je treba 'co neni vedome, neni magie'. Ale nikoli, ze kazda vedoma cinnost musi byt magii. To jeste neznamena, ze s ni souhlasim nebo ne, jen te chci upozornit na chybu v logice.
ZDENDA (vulgo Rimmer) - [13.05.10 08:03] 
SNOP - [13.05.10 01:15]: nebo lepe receno, nejsem schopen ve vetsine pripadu presvedcive oddelit, co mi prinesl zivot a co mi prinesla tradice. Takze nemohu rict to, co rikas ty a nemohu s tim v zasade ani souhlasit ani nesouhlasit.
ZDENDA (vulgo Rimmer) - [13.05.10 07:26] 
SNOP - [13.05.10 01:15]: 'neni moc' znamena mene moznosti, nikoli zadne. A to malo, ktere zbude, vidim prave v tom, o cem mluvis. A protoze jsem vzdycky uz zanoren do zkoumani nejakych tradic, tezko se mi posuzuje, zda by mi to stacilo. A je mi to i jedno.

Proc nesouhlasis s potrebou egregora k zasveceni?
NONAME789 - [13.05.10 03:07] 
ZUZANA_AA - [13.05.10 01:50]: magicke je to co je vedome ? takze kdyz si vedome zavazuju tkanicky u bot tak je to magie ? :-)
ZUZANA_AA - [13.05.10 01:50] 
RASWAN - [12.05.10 10:52]: Je dobré pracovat podle tradice a využívat možností, které to přináší - ovšem s vědomím, že tradice, dle níž pracuji, je pouze jednou z možných cest - bez nároku na vlastnictví absolutní pravdy. Mohu pracovat dle tradice, ale je třeba si zachovat nadhled, protože magické je to, co je vědomé.

IMHO mi nepřipadá, že problém je v tradici, ale v jedinci.

OTAKAR - [12.05.10 20:09]: I kdyby - myslíš, že to musí být chyba?
SNOP - [13.05.10 01:15] 
ZDENDA - [12.05.10 21:55]: K tomuto si dovolim dve poznamky:

Jednak nemohu souhlasit, ze bez tradic neni moc o cem premyslet, co zkouset, jakou cestou se vydat. Ja se kouknu z okna a vidim Boha. Usinam a myslim na smrt. Ziju a vidim lidi. K nicemu z tohoto jsem nebyl priveden nicim nez zivotem: smrti blizkych, laskou, pozorovanim. Neuveril jsem v Boha proto, ze by mi to nekdo rekl, nebo proto, ze bych neco cetl a nad tim premyslel, ale proste proto, ze jsem si uvedomil to, co jsem uz davno tak nejak citil. Jiste, pak jsem to vsechno uzavrel do vice ci mene tradicnich forem, protoze nakonec jak bych se mel s lidmi bavit.
Nevim, mozna to nechapu. Svoji metafyziku jsem si vytvoril proste tak, ze jsem nad vecmi premyslel, nekdy strizlive, nekdy v pohrouzeni, nekdy na drogach. Po letech jsem zjistil, ze je hodne blizka novoplatonismu, a tak si ted jedu novoplatonismus. Ale ty problemy a cesty se neobjevovaly na nejakem vnejsim tradicnim materialu, ale proste konfrontaci s normalnim zivotem.

Druhy pripodotek se tyka toho, ze nyni mluvime o postupech, metodach, tematech k meditacim, navodum, zamereni. S timhle ja nemam vubec zadny problem. Naopak se zminenou potrebou egregora k zasveceni nesouhlasim naprosto jiste a myslim, ze nakonec tohle je to, co se Otakarovi nelibi.
SNOP - [13.05.10 01:02] 
RASWAN - [12.05.10 18:30] & LOCKI - [12.05.10 16:37]: To je prave otazka, zda tradici chapeme jako svedsky stul, z ktereho muzeme eklekticky vybirat (krasny pleonasmus), nebo jestli ji chapeme jako uceleny system. Treba u jogy klidne prijmu tuto metodu (tim spis, ze je vlastni vice tradicim), ale nebeu celou jogu, protoze nesouhlasim s cilem.
BASILE - [12.05.10 22:49] 
LOCKI - [12.05.10 22:44]: no vidíš, je potřeba souložit permanentně a tu dualitu důsledně potřít.. :-) ale samozřejmě je to hlavně hra slov
LOCKI (vulgo TheLayLama) - [12.05.10 22:44] 
OTAKAR - [12.05.10 20:55]: Prevracet diskusi do osobni roviny, kdyz dojdou argumenty je velmi tradicni postup, takze jsi v tom zas. Jak Te pak mam brat vazne. :-)

BASILE - [12.05.10 22:11]: Dualita, trojnost, ctvernost...to jsou proste moznosti. Nic, ceho je potreba se nejak bat, nebo apriori se tomu vyhybat. Kdyz uz ale jednou dualita je, vraci se do jednoty pres lasku(pro citlive magicke povahy, ktere nesnasi prilis pozitivni vyrazivo nabizim alternativu - pres vztah). Ze dvou vznika neco tretiho, jednotneho jinak...

...a protoze jsem prakticky clovek, jdu ted soulozit a ke zbytku se vyjadrim zitra. Souloz je idealnim prostredkem, jak vyuzit dualitu k necemu krasnymu. Misto likvidace jednoho partnera v dualite je lepe to resit takto. A analogicky v jinych urovnich a vztazich. Otakarovi mohu slibit, ze dojde i na par netradicnich praktik, aby mel taky trochu radosti. ;-)
BASILE - [12.05.10 22:11] 
LOCKI - [12.05.10 20:13]: tomu rozumím a vypadá to docela nekonfliktně, s výhradou možnosti zkratek osvícením a nějakým přenosem, kdy jedinec přijde k hotovému.. ale to jsou řídké případy.. já mám spíš dlouhodobě svrbění po těle z patření kamkoliv a k čemukoliv, soudím, že je to potřeba pro sebe najít individuálně, zrovna jako klasik praví, že filosofie nevzchází z četby knih, ale z vlastního myšlení..
ovšem, bez urážky, jak naznačuje Noname789, i dualismus je zbytečný luxus a to podstatné opět jen otázkou míry uvědomnění si té božskosti.. jako Bůh můžeš individualitu leda trpně vnímat, jseš samostatný kus, ale kus celku, jeden jeho aspekt..
ZDENDA (vulgo Rimmer) - [12.05.10 21:55] 
SNOP - [11.05.10 16:32]: tak asi proto, ze stale zustavame v prilis obecne rovine, se nam to tu rozbiha zvlastnimi smery. Nicmene si dovolim po dukladnem zvazeni na par veci upozornit.

Nikdy jsem nebyl stoupencem bezhlaveho prijimani cehokoli. Nevstoupil jsem ani do sachoveho krouzku, natoz abych se podrobil nejakemu Mistru. Cerpam pro svuj duchovni zivot z kabaly, francouzskych okultistu z 19. stoleti, o neco starsi evokacni magie, lehce z novoplatoniku a antickych hermetiku a stravil jsem hromadu casu lustenim hieroglyfu a starym Egyptem. Kdybych si proboha myslel, ze mam prijmout jednu tradici a tu nekriticky uctivat, tak sem ani nechodim. Coz vsechno vis, ale radeji pripominam, ze takove veci jako posuzovani jsem stale za hlavu nehodil. Jsem porad stejne kriticky a neduverivy :) Cimz bych opustil tema, zda tradici bezhlave prijimat, protoze na tom imho zadna tradice nikdy nestala. A jestli ano, tak to bylo spatne. A ani bych o takove ptakovine nediskutoval.

Druha vec je, ze bez tradic neni moc o cem premyslet, co zkouset, jakou cestou se vydat. To je to, o cem pise i Locki. Neumim si predstavit, ze bych byl schopen sepsat takovy text jako je Tora a vymyslet k tomu symboliku pismen, jejich permutaci a cely background filosofie a judaismu, a pak to teprve vyzkouset, co to dela. Neumim si predstavit ani jak vymyslim evokaci se vsim vsudy. Tradovane ritualy jsou zpravidla mnohem lepsi a silnejsi nez ty, ktere si clovek uplaca na koleni. A to i kdyz vi jak je uplacat. Je to stejny jako vymyslet znova svickovou nebo pivo. S tim uz nebudu ztracet cas. Jednou to tu je, nekomu to mozna nechutna, ale mne jo. A prijit na to muzu jenom tak, ze ochutnam. Nehodlam zbytek zivota zrat korinky jenom proto, ze se bojim, ze je svickova blbe vymyslena. Zvlast kdyz mam tu vzacnou moznost to vyzkouset. A protoze se narozdil od jinych lidi asi tolik nebojim, tak vyzkousim i veci riskantnejsi a nemam strach, ze bych o svou individualitu prisel.

Ted k tem cilum - jak sis asi vsiml, mluvim spis o vecech, ktere se v prubehu praxe konaji. Ne o tom, jaky je cil nejake tradice. A to treba i z toho duvodu, ze ho spousta tradic moc nerozebira nebo ho sice rozebiraji, ale jde o veci dosti vzdalene chapani. Tim nechci rict, ze ty cile nejsou dulezite. Jen ze se o nich s tebou neumim bavit, a vlastne se o nich neumim dobre bavit ani sam se sebou. Jsou to prilis jemne veci na hrube vyjadrovani. Pokud je cilem nejakeho mystika ztotoznit se s Bohem, ja neumim rict, jestli je to dobry cil nebo ne. A povazuji debatu o tom za velmi neplodnou prinejmensim do te chvile, kdy si ujasnime, co to je to ztotozneni. A protoze se neda vyjasnit ani co je to ten Buh, je zrejme ze se u fraze 'ztotoznit se s Bohem' pohybujeme na tenkem ledu intuice, nikoli sylogismu. Tenkem ledu pro diskuzi, ne pro vzajemne sdileni a chapani. Ergo nema valny smysl se o techto vecech bavit a posuzovat je, kdyz vime houby, jak je dotycny mysli. Jak vidis, dela mi problem i vyjadrit, proc se mi posuzovani techto veci nezda :)

Takze kdyz jsem mluvil o tradicich, mluvil jsem o postupech, metodach, tematech k meditacim, navodum, zamereni. A mluvil jsem v tom smyslu, ze odmitat predchozi tradice, protoze vyrabi duchovni otroctvi, je hovadina. Pokud jsem byl pochopen tak, ze tvrdim neco jineho, musel jsem se spatne vyjadrit. A pokud to bylo pochopeno tak, ze jsem nejaky absurdni privrzenec odevzdani sve mysli do rukou kdejakeho knechta, ktereho si od oka vyberu, pak mas asi zatmeni mysli, protoze to si snad o me ani myslet nemuzes. Otakarovi bych to odpustil, protoze se nezname. Ale i tak bych vahal. Nikdo snad neni takovej vul, aby prisahal pri jednom Mistru. To nedelaj ani nejsektarstejsi magove vcetne bardonovcu.

P.S. je skoda, ze podstatne zajimavejsi tema role egregoru pri zasveceni skoncilo pod hromadou suti. Debaty o prijimani ci neprijimani a uloze kriticnosti pri nem jsem si totiz odbyl v sedmnacti letech a doufal jsem, ze uz se k nim nebudu muset vracet. Zivot je plny prekvapeni.
RASWAN - [12.05.10 21:47] 
Do jisté míry to může narušovat sociální vazby, člověk si ještě dokáže sem tam u sebe připustit, že by mohl být vtělení Boha, ale že by to byl i soused, to už je moc :-)."Identičnost" všeho může v vytvářet tlak na vytěsněné obsahy vědomí a především na ego .Osobnost to proměňuje , individualitu posouvá na trochu jinou úroveň - každé vtělení je charakterem unikátní, zdroj-podstata je identická - od toho vyvíjející se úroveň kolektivního vědomí.
NONAME789 - [12.05.10 21:31] 
OTAKAR - [12.05.10 20:44]: jo to se da, ale je to jednodusi kdyz oba sdilite stejny pohled (tradici) tj. rekneme ten informacni pohled alespon na vnejsi urovni, potom pri podobne zkusenosti pouzivate stejne terminy a koncepty k popsani toho vnitrniho prozitku, tzn. neni pak nezbytne to resit individualne vs. kazdy konkretni jedinec - setri to cas. samozdrejme ze ta tradice musi byt schopna obsahnout dostatecne koherentne vnejsi svet i ty vnitrni prozitky a umet je smyslupne a dostatecne obsahle a presne popsat na urovni konceptu/slov...

AIM_FREEMAN - [12.05.10 21:01]: odlisoval bych osobnost a individualitu, tzn. spocinuti v bozske podstate = fungovani mimo osobnost (ja) (nadosobni ?) coz neznamena ztratu individuality (teda zalezi jak bys ji definoval).
AIM_FREEMAN - [12.05.10 21:01] 
NONAME789 - [12.05.10 20:40]: Takže ty vlastně říkáš že spočinutí v božské podstatě je rovno ztrátě individuality. To máš ale při své svobodě nějakou divokou představu. Taky vlastně říkáš že není mnohosti v jednotě.
NONAME789 - [12.05.10 20:40] 
LOCKI - [12.05.10 20:32]: ver mi ze u takovych dualistickych bludu byt zakem ani byt nechtel. nicmene kdyz te to tak bavi, je to tvoje svobodna volba.
LOCKI (vulgo TheLayLama) - [12.05.10 20:32] 
NONAME789 - [12.05.10 20:17]: Nepochopils, ale to je ve vsi ucte tim, ze se na to divas ze strany zaka...mas-li zasveceni do toho, o cem se bavime jako o bozske podstate, posilas ji krze osobnst do sveta...coz je taky jediny co muzes mimo spocivani v ni delat. Dokud fyzicky neumres, osobnosti se nejde zbavit, ale da se pouzivat a kazdej, koho nepouziva naopak osobnost to dela.
LOCKI (vulgo TheLayLama) - [12.05.10 20:27] 
OTAKAR - [12.05.10 20:09]: Napadlo me kde co, ale imho je lepsi to brat jako metodu, ktera rozviji me samotneho a nekomplikovat si to.
NONAME789 - [12.05.10 20:17] 
LOCKI - [12.05.10 20:13]: takze si ta kocka co honi vlastni ocas :-)
LOCKI (vulgo TheLayLama) - [12.05.10 20:13] 
BASILE - [12.05.10 16:47]: Samozrejme, ze objevit neco noveho jde. Pochopit, nebo na vlastni kuzi zazit neco objeveneho je tomu v jistem smyslu rovno, protoze je to znovuobjeveni, chces-li rozvzpomenuti se dalsiho cloveka. Tradice ma v pozitivnim smyslu ten ucel, ze nema cenu znovu objevovat vsechno, na to mame zivot kratky. Pouzijes proto jiz objevene veci a pak muzes s vyrazne vetsi pravdepodobnosti pridat i neco skutecne noveho. Zaroven tradice umoznuje vic i lidem, kteri neucini zasadni duchovni objev. Ja si v klidu sam sobe priznam, ze i kdyz jsem mel kdysi davno, nez jsem potkal jakoukoliv duchovni tradici, intuitivni snahu se rozvijet selfmade technikami a premyslenim, nic tak dobreho jako treba praxi, kterou uvadim jsem nevymyslel. Spis me ta vnitrni potreba spirituality privedla k tradicim, kterymi jsem se mohl mnohem lepe rozvijet. A v tom mi tradice pomahaji a kdyz nepomahaji, tak jdu dal a nedrzim se jich. Proc taky, ze. Kdyz u cesty stoji volny auto, klidne se svezu svym smerem a nejsem priposranej natolik, abych mel strach, ze se stanu otrokem toho auta a nebude se mi z nej chtit vylezt. :-)

RASWAN - [12.05.10 18:30]: Jo, s tim nemam problem a souhlas.

