Novinky | Knihovna | Vyhledávání | Bibliografie | Autoři  Odkazy | FAQ | Diskuse | Uživatelé | Fonty | Registrace | Ankety
Jméno:  Heslo:  



Diskuse קבלה Připomínky Inzerce Dotazy


קבלה
Pro zadávání příspěvků musíte být přihlášeni. Pokud nemáte založený účet, REGISTRUJTE SE.
Nebo zkuste, zda není Vaše záležitost řešena na stránce často kladených dotazů.
Položky 76-85 z 3933 nalezených.
Na stránku zobrazit:
Vyhledat:
SHAMIRA - [31.08.14 13:25] 
Tři jody se někdy používaly jako zkratka k zápisu tetragramu namísto běžných dvou (např. v rukopisech targumů, resp. jiných spisů zejména z káhirské genizy a v jejich prvotiscích).
V křesťanském kontextu - kdyby byly uspořádány do trojúhelníku s kámecem (to by byla ta "tečka", ovšem pod nimi), pak by symbolizovaly Trojici (jak vysvětluje Kircher, OAe II,1, s. 235).
KUATO - [31.08.14 12:22] 
SHAWIR - [30.08.14 22:02]: minimalne se tedy zda, ze to neni zadne z bezne pouzivanych Bozich Jmen..
SHAWIR - [30.08.14 22:02] 
KUATO - [29.08.14 14:40] Já bych si tak bez kontextu vsadil, že se někdo upsal/přepsal a měl to být tetragram, ale jsem tu za skeptiky..
SHAWIR - [30.08.14 21:58] 
CONF = XALT?
ZDENDA (vulgo Rimmer) - [29.08.14 16:13] 
KUATO - [29.08.14 14:40]: spis nez JVVV tipuji JJJ a typograficky bordel. Ale nazev knihy a kontext by urcite pomohly. Minimalne muzeme zkusit juknout, jestli neni jine vydani.
KUATO - [29.08.14 15:02] 
cely obrazek mas v Praktice. je to ze zacatku knihy, dalsi texty se zda se k tomu nevazou.
SNOP - [29.08.14 14:51] 
KUATO - [29.08.14 14:40]: Spis JVVV... a mas k tomu nejaky kontext, nebo je to z nejakych prisne utajovanych materialu?
KUATO - [29.08.14 14:40] 
potreboval bych poradit - co je to za jmeno bozi na obrazku nize? vypada to, ze obsahuje trikrat Jod, ale hned prvni znak se zda byt nejakou teckou ci co.. tematicky je to z jednoho obrazku patrici do ranku krestanske mystiky.

http://kuato.wz.cz/jmeno.jpg
ZDENDA (vulgo Rimmer) - [27.08.14 10:16] 
CONF - [26.08.14 18:53]: Nevim nakolik jsi obeznamen s teorii flatlandu, ale pokusim se na jejim prikladu ukazat, jak kabaliste videli fungovani magie.

Predstavme si nase prostorove kontinuum jako flatland, tj. dvourozmerny prostor, ve kterem jednotlive prvky reprezentuji ruzne bytosti a věci. Jeden ctverec budes ty, shluk jinych ctvercu sportovni team nebo skolka na vyletu, hromada ctvercu uvnitr obdelniku vyluzujicich male ctverecky třeba zacpa v Resslovce.

Kabaliste tvrdi, ze prima interakce mezi jednotlivymi objekty naseho světa, tj. takove lokalni pusobeni jako napr. zatroubeni auta nebo tukanec, není jedinym zpusobem deni. Resp. ze se veskera interakce odehrava v souladu s vyssi zakonitosti. Tu si muzeme predstavit jako mechanismus, ktery je vuci flatlandu vertikalni a urcitym zpusobem zminene ctverce manipuluje, asi tak jako loutkar vodi loutky. Pri pozorovani loutkoveho divadla jsou reakce jednotlivych loutek v souladu s dejem, a presto jejich pricinou neni tato zdanliva kauzalita (kdy jedna loutka urazi druhou a ta odejde z jeviste), ale provazky, za ktere se taha.

Aby to nebylo tak jednoduche, kabala postuluje nekolik urovni tohoto mechanizmu. Kazda z nich je jemnejsi a jednodussi manifestaci stejneho principu. V ramci meho prirovnani - velke kovove paky jsou ovladany jemnejsi siti lan a tato sit lan jednoduchou strukturou provazku.

Z celkoveho pohledu loutkarem je Vule Nejvyssiho, ktery stoji mimo tuto strukturu. Nicmene samotny tento rad ma zabudovanou moznost neradu, individualniho pusobeni cloveka, ktery je jako jediny dalsi prvek cele struktury schopen zmenit svoje postaveni v ramci systemu. Defaultne ma sve teziste ve flatlandu. Ale pomoci osviceni je schopen ho mit kdekoli a stat se tak do urcite miry loutkarem. To se druhotne projevuje i znalosti dalsiho deje neboli proroctvim a take se to muze projevit nelokalnim pusobenim neboli magii.

Provadeni nejakeho ritualu je v zasade pokus ovlivnovat paky, ktere hybou flatlandem. Pokud tyto paky nejsou napojeny na hlavni lana, jsou to chaoticky pusobici prvky, ktere dal siri chaos. Tuto moznost ma kazdy clovek a je principem fungovani nejen bezneho zla, ale prave i takove te zakazane magie, cerne magie. Flatlandovskou podobou tech nejjemnejsich lanek, kterymi se vposledku ridi svet, jsou treba pismena a samohlasky hebrejstiny (netvrdim ze pouze ona, stejne tak jsou to treba cisla atd.). Jejich pouzivani s cilem presahnout flatland (tedy mimo beznou komunikaci) je v zasade imitatio dei - vytvareni malych divadelek. Kdyz jejich scenare nejsou v souladu s hlavni hrou, je to pruser, protoze vznika zmineny chaos, z duvodu nenapojeni pak na lana atd.

V okamziku hluboke kontemplace bude kabalista videt, ktery team vyhraje, stejne jako chape, jak se ze semen stavaji rostliny. Jestli to ale pouzije k tomu, aby si vsadil, to je uplne jina vec. Teziste jeho byti v tu chvili neni ve flatlandu a nema pro nej tim padem smysl obracet se k nemu. Je to stejne absurdni, jako kdyby chtel loutkar ziskat penize jine loutky, ktere ma ona v kapse. Pro osviceneho cloveka zkratka hmotny svet neni dostatecnou motivaci. A samozrejme je tohle ovlivneno i hloubkou toho osviceni. Kazdy ma stale svobodnou vuli a moznost stat se neradem a napodobit Adamuv pad. A z cim vetsi vysky padne, tim vetsi nerad zpusobi a tim vetsim neradem se stane. Viz strasny pribeh rabiho della Reiny.

Omlouvam se za slozity a dlouhy prispevek, ale povazoval jsem ho za nutny z techto duvodu:

1) nikdo te nemoralizoval nebo nekritizoval zbytecne. Moralni nebo hodnotovy aspekt veci v techto zalezitostech neni nahodily nebo dany konvenci, ale je podstatnou a neoddelitelnou soucasti. Bohuzel se to tezko vysvetluje, takze jsem musel sahnout k vyse vypsanemu hybridu flatlandu a loutkoveho divadla.

2) jako vetsina lidi asi nevladnes stredovekou hebrejstinou natolik, abych ti nalinkoval treba Ramakovo pojednani o andelich nebo o proroctvi (nicmene pokud ano, viz prislusne linky na hebrew.grimoar.cz). A i kdyby si vladnul, ony to nejsou zrovna kristalove pruzracne spisky, takze by ti to nejspis bylo prd platne.
CONF - [27.08.14 03:31] 
Abych taky k něčemu přispěl - nevím, zda jste zaregistrovali, že Encyclopedia Judaica je nově zdarma online. Druhá edice z roku 2007, 22 dílů, 18 015 stránek, VELMI kvalitní (spíše akademický) zdroj (v angličtině). Hesla o kabale zpracoval Gershom Scholem.

http://www.bjeindy.org/resources/library/access-to-encyclopedia-judaica/
Položky 76-85 z 3933 nalezených.
Na stránku zobrazit:
Vyhledat: