Zariatnatmikova knihovna

Diskuse

Položky 36595-36604 z 36881 nalezených.

KAREL (vulgo Mr. Spock) - [14.01.04 09:10] •

Arborius: Jestli začínáte s hebrejštinou (a rozumně s tou biblickou), pak si vás dovoluji upozornit, abyste se na Zóhar v originále příliš netěšil. Jeho jazyk s ní má společného jen velmi malou část, totiž citáty z Písma. Zóhar je psán umělou aramejštinou (takový odborník sice zas nejsem, abych poznal umělou aramejštinu od přirozené, ale tvrdí to kapacity, tak proč jim nevěřit) a na tu vám hebrejsko-český slovník, navíc pouze se zásobou biblické hebrejštiny, nestačí. Jestli tu někdo do té doby, než zvládnete ty základy, nevydá aramejsko-český slovník (zatím jsem o žádném neslyšel a naději nedávám), budete se asi muset spokojit s nějakou náhradou. Jestli je tu někdo odvážný, kdo se chce s aramejštinou utkat, má možnost si pořídit knihu B.Noska Aramejština babylónského Talmudu. Zdůrazňuji, že je to mluvnice, nikoli slovník!
P.S. Existuje letitá česká mluvnice biblické aramejštiny. Ta je ohledně Zóharu taky skoro na nic.

KAREL (vulgo Mr. Spock) - [14.01.04 09:09] •

Alef: Nepodléhejte omylu, že v hebrejštině se dá pracovat jen s punktovaným textem. Taky jsem si kdysi připadal bez těch nabodeníček ztracený, ale dneska mě naopak jejich přítomnost ruší! :-) Za pár let praxe mi dáte za pravdu. Ten váš Zóhar je verze od r.Ashlaga. To, co popisujete jako ‘tabulku korespondencí’, je ve skutečnosti seznam zkratek používaných v textu (žel, neúplný). Potom následuje Ashlagův úvod do problematiky, termínů a pojmů luriánské kabaly. Zkoušel jsem se tím prokousat, ale je to tak děsně zamotané a složité, že se mi nechce věřit, že by to mělo něco společného se skutečným významem Zóharu. Tady vyvstaly moje první pochybnosti o tom člověku. Pak jsem se ještě dočetl na stránkách jeho příznivců, že je převtělením rabiho Šimona b.Jochaj, autora Zóharu, a to v mých očích jeho pověst moc nevylepšilo...
Jinak ještě takový detail: když někomu chcete sdělit odkaz na nějaké místo v Zóharu, měl byste používat číslo dílu (jsou tři) a za ním číslo folia. Jedno folio má dvě stránky označované písmeny ‘a’ a ‘b’. Když napíšete, že je něco v 17.díle nějakého vydání, tak každý, kdo má vydání nějaké jiné, to nemůže najít.

KAREL (vulgo Mr. Spock) - [14.01.04 09:08] •

Abeles+SNOP: Pokus o výklad rozměrů Noemovy archy v souladu s obsahem Zóharu I,60a:
Související text Zóharu pojednává o tom, že Noe, který je symbolem sefiry Jesod pomocí spojujícího výrazu ‘spravedlivý’, vstoupil před Potopou do archy (což je symbol sefiry Malkut), aby z ní později vyvedl ‘potomstvo’ (hebrejsky Ele, česky ‘Toto’). ‘Potomstvo’ se později spojí s Mi na Jméno Elohim, ale to už je zase jiná pohádka. Nakonec Zóhar bez bližšího vysvětlení dodává, že totéž naznačují rozměry Noemovy archy.
Rozměry archy byly následující: délka tři sta loktů, šířka padesát loktů a výška třicet loktů. Vypočítáme-li vzájemné poměry, vyjde nám poměr délky k šířce 6:1 a poměr délky k výšce 10:1. Číslo šest symbolizuje sefiru Tíferet, která obsahuje i sefiru Jesod, což je symbol Noema. A číslo deset označuje desátou sefiru Malkut, která je symbolem archy.

KAREL (vulgo Mr. Spock) - [14.01.04 09:07] •

Abeles: Jistě, poznámky Dona Karra jsem taky četl. Zajímavé je také místo http://www.kolel.org/zohar/map.html Jste bystrý a nedůvěřivý, to se mi na vás líbí. Ze čtyř anglických verzí Zóharu (víc jich neznám) mi prošly rukama dva: rabi Ashlag a Simon+Sperling+Levertoff. Ony jsou, tuším, nejlevnější; ten poslední výkřik stojí, jestli se nepletu, dost peněz, které bych radši vynaložil na levnější knihy. Jsem normální člověk, žádný Sadek nebo Sidon, kterým taková díla možná vozí jako pozornost zahraniční hosté. Jenže já po anglických překladech zas tak moc netoužím; spíš až ve fázi, kdy jsem si sám něco nastudoval v originále a potřebuju si to porovnat s názorem někoho jiného, kdo mě upozorní na případné chyby.
Tolik k informacím, co je k mání na knižním trhu. Jestli jste měl na mysli moje informace o obsahu Zóharu, tak ty pocházejí z mých studií přímých, jen bych to nenazýval tak honosně. Jak už jsem psal někde níž, jde mi o vysvětlující komentáře, překládat vlastní text Zóharu mi nečiní větší potíže. Já si ani tak nekladu za cíl dospět na základě studia Zóharu k nějakému osvícení nebo něčemu podobnému. Jednoduše mě zajímá židovská kabala, klidně jen teoreticky, a rád bych se o ní dozvěděl co nejvíc. A v tom to právě vězí. Když se bude běžný člověk, který umí pouze česky, chtít dozvědět něco o judaismu (už zmiňovaný Talmud, midráše, apod.), narazí na téměř dokonalé informační vakuum. Tehdy má ještě šanci naučit se anglicky a uvedené věci přelouskat v angličtině (sice existují, ale jestli by mu to pomohlo, to nezaručuji). Tím získá ty, řekněme, základy, které mám já. A jakmile se v té angličtině začne zajímat o tradiční židovskou kabalu, narazí na to vakuum znovu. Já mám prostě pocit, že tahle literatura existuje pouze v hebrejštině, a to ještě člověk musí tisíckrát děkovat za to, že to někdo z těch rukopisů vůbec přepsal a vydal tiskem.
Tož tak. Já nejsem žádný mystik, který chce znát tajné Boží Jméno, poroučet andělům, stavět golema nebo dělat čertvíjaké psí kusy, které beztak slouží jenom k tomu, aby přitáhly platící zákazníky současným anglosaským autorům, co na tohle téma píšou nesmyslné knížky. Co bych si, probůh, počal s golemem? Bude snad za mě chodit do práce? Jsem jenom zvědav na to, o čem vlastně JE židovská kabala. Už jen do této chvíle jsem v rabínské literatuře a způsobu myšlení objevil tolik obdivuhodného, že jsem nějaké zklamání už předem vyloučil.

M - [14.01.04 04:06] •

ALEF .... take bych prosil jedno vydani zohora pokud je moznoust obou verzi budu jen rad, ale pokud bych si mel vybrat tak radeji tu Anglickou .... mashe@harkonneni.com.... dekuji

M

ps: nebylo by jednodussi uverejnit tuto knihu na grimoaru aby se nemusela posilat kazdemu zvlast?

AETERNUS - [13.01.04 20:29] •

KAREL (vulgo Mr. Spock) - [13.01.04 20:26] •

Cody: Lze pochopit jen přeložený Zóhar tak jako v originále? – Ano, lze. Pokud je přeložený kvalitně a na příslušných místech opatřen vysvětlujícím komentářem. Tím chci říct, že NENÍ nepřeložitelný; jinými slovy: nepochybuji o tom, že existuje překladatel, který by to dokázal. Podívejte se, žádný Žid, který umí číst plynně hebrejsky, není ve srovnání s ostatními žádný génius. Když si ten Zóhar bude číst židovský laik, bude to pro něj stejně těžko pochopitelné jako četba kvalitního českého překladu pro českého laika. Oba dva potřebují, aby jim ten skrytý smysl někdo vysvětlil. Myslíte si, že hebrejské písemnictví (včetně kabaly) se skládá ze samých prvotních textů? Nikoliv, existují k nim desítky vysvětlujících komentářů, k nim vysvětlující komentáře těchto komentářů, a tak dál. Jestli je nepřeložitelný Zóhar, tak by měla být nepřeložitelná i Bible. A vidíte sám, že ji čtou lidé snad ve všech jazycích!
Co se týče těch skrytých významů hebrejštiny, naprosto skvěle to vysvětlil SNOP tím vtipem o Němci. Nemám co dodat. Snad jenom to, že pokud Zóhar nějaké takové dvojsmysly používá, buď na ně upozorňuje sám, nebo tak činí vysvětlující komentář. Ale takové gramatické divočiny, jako v tom vtipu o Němci, jsou v hebrejštině řídké. Tak řídké, že se s nimi lze vyrovnat tou vysvětlivkou pod čarou bez dopadu na celkovou plynulost textu.

KAREL (vulgo Mr. Spock) - [13.01.04 20:26] •

Triloka: Nenechte se Weinrebem zastrašit ani odradit! Weinreb je mystik, a proto umí tahat z klobouku hebrejské slovní hříčky stejně zkušeně jako tahá varietní kouzelník bílé králíky. To však vůbec neznamená, že se svět skládá z bílých králíků nebo židovská mystika ze slovních hříček! Ten příklad se světly a s králem (jmenuje se Achašveróš), který uvádíte, ilustruje docela obyčejnou věc. Říká se jí defektní a plná forma zápisu. Vysvětlím to nejdříve v češtině: Slovo ‘nejvyšší’ můžete napsat jako ‘nejvyší’, a přestože je to gramaticky špatně, plně zachováte jeho informační hodnotu a vyjádříte se srozumitelně. ‘Nejvyšší’ představuje plnou a ‘nejvyší’ defektní formu zápisu tohoto slova. V češtině se toto nevyužívá; v hebrejštině ostatně také ne, jedinou výjimkou je hebrejský text Bible. Při opisování textu Bible platila odedávna zásada, že se v něm nesmí nic opravovat, a to dokonce ani zjevné chyby starších opisovačů. Proto se v něm vyskytují i hebrejská slova psaná defektní formou zápisu (to znamená, že v nich schází jedna nebo více souhlásek), ale každý ví, co ve skutečnosti znamenají i jak by se psala správně. A to je celá záhada.
Jeden z nepsaných zákonů judaismu tvrdí, že v textu Bible není nic uvedeno zbytečně. A jelikož dnes už nikdo neumí rozlišit, co je v něm napsáno dobře, a co chybně, platí axiom, že je v něm dobře všechno, včetně zmíněných možná-omylů. A k čemu je dobré psát do posvátného textu slova s gramatickými chybami, ptáte se? Přece proto, abychom na to slovo upozornili čtenáře, že má zvláštní význam.
Vraťme se tedy k Weinrebovi. Ten nás upozorňuje, že ve verši Gen 1,16 se vyskytuje defektní hebrejské slovo MART (světla) místo správného tvaru MAVRT (není to přesně ono, ale jako kdyby tam bylo napsáno ‘svjetla’). Z toho neplyne nic víc, než že se nám někam ztratila hláska V. Jak právě tento ‘defekt’ vysvětlit, to už není naše starost, protože to za nás udělali jiní vykladači, a stačí si jejich názory přečíst a podle libosti s nimi souhlasit či nesouhlasit.
Suma sumárum: V hebrejštině nejde napsat jedno slovo více způsoby tak, aby to bylo gramaticky korektní. Pokud překladatel narazí na použití defektní formy zápisu, upozorní na ni ve vysvětlující poznámce typu: ‘V tomto slově schází hláska V.’ Tyhle věci jsou poměrně ojedinělé, takže není důvod k obavám, že by se k tomu muselo přistupovat častěji než cca. jednou na padesát stránek textu. A s tím králem je to nemlich totéž.
P.S. Ale naučit se hebrejsky taky není k zahození ;-)

KAREL (vulgo Mr. Spock) - [13.01.04 20:26] •

SNOP: Nepochopil jsem úplně přesně, jak to myslíte. Zajímá vás, jak si ty rozměry vysvětluji mysticky nebo vůbec jejich samotnou existenci v textu Bible?

KAREL (vulgo Mr. Spock) - [13.01.04 20:26] •

Core_tex_labs: Antologie Zóharu od I.Tishbyho bývá řazena na čelo žebříčku (anglických překladů Zóharu) co se týče kvality. Osobně jsem, bohužel, neměl příležitost do ní nahlédnout, ale zatím o tom nemám důvod pochybovat. Vysvětlivky jsou prý na úrovni. Otázkou pro mne zůstává, jakou část celkového rozsahu Zóharu tato antologie pokrývá. Jestli s tou knihou máte zkušenosti, uvítám vaše hodnocení.
Ještě lepší by měl být kompletní překlad Zóharu od Moshe Millera, který vyšel ve třech svazcích v minulých letech, ale slyšel jsem, že prý Zóhar nepřekládá chronologicky, ale napřeskáčku. Mojí snahou je, pohybovat se blíž u zdroje, takže mě spíš než anglické překlady zajímají původní texty. Taky si říkám: Když se první kompletní anglický překlad Zóharu objevil cca až po 600 letech od jeho vzniku, jak dlouho bude trvat, než se do angličtiny přeloží třeba Ramakův komentář k Zóharu Or Jakar, který vznikl před 400 lety, ale tiskem vyšel až teď?