NONAME789 - [12.05.10 19:15]: Ma osobnost slouzi bozske podstate...coz je cesta od bodu, ktery ma kdektera tradice a clovek za dosazeni. Jak je patrne, je to zacatek cesty, ktera uz muze bez problemu tvorit, protoze bylo objeveno, co objeveno byt melo. Co branilo se stalo nastrojem, ze spatneho pana se stava dobry sluha a duch pozehnava projev.
NONAME789 - [12.05.10 19:15] 
LOCKI - [12.05.10 07:17]: myslis "ma osobnost" a "bozska podstata", no to je snad jasne - ta "ma osobnost" stoji v ceste k "bozske podstate" - kdyz uz prijmu tve oznaceni.

to je klasicke zaklinadlo vsech tradicnich zmatencu, ale mylis se - nejsem sice schopen posoudit celou tradici ale skrz jiste vlastni zkusenosti dokazu docela dobre poznat jestli je ten clovek tim co o sobe rika - proste to vidim a citim kdyz jsem s nim v kontaktu. ;-)

krom toho lecos napovi i cile te tradice... uz z nich je dost dobre videt uroven poznani a pochopeni jejich priznivcu...

OTAKAR - [12.05.10 09:39]: sice mas pravdu v tom ze tradice je zbytecna - pokud chces jit ciste vlastni cestou, ale neni zbytecna pokud chces sve poznani s nekym sdilet ci mu jej nejak zprostredkovat... a tady je smysluplnejsi navazat na neco existujici, zrejme pak i zjistis ze to tve individualne ziskane poznani neni az tak nove a unikatni a ze nekteri uz dosli (minimalne v te schopnosti nejak je sdilet) dale... ona ta cesta k tomu poznani je vzdy individualni (a to i kdyz se o to snazis v ramci nejake tradice) a je dana kazdeho "individualni historii" vic nez tou metodou, nicmene ten vysledek je pomerne podobny.
RASWAN - [12.05.10 18:30] 
LOCKI - [12.05.10 16:37]: To se týká všech tradic, více či méně.Pokud jsou brány inspirativně, jako zdroj určité koherentní informace, tak je jejich limitativní faktor negován "otevřeností" subjektu.Pokud jsou převzaty formálně, projeví se to duševním horizontem.U metody bych spíše upřednostňoval efektivitu - validitu (i vzhledem k vědním oborům), než příslušnost k té které tradici.
BASILE - [12.05.10 17:52] 
SIGHT - [12.05.10 17:11]: paralely a nekonečná variabilita se vůbec nevylučují.. tou bází je egregor řekněme božský, v něm je vše i beze slov, pojmů a logik.. jak jsem řekl, honění si trika intelektualismu je příjemná kratochvíle, ale neřeší to vůbec nic, pravidelně ovšem bývá obtížně stravitelné jaksi veřejně mlčet.. :-))) a to i s vědomím, že to tak je, že slova jsou nadbytečná..
člověk je ovšem tvor společenský, to respektuji, a má prostě potřebu "myslet".. a komunikovat..
SIGHT - [12.05.10 17:11] 
Ona je otázka, jestli je "na Zemi místo" prosté vlivu jakéhokoliv egregora, v předmětné oblasti.
Pokud totiž takové místo není, pak už po narození, byť pasivně, je naše "budoucí" víra VŽDY pod vlivem nějakého egregora (tradice).
V období, kdy je naše víra už ovlivněná naší volbou pak jen zvolíme vědomě vliv toho proudu, který je nám blízký a příp. jeho dogmata.
Duchovní "kultivace" a rozvoj schopností pak s vírou vždy úzce souvisí.
A "víra v sebe" je též formou přijetí daného egregora, formovaného lidmi se stejnou orientací a vírou. A i na území působnosti tohoto egregora byla zavedena určitá dogmata, byť se tvářící na první pohled jako svobodná ve smyslu prostá tradice - sem bych zařadila postmoderní proud(-y).

Z výše uvedeného by vyplynulo, že na světě není místo pro "individuální cestu" ve smyslu cesty, kterou ještě nikdo předtím neprošel, protože než jsme na ni vykročili, neexistovala. Byla obrazně vytvořena "prvním naším krokem" a svět neexistoval, dokud jej naše ruka nezačala vykreslovat a naše ústa vyslovovat (...); čili jakákoli technika "již byla objevena".

Je naše mysl vůbec tak svobodná? :) Čistá může být ...
BASILE - [12.05.10 16:47] 
LOCKI - [12.05.10 16:37]: znamená toto vše, že není možné autonomní objevení nějakého jevu nebo stavu jen proto, že to někdo dávno před tebou popsal..??? jak na nějaký jev či stav mysli přišel ten první, zakladatel tradice..??? prosím výstižně.. díky
LOCKI (vulgo TheLayLama) - [12.05.10 16:37] 
SNOP - [12.05.10 09:28]: Uz jsem to psal, za vhodne povazuji tradice, ktere minimalizuji vstupni nastaveni toho, jak veci jsou a prevazne davaji cloveku do rukou rekneme metodiku, jak poznat a rozvijet se. Texty takovych tradic pak spis nez by definovaly jak je nutne existovat zminuji jiste typicke situace, kterymi clovek projde. Idealne v duchovnich obrazech tak, ze kdyz uz symboliku pochopis, potvrdi Ti to, ze stejnou zkusenost zaznamenali i jini, cili vznika alespon intersubjektivni koncensus a zaroven takovy obraz nedava moc sanci jak ho zneuzit, nebo pouzit blbe. Naopak tradice, ktere povazuji za zavadne nastavuji predem celou radu vstupnich nutnosti a vice ci mene zamerne cloveka manipuluji do podoby tradice, misto aby ho vedly k Bohu(Sobe, chce-li nekdo). Jak jsme kdysi definovali - dobre tradice ukazuji k Bohu a k Bohu(v)Cloveku, spatne ukazuji na sebe sama.

OTAKAR - [12.05.10 09:39]: Zajimas se o to proto, zes to nacucnul od nekoho, z tradice, z vychovy, vzdelanim atd. Budes urcite hned rvat, ze nenene, ale budes-li k sobe poctivy, zjistis, ze bys bez tradice nemel sanci ani uvazovat o nejake magii. Ani o tom Tvem "nekam jde". Minimalne bys magii nenazyval takhle trapne tradicne. Prijde mi pomerne vtipne, jak tradicne pises a pritom brojis proti tradicim. A nedelam si iluze, ze bys to delal kvuli moji malickosti, abych ja, obet svazujicich tradic, vubec chapal o cem mluvis. :-)

RASWAN - [12.05.10 10:52]: To jsou ty, ktere povazuju za blbe.

Vezmeme si konkretni priklad tradicni metody - zastavovani zmen mysli. Stoji na nem Joga, najdeme to v krestanstvi(Tereza z Avily, Jan od Krize, Jacob Boehme, Miguel Molinos atd.), v buddhismu a nakonec i v tom Bardonovi. Volim schvalne metodu tradicni a prostupujici vice kulturne-nabozenskych tradic.

Metoda je tedy funkcni obecneji, nez kulturne podminene. Cilem metody je uklidnit bezny shon mysli tak, aby duse mohla zaznamenat dalsi veci, ktere jsou prehluseny smyslovym vnimanim, premyslenim, emocemi atd. Efektem je mohutne rozsireni vedomi a prohloubeni prozivani vlastni prirozenosti. Zaroven jsem vybral tuto metodu proto, ze na ni jedna z tradic zcela stoji a to Joga...abych nemohl byt narcen z toho, ze jde o jednu dilci vec a ne o tradici.

Na tomto priklade tradice, kterou povazuji za dobrou(a nejsem priposranej pouzit slovo "dobra", byt se to tradicne v magickych kruzich nenosi:-) neshledavam zadne vytky, ktere tu padly z Otakarovy strany a ze strany dalsich, jako platne. Zaroven chapu vytky vuci tradicim, ktere chteji po cloveku od pocatku nerealne veci, nebo ho zatezuji neresitelnou vychozi pozici, ze ktere nevede cesta mimo tradici. Ty oznacuju za spatne, protoze sebestredne.
BASILE - [12.05.10 11:46] 
problém je, že pokrok vyžaduje svobodu a z té se ovšem nedá dělat věda
RASWAN - [12.05.10 10:52] 
Tradice často sebe samy prezentují jako ucelený systém , přičemž odmítají zpochybnění .Jejich integrita obvykle stojí a padá s dogmatem.Převzetím tradic se jedinec stává nositelem relativně uzavřeného rigidního systému, který omezuje možnosti progrese .
SNOP - [12.05.10 09:28] 
LOCKI - [12.05.10 07:17]: Tak ted mi pripada, ze si trochu protirecis.

Podle me totiz naprosta vetsina smeru a skol (tradic?) neni vylozene osvobozujici nebo vylozene svazujici, v tom smyslu, ze by o sobe toto pravdive deklarovaly (vsechny imho deklaruji, ze jsou osvobozujici). Naopak mam za to, ze naprosta vetsina skol a smeru (tradic?) utilizuje prave tebou zminovanou nemoznost posoudit druheho, "pokud nejsi na prislusne nebo vyssi urovni vhledu". Totiz pak babo rad, jak poznat, ktera tradice je ta odsouzenihodna a ktera ta nasledovanihodna, pokud prijmeme to, ze pokud maji cile, ktere jsou duchovni (o ktere tady doufam jde predevsim), nedokazeme jejich dosahovani (a tedy duveryhodnost metod) posoudit.

Jak pozname, ke ktere tradici se pridat a ke ktere ne?
LOCKI (vulgo TheLayLama) - [12.05.10 07:17] 
NONAME789 - [12.05.10 01:43]: Prosim, rozved to PS, protoze nevim, proc by se to melo vylucovat z principu. Bud za tim mas neco jineho, nez ja, nebo za temi pojmy nemas nic, pokud jen slovickaris, rychle to urovname. :-)

"osobne bych prenechal to tvoreni tradic tem co tech deklarovanych cilu dosahli, jedine ti mohou videt jak a kudy... ;-) pokud taci nejsou je zcela zjevne ze ta tradice je hovadina"

Nejsi schopen posoudit dosazeni deklarovanych cilu, pokud nejsou debilni, jako treba levitace, ale duchovni, dokud nejsi na prislusne, nebo vyssi urovni vhledu. Nic proti kritickemu mysleni a opatrnosti, ale uplatni ho nejen na tradici, ale hlavne na sebe a posud, jestli mas na to ze sve perspektivy rozhodnout kdo tradici naplnil a jestli to udelal dobre a jestli kdyz tvari v tvar budes stat s takovym clovek vubec jsi stavu pochopit, kde je.

Mas ale samozrejme svate pravo rozhodovat se a soudit veci podle sebe.
NONAME789 - [12.05.10 01:43] 
LOCKI - [11.05.10 23:38]: me osobne prijde SNOPuv pohled jako vystizny (tj. zadny stin/y v nem nevidim)...

osobne bych na tradici videl podstatny 3 veci: 1. informace (tj. jak si ta tradice vyklada svet kolem sebe - na te vnejsi urovni) 2. cil (tj. co je smyslem, k cemu ma cloveka dovest) 3. metody (tj. jakym zpusobem k tomu chce toho cloveka k tomu cili dovest - to pochopeni/uvedomeni toho vnitrniho (nesdelitelneho koncepty bez vlastniho prozitku) za temi informacemi z bodu 1.)

muj tradicni problem s magickymi tradicemi, byl ten ze jsem vzal informace a metody pouzil je a ma nasledna zkusenost vzdy ukazala ze ty informace jsou velmi neuplne a nekoherentni o urovni tech metod ani nemluve.

byl bych opatrny na "dobre tradice" vznikle ze zkusenosti pratel na stejne ceste, kteri k tomu cili zjevne jeste nedosli - osobne bych prenechal to tvoreni tradic tem co tech deklarovanych cilu dosahli, jedine ti mohou videt jak a kudy... ;-) pokud taci nejsou je zcela zjevne ze ta tradice je hovadina. to ze se objevuji vnitrni obsahy a vhledy neni dusledkem nasledovani "prave" tradice ale pouhou vlastnosti mysli.

ps: "ma osobnost" a "bozska podstata" jsou veci co se vylucuji z principu, obavam se ze vetsina toho prekracovani pak pripomina kocku co honi vlastni ocas a porad si rika uz jsem to skoro chytla...
LOCKI (vulgo TheLayLama) - [11.05.10 23:38] 
SNOP - [11.05.10 16:32]: Se spoustou veci souhlasim, byt v tom vysvetleni porad citim vic stin toho, ze tradice je necim negativne znasilnujicim, nez pomocnou rukou.

Osobne jsem se pouzitim tradicnich postupu, kuprikladu "pouhym" jogickym odpoutani od zmen mysli presvedcil, ze veci jsou hlubsi a slozitejsi. To, ze se mi napriklad nelibi prototyp mudrce prislusne tradice muze byt stejne dobre tim, ze ta tradice neni pro me, jako tim, ze nedohlizim podstatu a pasoval jsem nejaky svuj stav dilciho dosazeni na arbitra toho, co ma, nebo nema byt duchovnim cilem(smyslem, komu se nelibi slovo cil).

Stejne je to s postupy. Nekdy je snadne je identifikovat jako dilci, zavadejici, nepodstatne a samy pro sebe, jindy je to zaver utvoreny na zaklade nedostatecneho pochopeni jak postupu, tak cile. Rozhodne neni mozne vyzkouset vsechno, vybirat tedy nejak musime. Podstatne je, ze dobra tradice a jeji postupy oteviraji obzory a nejsou tady pro tradici samotnou, ale predevsim pro cloveka.

Mockrat v zivote se mi stalo, ze jsem nahledl za obzor, ktery jsem pred tim povazoval za hodny trvaleho zachovani, vcetne nazoru a nahledu z nej plynoucich. Otevrela se perspektiva, kterou jsem veci pred tim nevidel, a ktera zasadne zmenila situaci. Pricemz dopad na moji osobnost nebyl svazujici, jak by si myslel treba Otakar, neslo o zabrednuti do "tradice pro tradici", ale osvobozeni meho ducha z nejakeho dalsiho omezeni, ktere mi deformovalo opravdovost sebe sama.

Toto prekracovani ma vetsia dobrych tradic zmakle lepe, nez ja za svuj soucasny kratky zivot vymyslim, protoze dobra tradice, to jsou zkusenosti pratel na stejne, lidske ceste. Sam nemam potrebu k tradici pridavat nic vic, nez svoji zkusenost, mozna zase pro nekoho uzitecnou. Nesleduji cil nekoho manipulovat do sveho videni veci a vedle tradic, ktere to delaji najdu i ty, ktere se stavi v dobrem, pratelskem duchu(lasky a spoluprace).

Proste dobre tradice privadi lidi k jejich bozske podstate a ukazuji, jak v ni setrvavat. Metody maji poverene lidmi pro jine lidi a clovek, ktery takovou tradici potka, nebo alespon citi a inspiruje se muze mluvit o stesti. Rozlisovaci znak tradice manipulativni a dobre nahlizim v tom, ze ta manipulativni, ktere souzi clovek jako potrava a udrzovatel a ne jako cil nejprve zasadi cloveka do kulis a pak po nem vyzaduje dodrzovani hry a otroceni tradici. Dobra tradice nejprve vede cloveka k jeho lidstvi a podstate, udela z nej dospeleho a z otroctvi vysvobozuje.
SNOP - [11.05.10 16:32] 
ZDENDA - [10.05.10 08:55]: Hm, na tohle se strasne spatne odpovida, protoze to rikas z meho pohledu strasne spletene :-)
Takze se pokusim to trochu rozmotat.

Je vlastne tezke uchopit, co se v teto konkretni diskusi mysli "tradici". Zatim jsme to pouzivali, alespon nakolik jsem to pochopil, ve smyslu nejake sady postupu a reseni smerujici k nejakemu cili, ktera maji nejakou schopnost v case se kumulovat.
Ted je otazka, zda kdyz si Bardon vycucal z prstu Branu, tak zda tim automaticky vznikla tradice nebo ne (lidi to ctou doted, dokonce to nekteri i rozvijeji). Zda proste lze za tradicni povazovat dilo, ktere tu tradici zaklada. Tj. dava nejaka reseni a postupy, ale ty - alespon pokud nezkoumame hloubeji - vymysli, neprejima. Nebo typicky zapisuje svedectvi ci zjeveni (Liber AL, Kniha Mormon, Novy zakon,...).

Pokud takto definujeme tradici, pak si muzeme prirozene klast otazky, z nichz mi pripadaji dulezite tyto dve:
1) jaky cil se presne klade? (tj. v nasem pripade: jaky je modelovy mudrc)
2) jsou predkladana reseni a postupy adekvatni cestou k cili? (tj. v nasem pripade napr.: opravdu treni frote rucniky vede k stani se magem?)

Abych mohl prijmout tradici, musim sam pro sebe ucinit nasledujici:
1) pritakat cili (ano, takovyto model mudrce je rozumny/pekny/... chci timto smerem jit)
2) duverovat predkladanym resenim a postupum (bud: sice nevim, proc trit, ale verim jim, nebo: vidim jasnou spojitost mezi cilem a prostredky)

Obecne receno, zhodnocuji jednak to, zda ta tradice je pro me, jednak jeji duveryhodnost. To delam srovnanim tradice s mymi vlastnimi nazory a zkusenostmi (at uz se tyto vzaly odkudkoli, dulezite je to, ze jsou mi nikoli nepodstatnym zpusobem vlastni). Kdyz bude tradice definovat cil tak, ze se mi nelibi (treba jako odvrzeni sveta), tak proste neni pro me. Kdyz bude svymi cili ci postupy souhlasit s pochopenim a zkusenosti, ktere uz mam, budu ji spise duverovat v tom, co jeste sam nechapu.

Kdyz je spravna v malych vecech, povazuji ji za duveryhodnejsi i ve vecech velkych, kdyz je v malych vecech nespravna (tj. neodpovidajici memu pochopeni), tak ji neverim ani ve velkych.
Pricemz jednou z tech malych veci je rozblemcanost mysleni. Kdyz spisy vykazuji blative mysleni (coz imho treba magici skoro vsici), tak proste i kdyby byl cil presne to, kam sam mirim, tuhle tradici nemuzu prijmout. Mam totiz zkusenost, ze cim presnejsi mysleni (ne nutne ve smyslu axiomaticke logiky, ale ve smyslu jemnosti a propracovanosti obrazu), tim pravdivejsi je to, co se timto myslenim uchopuje.

Je mi nakonec jedno, jestli je ohen muzsky nebo zensky, ale neni mi jedno, jestli prima materia je nebo neni konsky trus (protoze proste neni). Z hlediska volby cile je pro me neprijatelne, ze svet je spatny (protoze ho vnimam jako dobry), z hlediska duveryhodnosti pak, ze materie existuje (protoze je to sporne se zkusenosti - tim myslim se samotnym faktem zkusenosti).

Takze bohuzel naprostou vetsinu magickych tradic povazuji za pro sebe neprijatelnou nebo neduveryhodnou. Takze mi vlastne ani nezbyva nic jineho, nez si to postavit znovu. Mozna je to "mene efektivni", ale me zas ta efektivita tolik nezajima, nechci stavet panelove sidliste, chci postavit jeden maly chramecek, bude stacit mozna i rotundicka. Mozna je to "riskantni", ale prijde mi riskantnejsi venovat duveru necemu, co nepovazuji za duveryhodne.

Je pouzivani tradicnich postupu negativni? Urcite ne per se. Treba psani gramaticky spravne, pouzivani logickeho mysleni, perspektivni kresleni, umernost hlavy vuci telu... proti nicemu z toho vubec nic, v naproste vetsine pripadu je to adekvatni. Ale prijmout celou tradici en bloc? Spis ne, hele.
RASWAN - [11.05.10 00:09] 
Uvědomění , pokud je skutečně uvědoměním.Tedy skutečně všeprostupující zkušeností.
GED - [10.05.10 22:59] 
RASWAN - Myslím, že uvědomění nestačí. Vědom této skutečnosti jsem si opravdu do hloubky už dlouho, ale něco chybí...možná uvěřit...nevím...co Ty na to?
RASWAN - [10.05.10 18:30] 
Podstata všech věcí je identická, člověk je i vědomím vycházejícím z podstaty - nebo k tomu má alespoň teoreticky dispozice.Má tedy "jinou" kvalitu.Diverzita existence.Jsme Bůh,uvědomění si této skutečnosti je realizací vědomí - vědomí Boha v tomto světě .
ZDENDA (vulgo Rimmer) - [10.05.10 08:55] 
SNOP - [09.05.10 23:44]: Ja si umim predstavit, ze se filosofie pouzije jako palivo. Treba v plotinovskych extatiku nebo jak se zda, do jiste miry i u hermetiku. Tak jako alchymista pouziva kovy a kabalista Toru. Ze samotny proces toho filosofovani pomaha vnitrne. Ale jak tem, kteri pouzivaji na zatop filosofii, tak tem, co pouzivaji pismenka sveho nabozenstvi, jde v zasade nakonec o ohen. U tradic, ktere filosofii moc nevyuzivaji, je pak ten filosoficky ramec natolik v pozadi, ze se o nem kolikrat ani nebavi a neni pro ne dulezity.

To, co popisujes, je pro me ekvivalent sporu o to, zda je ohen muzsky nebo zensky a zda je prima materia konsky trus ci nikoli. Je to ptakovina. Dulezite neni palivo, ale proces a vysledek. Chapal jsem diskuzi nize jako spor o to, zda se mas vysrat na palivo a postupy predchozich tradic a zkusit ohen rozdelat sam nebo ne. S tim, ze vymyslet ohen povazuji za ztratu casu spojenou s rizikem, ze se mi to nepodari, ktere je u vyzkousenych paliv pomerne minimalni. Pochopitelne ale i to vymysleni ohne bych nakonec i uznal. Jenom je to neefektivni a riskantni. Kazdeho volba. Nesouhlasil jsem principialne ale s Otakarovym nazorem, ze pouzivani tradicnich postupu je negativni. To skutecne nevidim.

Shrnuto - mozna povazujes za dulezite veci, o kterych se vyjadruji jako o ptakovinach, mozna jsem ti jenom nerozumel.
SNOP - [09.05.10 23:44] 
ZDENDA - [09.05.10 23:32]: Filosofie v mem pojeti ovsem neni nic inertniho. Filosoficky ramec je proste to, co ta tradice je.
SNOP - [09.05.10 23:43] 
RAKON - [09.05.10 23:22]: V takovem pripade nestoji za rec asi ani Buh. Mnozi lide to tak vidi.
ZDENDA (vulgo Rimmer) - [09.05.10 23:32] 
SNOP - [09.05.10 22:14]: Ja jsem asi debil nebo... Moc to nechapu. Ty se celou dobu bavis o tom, ze ti nevyhovuje filosoficky ramec tradic?
RAKON - [09.05.10 23:22] 
SNOP - [09.05.10 22:45]: no, ale ja nemam pocit, ze by ve me (a bez urazky ani v tobe nebo komkoliv jinem) bylo cosi, co by stalo za rec vic nez ostatni veci okolo me. Mozna je svoji kvalitou prevysuji, ale nemam jinou podstatu. Nebo ano? Jak?
SNOP - [09.05.10 22:45] 
RAKON - [09.05.10 22:24]: Krom toho, ze je to pravda? Asi zadnou.
RAKON - [09.05.10 22:24] 
SNOP - [08.05.10 02:19]: mohu-li se vmysit do diskuse, rozvedl bys, jakou hodnotu ma myslet si o sobe, ze jsem Buh?
SNOP - [09.05.10 22:14] 
ZDENDA - [09.05.10 17:15]: Hm, dalsim takovym bodem je treba vztah ke svetu. Spousta tradic vnima svet (tj. byti duse v tele) negativne nebo jako neco zanedbatelneho. To je imho velka chyba. Dalsim bodem budiz treba existence hmoty - spousta tradic bere hmotu jako existujici, tj. pouzivaji prostorove a substancialni koncepty. To je pro me neprijatelne.
ZDENDA (vulgo Rimmer) - [09.05.10 17:16] 
OTAKAR - [09.05.10 12:45]: tohle obvykle rikaji lide, kteri zabloudili.
ZDENDA (vulgo Rimmer) - [09.05.10 17:15] 
SNOP - [08.05.10 02:19]: aha, no svym vyberem si me nepotesil. Pro extremni neprehlednost tohoto tematu, ktere jsme osobne ani po nekolika hodinach hovoru nebyli schopni uspokojive doresit, bych byl radeji, kdybys zvolil neco jineho. Pokud ti to nevadi. Jiste problematika tveho vztahu k tradicim nezacina a nekonci timto jednim bodem. Tak poprosim o dalsi.
BASILE - [09.05.10 15:26] 
Otakar.. jako projev subjektivního pohledu a grimasa nadhledu je to dobré.. jako obvykle, žádné složité teorie a logické vývody, logika je omezením rozumu, ne jeho rozvinutím.. :-)
ZERO_GRADE - [09.05.10 14:38] 
OTAKAR - [09.05.10 12:45]: Tenhle strucny prispevek je ve sve strucnosti dokonalou ukazkou toho, co ti vycitali uz jini (ZDENDA - [07.05.10 06:20]:) - necistoty a zanesenosti tveho mysleni. A prestoze neverim, ze to k cemukoli bude, verim zas, ze svetu ma byt davana prilezitost nas prekvapovat. Nez tedy natluces na klavesnici neco o hnidopistvi ve stylu "hlavne ze si rozumime", nebo hur neco po zpusobu "my osviceni se jinak nez sporne vyjadrovat nemuzeme", zkus se trochu zamyslet nad svym myslenim.

Tvaris se, ze tu predkladas jakesi logicke vyvozeni (a protoze te nechci narknout ze zamerneho mlzeni, predpokladam, ze i veris, ze jde o jakysi logicky postup), lec neni tomu tak.
Predne, druha veta je v rozporu s prvni.
Za druhe, i kdybychom preformulovali tve nekonsistentni vyroky tak, aby konsistentni byly, vysledny sylogimus nebude vypovidat vubec nic o tom, co ty delas nebo nedelas, pouze o hodnote cest. Protoze nepredpokladam, ze bys to videl rovnou, viz zde:
- Spravna je pouze takova cesta, kterou volim.
- Nevolim zadnou cestu.
-> Zadna cesta neni spravna.
Za treti, neni imho vubec jasne (a to nejen z tohoto jednoho prispevku, ale obecne z cele predchazejici diskuse), zda "spravnost" chapes v aboslutnim ("spravna o sobe") nebo relacnim zpusobem ("pro me spravna").
V pripade absolutniho cteni bys musel uvest zatracene dobry duvod, proc je tvoje neschopnost zvolit si tradici dokladem toho, ze zadna tradice neni o sobe dobra (coz se ti v predchazejici diskusi nepovedlo, byt mam dojem, ze ses o neco takoveho misty pokousel).
V pripade relativniho cteni je to bud priklad banalniho hodnotoveho pragmatismu (pouze to, pro co se mi uzda se rozhodnout, je pro me spravne), nebo se to cykli v analyticky vyrok (pokud "volim to, co je pro me spravne", pak samozrejme "spravne pro me je to, co volim" - limitatvini "pouze", kteremu by v opacnem vyroku odpovidalo "vsechno", z milosti vypoustim, jinak je to absurdni zcela).

A posledni vec, zadny logicky postup ti sam o sobe nerekne to hlavni - ze nevolit je taky volba. Cesta se nestava tvoji jakousi pofiderni originalitou, ale autenticitou volby - tim, nakolik je skutecne "tve" rozhodnuti zkusit se dat prave tudy, se vsemi dusledky. Ze ses rozhodl takove rozhodnuti neudelat, neni jasnym dokladem tvoji sily a autonomie, ale muze stejne dobre svedcit pro tvou (sebe)nejistotu a slabost.
ZUZANA_AA - [08.05.10 21:49] 
.LOCKI - [05.05.10 10:35]: Tak přísně používání proudu nehodnotím. Je to jen nastavení vhodého prostředí. Kytka taky líp roste, když ji zalíváš.
Jinak je to asi věc názoru: Protože vidím dnešní dobu přinejmenším skepzicky, vnímám použití proudu jako nezbytné. Ty máš pravděpodobně větší důvěru ve schopnosti lidí najít správnou cestu.
RASWAN - [08.05.10 12:19] 
Toto je právě moment,kdy tradice působí destruktivně a jako limitující faktor poznání.Kulturní, sociální a náboženská schémata, bránící překročit určité meze sebepoznání.
BRUMLAL - [08.05.10 11:38] 
SNOP - [08.05.10 02:19]: "Kdezto ja jsem (a ty to vis, ze jsem) presvedcen, ze clovek JE Buh, v tom uplne nejhlubsim a nejplnejsim smyslu (byt samozrejme ne tak, ze by tvoril svety nebo odebiral bradavice)"-Souhlasil jsem s Tebou až k této větě. Až pochopíš nauku v opravdu nejhlubším a nejplnějším smyslu, čehož i spousta věřících křesťanů i židovsky zaměřených není schopna, tak Ti bude jasné, že pravý realizovaný obraz a podoba Boží bude tvořit světy i odebírat bradavice- a vlastně to už často činí, jen je to na tak hrubohmotné rovině, že to prakticky nikdo nevidí...
RASWAN - [08.05.10 11:04] 
Snad v každém "velkém" náboženství je kacířství, když je nahlédnut člověk jako Bůh.Myšlenka natolik kacířská, že ji nedokážou zpřítomnit a vstřebat vědomím i lidé nábožensky či duchovně otevřenější.
RASWAN - [08.05.10 10:54] 
SNOP - [08.05.10 01:49]: Ten se zase směje :-)
SNOP - [08.05.10 02:19] 
ZDENDA - [07.05.10 16:54]: Treba zrovna jaksi klasicke (tj. nechasidske) zidovstvi. To dle toho, jak to chapu ja, miri blizko, a necini mi problem jeho ""svate"" uznat jako "svate", ale proste se z meho pohledu zasadnim zpusobem myli, protoze si mysli, ze Buh je nad clovekem (cloveku transcendentni). Kdezto ja jsem (a ty to vis, ze jsem) presvedcen, ze clovek JE Buh, v tom uplne nejhlubsim a nejplnejsim smyslu (byt samozrejme ne tak, ze by tvoril svety nebo odebiral bradavice). A tento rozdil, byt treba drobny, mi vadi natolik, ze nemohu byt plne Zidem, byt i jim v nejakem smyslu treba jsem a nebranim se tomu.

ZDENDA - [07.05.10 16:52]: Vlastne si rikam, ze nejgenialnejsim pojmem v tomto je (prekvapeni!) kacirstvi, hereze. Ze muj typicky vztah k tradicim je kacirsky ci hereticky. To neni prosta samostatnost promysleni tradice. To je kritika tradice - aniz by doslo k jejimu popreni jako u karaitu - a z toho plynouci hereze. Je heretik soucasti tradice? Netusim. Mozna prave tehdy, kdyz tu herezi udrzi a prosadi - tedy jde o individualni vykon.
Mozna neodpovidam, coz vzhledem k casu neni divne.

Ale mozna te zajima, jestli bych bez nejake prupravy myslel mind-body nebo ideje. Tvrdim, ze myslel, protoze to nejsou veci, ktere by Plaon nebo Searle objevili, ale ktere tito lide jenom prvni zformulovali. Takze ja si k nim prostep risel sam tim, ze KURVA ZIJU.
SNOP - [08.05.10 01:49] 
RASWAN - [07.05.10 23:42]: V takovem pripade je treba hledat tretiho ;-)
RASWAN - [07.05.10 23:42] 
Invence versus tradice.
LOCKI (vulgo TheLayLama) - [07.05.10 22:40] 
OTAKAR - [07.05.10 12:53]: Nevim co je za tim, cemu rikas zivotni soustredeni. Jsem si ale celkem jistej tim, ze kdyz to rozebereme, poctive, sam si priznas, ze vetsina vychodisek, ktera k tomu mas jsi prevzal z ruzne tradice.

Sebeuvedomeni a vycisteni je dulezite. Probudis se. Ty pak tvrdis, ze pak staci opecovavat sebe sama(opravdoveho sebe sama) a je to. A ono to tak je, pokud nejsi povolan ke sluzbe. Vzhledem k tomu, ze tu vehementne provadis jistou "evangelizaci" jedinou pravou cestou, zapletas se do sluzby. A tam uz msis vedet jak, protoze prichazis k druhym a zvestujes tu.

Pak ale musis prekrocit sebe jinym zpusobem, nez byl ten, kterym ses zbavil roli a ocistil opravdovost(pokud jsi tenhle krok udelal). Chces-li neco zvestovat, zemri jeste jednou, neboj se o sebe tolik. Pokud jsi opravdu tim, cim se tady stavis, nemas se ceho bat. Uz vubec ne toho, ze by Te sezrala tradice. Ta zere jen ty, kteri se neprobudili. Jsi-li teprve na ceste, kdy Tebe(myslim Tebe!) mohou tradice pretahavat, jak pises MOBovi, tak delas dobre obracenim k sobe, ale nezvestuj nic, muzes dat (zatim) jen sam sobe. Tradice Ti nemuze vzit Tebe...a pokud jo ses v prdeli a ne v Sobe. A abys mohl pecovat o nas ostatni a ochranit nas pred pozrenim tradici, ci jinym znasilnovadlem, musis se vykaslat i na Sebe.

SNOP - [07.05.10 13:43]: Nevychazim ani tak z toho, ze clovek vubec nevi, ale ze zkusenosti, ze i kdyz (inherentne) vi, velmi casto se zapomina a pokud uz posloucha, vetsinou se i tak chova velmi podivne. Tradice je tady v tom nejlepsim smyslu jako darek od pratel, kteri bojovali stejnou bitvu. V rade veci cloveku usetri spoustu zbytecnosti, aniz by ho okradali o nej samotneho a jeho dil. Jiste jsou tu i tradice, ktere netvori pratele, ale duchovni otrokari. Na ty kaslat.
SIGHT - [07.05.10 22:28] 
OTAKAR: Tou skutečnou samostatnou cestou, kdy nečerpáš z žádného "proudu" jdeš až v momentě, kdy se "nebiješ za svého mistra" - i ve variantě "sám sobě mistrem a vzorem"/neboli nebiješ se sám za sebe (v tvém případě "jít proti proudu" či vyzdvihování individuálně samostatně samonosného postupu, apod) , tak, jako se ostatní, v tvých očích, obrazně řečeno, "stále ještě bijí za ty, kteří je učili", čili hlásí se více či méně pasivně k nějakému vzoru, mistrovi, škole, proudu.

Možné to je, je to dost náročné a je to také dost zdlouhavé. Ale určitě není rozumné tu formu cesty doporučovat širší zájmové skupině, pokud nemáš v úmyslu se zkrátka jen "pobavit" silou odezvy proti-proudu, nebo jednoduše na sebe upozornit 8)
ANARDIL - [07.05.10 19:23] 
ZDENDA - [07.05.10 17:00]: Ted zase moc nerozumim já./ Já sem Otakarovu glosu pochopil tak, že když se rozhodneš přistoupit k nějaké tradici, v konečném důsledku objevuješ přes ní především sám sebe, svoje nitro, nakonec třeba i Boha, ani ne tolik to co kdo do ní někdo skutečně vložil nebo nevložil, protože to může být méně podstatné. Tedy dle toho Ota soudí že sám k sobě jdeš pak oklikou, třeba přes nějaký text,a ne přímo. Otázka je jak úspěšně lze jít přímo.)

Když bych řek třeba konkrétní příklad. Tóra:) Sám si kupříkladu nemyslim že by do ní od počátku bylo vloženo něco extra. Dokonce její původní redakci podezřívám z toho že to byla především politická obědnávka, i když do ní byly vloženy texty starší a hodnotnější, zůstává mi tam velká pachuť, ale to je teď vedlejší. Zdá se mi jak se tradice nabalovala a výkladů, systémů kolem třeba i mystických přibývalo, zhodnocovala se její cena právě o osobní vklad těch lidí co se na ní podíleli. Ortodoxové by sice řekli že jenom objevovali to co v Tóře a tradici kterou všechnu dostal prý Mojšele už bylo.) , ale myslim si že těžko anežko. Ač se vztahovali k textu, vynášeli z něj imho poklady které v textu nebyly, byly v nich samých. Ale museli je na tradici naroubovat, v uvozovkách z ní vycházet a nebýt s ní v rozporu.
Je to na jednu stranu limitace tím textem a tradicí(člověk musí vycházet jen z ní a s ní být v souladu, je omezen) ale zároveň je to řada zajímavých podnětů k přemýšlení které by jinak samy nepřišli, nebo přišli pomaleji. Když sem kdysi dávno čet tóru a třeba komentáře rašiho(které mi třeba přišli debilní), snažil se nějak vykládat, s odstupem se mi to jevilo právě takhle, že přes text jdu jen sám k sobě.
RASWAN - [07.05.10 18:42] 
Skutečně stačí sednout a vyčistit mysl tak , že začne prýštit poznání .K verbalizaci (k předání jazykem) toho poznání je potom potřeba určitá formalizace, která může být provedena pomocí některého z existujících systémů,či jejich syntézou či vytvořením "nové" struktury.
RASWAN - [07.05.10 18:24] 
Ono směřování, respektive "prostupování podstaty" je značně subtilního charakteru, pro většinu lidí zaniká , či je zastíněno hypertrofovanými, dominantními složkami osobnosti - stejně tak jako vrstvami vědomí, schematizovaných i skrze socializační procesy,
Pro zachycení je třeba tady jak kultivace vědomí, skrze vyprázdnění přebytečných obsahů, tak určitá redukce vštěpených kulturních a sociálních schémat.Pak je vytvořen prostor pro další růst.
ZDENDA (vulgo Rimmer) - [07.05.10 17:00] 
OTAKAR - [07.05.10 12:38]: prazdna forma, kterou se snazim zaplnit svym obsahem.... No tak zvnejsku to vidim tak, ze jestli ta tradice uchovavala pravdu, tak je jakekoli naplneni necim jinym podseknuti vyhonku, cesky receno - je to spatne a je to spatne stejnym zpusobem, kterym se lide dostali do takoveho pseudozivota, jaky ted vedou. Tzn. naplneni vlastnim obsahem je pro me stejne zverstvo jako ignorovani tradice vubec, mozna jeste o neco vetsi.
ZDENDA (vulgo Rimmer) - [07.05.10 16:54] 
SNOP - [07.05.10 10:27]: muzes dat priklad tech spatne vymyslenych tradic? Mozna se mijime v tom, co za tradici povazovat.
MOB - [07.05.10 16:52] 
OTAKAR - [07.05.10 13:04]: noo Oto, já se tě ptám tak důkladně proto, že ti vlastně moc nerozumím, navíc mi ani nějak důkladně neodpovídáš. Ale jinak jako ano v zásadě chápu to, že chceš prostě čistou esenciální nauku, kde by jsi se nemusel provrtávat tunami forem, tabulek, mýtů, systémů a dalších kulturních imprintů, včetně sporných a slepých stezek apod. No to bych chtěl samozřejmě každej, nicméně ale vlastně nikdo není takový genius, aby na to přišel sám, jen že si sedne, vyčistí mysl a ona ta genialita najednou prýští ze zdroje. Opona padá, když někdo najde poznámkové sešity těch géniů a zjistí, že četli jak diví, pracovali a stále hledali inspiraci v okolí a nejenom v sobě. Ta vlastní originální práce je vždy jen kousek – ledaže bys měl talent, to bys ten kousek měl mírně větší, ale pracovat bys musel na sobě stejně tak. A za „pracovat na sobě“ považuji i to, že máš solidní přehled o tom, co vymysleli lidé před tebou – ona je totiž velká pravděpodobnost toho, že se trápili s tím samým co ty a navrhují jistá řešení. Většina schémat a modelů neslouží k tomu tvou svobodnou osobnost nějak svázat, ale naopak ti dám nástroj, jak ji efektivněji používat. Pokud se v tom ztrácíš, tak si to spíš přiznej a nehledej vinu jen v té nauce, do jejíž forem nejsi schopen proniknout.

A mám-li tě chytit za slovo, tak to „aby jsi to mohl říct komukoli a nemusel pochopit kulturní kontext“ ve tvém případě úplně nefunguje. U tebe nakonec vím, že jsi minaříkovec a vidím tam styčné plochy s takovou tou vágní mystikou a míření k tomu „nejvyššímu a nepojmenovatelnému“ – včetně té „přímé stezky“. Kdybych to nevěděl a neznal tě osobně, tak si myslím, že jsi jenom prázdný žvanil. Asi tě to nepotěší, ale každý je do jisté míry shluk toho, co načerpal. Samozřejmě je fajn se od toho oprostit a nebýt chodící knihovna, která cituje mistry, nicméně určité řemeslo a nějaká znalost šablon je dost potřeba. Než se staneš Mistrem, tak jsi učedníkem a ten nekoná umění, ale dělá řemeslné práce.

Jinak z tebe nemám zas tak intenzivní pocit, že bys měl nějakou vyhraněnou oblast zájmu a nauky tě od něčeho „tahaly“ – tobě se prostě nechce makat a učit se, což je škoda, protože by ti to dalo slovník a lexikum, aby ses dokázal nějak slušně vyžvejknout a nad něktrýma věcma se zamyslel do hloubky.
ZDENDA (vulgo Rimmer) - [07.05.10 16:52] 
SNOP - [07.05.10 13:43]: No tak se mi zda, ze se nam tu micha samostatnost a netradicnost. Pekne to shodou okolnosti vysvetluje kabala. Esoterni veci neni mozne cloveka naucit tak, jako ho naucis vyklad zakona. Muzes mu maximalne sdelit 'pocatky oddilu', tj. nakousnout, a zbytek musis nechat na nem. Predavani tech 'pocatku oddilu' funguje jako starter pro toho, kdo je schopen a ochoten se nastartovat. A to je uloha tradice. Samostatnost mysleni je pak nutna pro to, abys ty oddily proste jenom nepapouskoval (v takovem pripade jsi snadno rozpoznatelny nedouk). To samostatne mysleni je pritom naprosto nezbytne nutne. V nem spociva duvod predavani tradice a bez nej ta tradice nema smysl. Tradice samotna je pak soustavou techto 'vhodnych temat' k premysleni. Nerikam to samozrejme uplne presne. Hlavne proto, ze jakoukoli duchovni aktivitu z nedostatku slova nahrazuji terminem 'mysleni' a tomu prizpusobuji zbytek vyjadreni. Bez jakekoli tradice se ovsem pohybujes ve vzduchoprazdnu. Nemas o cem premyslet. Leda snad premyslet o premysleni. Jakkoli to zni jako nejaka vyssi rovina, mnou nahlednuto neni. Je to brzda. O cem bys premyslel, kdybys nemel Platona, mind-body, analytickou filozofii, Bardona a wiccu? Stejne tak ta skutecna duchovni aktivita (ktera vlastne neni uplne presne 'premyslenim', ale nevim, jak to nazvat) je bez paliva, ktere doda tradice, velmi omezena.

Doufam, ze prolinani dvou svetu (myslenkoveho a esoterniho) memu prispevku prilis neuskodilo. Mohl bych to zkusit formulovat presneji a jen na jedne rovine, ale nemam cas.
SNOP - [07.05.10 13:43] 
LOCKI - [07.05.10 11:47]: Matematika neni uplne dobry priklad, protoze tam se tradice mylit proste nemuze, resp. muze, ale smysl, ve kterem se myli, nemuze byt uchopen z pozice diskursivni racionality, protoze matematika je jeji precizaci. Takze samozrejme vaham nad tim, zda plati modus ponens, vylouceni tretiho (!), zda plati jednotlive matematicke axiomy, ale za jejich predpokladu mi nedela problem prijmout to, co z nich tradice vyvozuje. Ackoli i za toho predpokladu jsem si dost veci vymyslel de novo, protoze ty stavy (pochopeni × vymysleni) jsou nesrovnatelne (uchopeni × tvorba).

Ja nikomu nechci vnucovat, aby se na tradice vykaslal a vymyslel si vsechno sam. Kazdy at si dela, co mu vyhovuje a v jake mire mu to vyhovuje. Ale k tomu nekolik poznamek:

Mi vic vyhovuje si ty veci vymyslet sam. Ale nekdy - vetsinou - si clovek stejne nepomuze: nad necim premyslis, a nejakej blbec (kamarad, kniha, zaslechnuty kus hovoru) ti prozradi reseni :-) Pak bys byl blbej, jenom proto, ze to mas odjinud, to neprijmout, kdyz to sedne jako prdel na hrnec.
Velkou spoustu moznosti ti da vychova, vzdelani, atd. Toho se neda vyvarovat. Proto je pak, jak to citim, potreba dekonstruovat - borit, nez zacneme znovu stavet. Ono kdyz si nechas ty cihlicky, z kterych jsi to rozebral, tak spoustu z nich znovu vyuzijes.

Ty vychazis z toho, ze clovek je primarne bloudici, k zadnemu cili nesmeruje, nebo ho umistuje nekam uplne nahodne. Ja vychazim svou zkusenosti z toho, ze clovek primarne vi, kde je cil a kudy k nemu, ten cil na nej naleha a nenecha ho spat. Takovy kaminek v bote, imho ta Otova "inherentni moudrost".

Vzdy mi prisel zajimavy ten koncept, kdy clovek se na "cestu" vydava, protoze trpi. Tahle motivace je reaktivni, odstrediva, a dokazu si predstavit, ze pak je potreba neco na jeji usmerneni, a to muze byt explicitne artikulovana tradice.

Kod tretich stran pouzivam vzdy pouze ve smyslu prostredi, tj. ne ve smyslu kodu - a i tam jsem si uz udelal i prekladac i neco jako operacni systemicek, abych si zkusil, co to obnasi, takove prostredi v principu vytvorit. A znovu: nejde o originalitu. Jde o integritu - zde opet podepisu Otovu vyhradu: "jde o vnejsi vec".
LOCKI (vulgo TheLayLama) - [07.05.10 11:47] 
SNOP - [07.05.10 10:27]: Mas to stejny jako s matematikou, vetsinu tvrzeni, vet, dukazu, zakonu potrebujes pochopit, ne vymyslet(pochopeni je samozrejme jistym zpusobem znovuvymysleni, ale ne "de novo"). Ale proti gustu nic. Jen zijem nejakych par desitek let, takze z bodu 0 se daleko nedohrabes, ciste kvuli casu. A pokud nejdes z bodu 0 tak ses plnej nejakejch tradic. A to proste ses.

A pak se bavime o tom, ze tradice, prirovnana k mireni na maly terc v dali trefuje 9 a Ty miris na 10. Pritom rozptyl z bodu 0(ryzi individualni libovule stav, ktery neexistuje) je prakticky nekonecny. Ze neco miri kam zrovna v tu chvili miris Ty nevnimam jako zadnou vyhru. Mas pouze kliku, ze nejsi uplne blbej(castecne uvedomenim a velkou casti opet darem nejake tradice), jinak je to metoda vetsiny blbu, mimochodem. :-)

Kod tretich stran pouzivas z 90% minimalne a nemas sanci jinak. Mas maximalne sanci si v ramci moznosti vybrat lepsi, nebo horsi. Individualni variace v ramci zbylych 10% je to, co muzeme prinest. Je to hezke, dulezite, dobre, protoze originalni, ale cele naroubovane na necem co nejen nejde zahodit, ale hlavne - bez ceho neni ani ta desetiprocentni originalita.
Položky 5777-5876 z 36883 nalezených.
Na stránku zobrazit:
Vyhledat: