Novinky | Knihovna | Vyhledávání | Bibliografie | Autoři  Odkazy | FAQ | Diskuse | Uživatelé | Fonty | Registrace | Ankety
Jméno:  Heslo:  



Diskuse קבלה Připomínky Inzerce Dotazy


Diskuse
Pro zadávání příspěvků musíte být přihlášeni. Pokud nemáte založený účet, REGISTRUJTE SE.
Nebo zkuste, zda není Vaše záležitost řešena na stránce často kladených dotazů.
Položky 318-327 z 36877 nalezených.
Na stránku zobrazit:
Vyhledat:
CHALWAT - [09.04.19 11:06] 
LOCKI - [09.04.19 09:20]: krátká odpověď.. napsal jsem jednodušší, nikoliv snazší. To ostatní pasuje na jakýkoliv systém, kritizovaný zastáncem libovolné jiné cesty. Východiska a intenzita kritiky ze všeho nejvíc korespondují s osobními libůstkami. Proč? Protože jediným argumentem je to, že jedněch jsou stamiliony a druhých pár kusů.
LOCKI (vulgo TheLayLama) - [09.04.19 09:20] 
CHALWAT - [07.04.19 15:13]: Bohužel dnes neodpovím na vše, protože mám práci mimo PC, ale na tento Tvůj příspěvek musím říct, že se mýlíš a to zásadně. Ta hlavní linie omylu je v tom, že považuješ za snadnou duševní práci jistého konkrétního druhu a za nesnadnou manuální práci alchymickou. Ono je to vcelku naopak. Ještě to rozvedu, ale v podstatě jde o to, že nesměřujeme k nějakým stavům, ale k ne-stavu. Stručně řečeno k tomu "stavu", který přirozeně nastane, pokud jsme schopni my sami nebýt v naprosto žádném stavu, který lze pojmenovat, označit, zachytit. Nazí, prázdní, řekl by někdo. Přes známost praxe většina lidí skončí právě v různých úrovních stavů mysli, ale mysl samotnou, onen potenciál, "to ono" jehož kvality vyvstanou teprve, když jsme schopni ne-konat na všech úrovních, nezaznamenají.

Potkal jsem v životě spoustu lidí fascinovaných nějakým hobby, kteří byli schopni do úmoru dřít, protože je to bralo a překonávat veškeré překážky. Sám taková hobby mám a ta alchymie, kterou kritizuji je takovým hobby. Jen minimum z takto motivovaných lidí lidí však bylo schopno pohnout podstatně čímkoliv v sobě směrem k otevřenosti Podstatě. Stále jsou pak v pozici těch spoutaných jevy všeho druhu, především těmi, které je baví, ale neznají sebe jací jsou bez všech těchto přívlastků a ztotožnění. A zatímco pro toho, který už procitnul je takové spočinutí jeho "doma", ve kterém se setkává s ostatními procitnuvšími v jisté neopakovatelné radosti a blízkosti, pak pro toho, kdo je stále jen pohlcen v pomíjivých proměnách je takové spočinutí velmi obtížné. Nesrovnatelně obtížnějsí, než jakákoliv práce rukama, nebo hlavou. Ty totiž nevyžadují vše "své" nechat být a skočit do naprosté nejistoty ne-bytí, zemřít sobě! Snad je patrné, že nejde o nějaké představy, kterými je třeba projít, nebo o zážitky, které je třeba si osvojit. Víc později.
SHAMIRA - [08.04.19 17:25] 
AREX - [08.04.19 13:27]: (O umělci viz odpověď Snopovi. Ber to ale obecně, skrytý vykřičník se netýká De Paulyho ani Abby.:-)
SHAMIRA - [08.04.19 17:11] 
CHALWAT - [08.04.19 13:31]: Děkuji za sdílení; kdybych měla zhodnotit to své, tak by mi vyšla možná jakási snaha o „objetí protikladného“, čímž myslím vstup dovnitř sváru; zvenčí může jít o nesmiřitelné, ale Duch smiřuje a pozvedává, resp. dává věcem smysl.
SHAMIRA - [08.04.19 17:10] 
SNOP - [08.04.19 10:45]: Máš pravdu, určitě záleží na „duchu“, v němž se tvoří i hodnotí; akorát bych řekla, že umělci různých typů by asi měli respektovat určitý minimální „podstročník“, aby se dílo mohlo vůbec nazývat „překladem“... A že rozličné přístupy se dokonce i v jednom překladateli mohou doplňovat, ne nutně vylučovat...
CHALWAT - [08.04.19 13:37] 
AREX - [08.04.19 13:27]: což o to, já vím o té francouzštině, o té se celkem obecně ví, a němčinu předpokládám.. i tou se živil v byznysu.
S Buberem souhlasím, já na akademismus moc nejsem a chasidismus oslavu Boha vystihuje celkem dle mého gusta. Se Scholemem je to asi tak, že jeho analýzy dobře poslouží při studiu, pokus se jimi člověk prokouše.. a pracovat a zažívat musí každý sám. A přesně to dělají bez velikých teorií ve své božské přirozenosti chasidé.
CHALWAT - [08.04.19 13:31] 
SHAMIRA - [08.04.19 10:08]: řekl bych to ze svého pohledu trošku jinak. Po periodě diskuzního nadšení jsem se snažil dlouho abstrahovat tu zlatou niť společné podstaty alchymie, víry, obecného hermetismu atd. a moje vlastní zjištěni mne nepotěšílo. Dost možná je to plodem mé vlastní nedostatečnosti, ale klíčí ve mně podezření, že k nějakému všeobjímajícímu systému člověk nejsnáze dojde pilnou praci v něčem konkrétním. I v křesťanství lze dojít do bodu, kdy vnitřní pocit ze světa exploduje do toho univerzálního pochopení. A má to výhodu, konkrétní systém umožňuje žít "v souladu" s kulturní tradicí svého okolí. Ale to jen tak na okraj.. tenhle náhled na věc má každý jinak a Arex to napsal hezky.
AREX - [08.04.19 13:27] 
Chalwat: Já jsem svůj příspěvek psal spíš na potvrzení mnohých věcí, co jste tu už psali se Schamirou.

