Zariatnatmikova knihovna

Diskuse

Položky 36612-36621 z 36881 nalezených.

ALEF: Jestli Vás mohu prosit, pošlete mi ten anglický Zohar na mail 33839@atlas.cz Budu Vám velmi zavázán, potřeboval bych ho ke studiu.

AETERNUS - [13.01.04 11:01] •

locki: mno jo, tve odpovedi jsou logicke, zvlast k bodu jedna, ze me to driv nenapadlo, ale myslim(cet jsem) ze stoj na hlave aspiruje na vic user friendly cile nez ziskani edemu :) jinak nevim jestli jsem dostatecen schopen projevovat zminenou triadu zrovna u piva, a myslim ze jsem se o to v hospode zatim ani nepokousel, ale to pivo..procby ne? jenze internetova obec je nezmerna, takze to muze byt problematicke s vybranim hospody, hmmm? zacnemez - jsem z brna. A?

ALEF - [13.01.04 10:06] •

ARBORIUS: mam Zohar zo stranky www.kabbalah.com, kde je paralelny anglicky stlpec a hebrejsky. Vsetky casti som si stiahol do PC a pospajal a vytvorili iba anglicky text vo Worde. Ja som si to uz aj vytlacil, je toho asi 5000 stran a citam to. No je to tak obsiahle, ze este nedokazem diskutovat, kym sa mi to trochu v hlave neulezi. Este mam Kabbalu Denudatu zo sacred-text.com, ale tu si nechavam neskor.
Ak budes chciet, ten anglicky Zohar poslem, nie je problem. Okrem toho mam hebrejsky Zohar, ale bohuzial iba tri diely z neho su punktovane a teda da sa s nimi pracovat. Tento hebrejsky Zohar ma popri hlavnom texte navyse komentar, predpokladam ze v ivrite a na zaciatku je akasi tabulka korespondencii hebrejskych pismen a cisel, no zatial som neprisiel na to, aky ma vyznam. Pocet dielov oboch
Zoharov je rovnaky, v podstate suhlasia aj nazvz jednotlivych dielov.
Tusim v 17. diele anglicko-hebrejskeho Zoharu je cast, ktora hovori o anjeloch zla "angels of darkniss" a v hebrejskom texte su mena tychto anjelov opatrene punktaciou. Ktovie ci je ta punktacia spravna... :-)

ALEF - [13.01.04 09:41] •

SNOP: ta biblicka hebrejcina sa od ivritu trochu lisi :-)

ABELES - [13.01.04 09:35] •

KAREL: Je mi lito, ale studiu Zoharu jsem zatim nemohl venovat potrebny cas. Ostatne jak sam rikate, je zahodno predem disponovat zkusenostmi s Talmudem, Midrasi a obecne rabinskou exegezi, ktere zatim v zadouci mire nemam. Nicmene postrehy, ktere vas k Zohar I,60a, bych spolu se SNOPem uvital.
Take bych se chtel zeptat, kolik z vasich informaci pochazi ze studii primych (tedy kolik vydani Zoharu mate ci mel jste pri ruce) a kolik z bibliografickych poznamek Dona Karra?

GALEN GROW - [12.01.04 22:52] •

Když jsem se již po několikáte díval na "Vládci Loutek", napadlo mne, že by i vlastně šlo vytvořit takového parazita jako obdobu servitora, elementára nebo egregora. Parazit je vcelku jednoduše pracující tvor. Saje energii a tu soustřeďuje na svoje rozmnožení, jeho potomci by buď šli na jiného hostitele nebo by jste do Formulované vůle parazita dali, aby zůstal stále na jednom hostiteli. No a po naprostém vysáti hostitele by pomřeli hladem.
Jeden druh parazitů vleze do mozku mravence a ovládá ho. Přes den ho nechá ať dělá vše jako mravenec, ale stejně nemá typické altruistické chování (nesnaží se uhasit svíčku svým vlastním tělem). No a večer ho ten parazit nechá vylézt na stéblo trávy, mravenec se do něj zakousne kusadly a čeká dokud ho nesežere nějaký bíložravec, který je konečným hostitelem parazita. Když výjde slunce mravenec sleze a dělá skoro vše jako mravenec. Parazit ho nechce nechat vysušit slunkem, protože by to byl i jeho zánik. V tom je asi problem, parazit chce žít jako všichni. Až na ty mravence, kteří jsou altruisté a tak se obětují při každé možnosti jenom aby ostatní měli blaho. Udělat takového altruistického parazita to by byla věc. lol lol

DUSE - [12.01.04 21:21] •

Chci jen připojit svůj úsměv:
:)))
Pravdě zdar a Cvik dělá Mistra :)
Ahoj

RAKESH - [12.01.04 20:46] •

Locki- kritika naznacuje ze je pokrocilejsi kdezto 10 tibetanu naznacuje..no....:))

AREX - [12.01.04 20:27] •

Cody a spol: Bral bych v potaz tzv. inspirovnaé překlady, kdy (pokud je možno použít fázi z teologie) cosi napomáhá překladateli činit své dílo věrně. Zní to jak do středověku, ale jelikož i my rozlišujeme překlady dobré a špatné, stále něco v tom smyslu cítíme.

SNOP - [12.01.04 18:00] •

CODY: Slovni hricky jsou v kazdem jazyce... a pokud by nekdo delal to same (tedy kladl by vyznamy do pismen) s cestinou, bude to stejne slozite prekladat. Pochopitelne vyhoda je, ze hebr. ma zapis bez samohlasek, protoze diky tomu ma spoustu homonym (ci jak to nazvat, kdyz se jedna o zapis, nikoli o vyslovnost) a vubec se s ni daji delat vetsi alotria... ale princip je stejny. Aneb stara historka o Nemci, ktery zacal cist vetu
"Žena ovce z kopce..."
tak si nasel vsechna slova, ale stejne nechapal... tedy se zeptal, a bylo mu odpovezeno, ze "žena" je od "hnát".
Toz si nasel ve slovniku "hnát".... :-)

TRILOKA: Vsak ano - za kazdym dulezitym slovem poznamku. Takto napr. Kohelet od Novotneho - (info o publikaci na teto strance -http://stag.osu.cz:8080/publweb/servlet/web/ShowRecords;jsessionid=c7fwad8o6whh ), vyklad ke kazdemu versi. Proc ne? Stejne to clovek necte jako beletrii - a naopak prekladat izraelskou beletrii je, jak predpokladam, slozite stejne jako prekladat z jakehokoli jineho jazyka (pritom neverim, ze by se ivrit od bibl. hebrejstiny tak zasadne lisil)...