Abba uměl výborně francouzsky i německy, dodnes žijí žáci, které vyučoval. Byl k tomu kvalifikován a směl vyučovat jazyky oficiálně i za komunismu, což také dělal. To není problém zjistit. Pokud bys potřeboval starší důkaz, musel bys pátrat v novinách z 20. a 30. let, protože Abba (pod svým občanským jménem) působil jako francouzský dopisovatel do některých novin. Takže v Národním muzeu by to jistě šlo při slušné dávce trpělivosti dohledat.

Jinak s Scholemovi, není žádné tajemství, že já jsem spíš na straně Bubera než Scholema (duch textu je přednější než doslovnost). Jsem tedy na straně, která je spíše umělecká než vědecká, a dobře vím, že tato strana nevyhrála. Ale musím jasně uznat, že Scholemovy práce jsou důležité a zčásti skutečně zásadní, a navíc vytvořily pole pro další bádání. Takže jedna věc je, že posunul bádání, druhá věc je, jestli je to můj nejmilejší autor. :-)
AREX - [08.04.19 13:20] 
Vlaštovka: Úplný text deníku, který hledáš, už s největší pravděpodobností neexistuje.
Předtím, než byla z "Deníku prací se živelnými bytostmi" vyřezána jména, sice text opsala paní Velebilová, Lasenicova žačka, ale bohužel jsem o její opis nikdy ani nezavadil, vím to jen z ústního podání. Další opisy (paní V. P.) už vznikaly z cenzurovaného textu. Což neznamená, že se nemůže někde najít, ale že s ním od 70. let nedisponoval nikdo, kdo by se o to podělil v širším kroužku.

Upozorňuji, že zde v knihovně je do textu špatně doplněné jméno gnóma, ale na to už jsi asi při podrobnější četbě přišel sám.
CHALWAT - [08.04.19 13:19] 
AREX - [08.04.19 09:21]: já to tak nějak předeslal tou zmínkou o Scholemově akademismu. Samozřejmě, je možný striktní mechanický překlad, ale ani u něj (nebo dokonce zejména u něj) není zaručeno vystihnutí myšlenek originálu. Je to problém stejný, jako u Koránu. Korán je prostě psán arabsky a jiný přepis, prý už i v nějaké variantě perštiny, je prostě jen výcucem toho obrazného díla..
Jak moc byl Abba dobrý v němčině a francouzštině, resp. o kolik lépe uměl francouzsky, se nedozvíme. Nemá tedy cenu ani spekulovat o tom, proč zvolil de Paulyho. Možná byl po ruce, možná měl informace, že je z jeho pohledu lepší.. Abba měl zájem o tarot jako odraz židovské mystiky, možná prostě našel to své. V podstatě s tím, co píšeš, bez odporu souhlasím a vůbec jsem to nechtěl nějak pitvat.. jen jsem si u autora překladu všimnul Scholemových výhrad a zaujalo mne to právě s ohledem na nové informace o duu Wilhelm&Jung, které má nepochybně veliké zásluhy v propagaci všeho možného, ale v kramflecích také (prý) není skálopevné.
Položky 318-327 z 36877 nalezených.
Na stránku zobrazit:
Vyhledat: