Zariatnatmikova knihovna

Diskuse

Položky 36588-36597 z 36881 nalezených.

KAREL: Dekuji.

KAREL: Diky za rozbor a vysvetleni. Do lurianskeho popisu jsem se neodvazil, nebyl jsem si jist, nakolik Zohar (pokud vim predluriansky) pracuje s predstavou parcufim. Osobne mam rozdilnost sefirotickych modelu (strom, orech/babusky...) velmi rad, tesi me, ze jste na ni upozornil.

KAREL (vulgo Mr. Spock) - [14.01.04 11:41] •

Abeles: Jojo, tam je v mé teorii slabé místo. Otázkou je, jak dojít na základě čísel 300, 50 a 30 k nějakému rozumnému náznaku sefir Jesod a Malkut.
S těmi sefirami Tíferet a Jesod se to má následovně: My, co jsme ovlivnění křesťanskou kabalou, jsme zvyklí pracovat s deseti sefirami, ale luriánská kabala je redukuje na čtyři. Je to Chochma, Bína, Tíferet a Malkut. O Kéter se moc nemluví, protože ta sice existuje, ale je jaksi dost mimo hru. Jestli jsem to dobře pochopil, nemá ani žádné tělo (nádobu), takže ji IMHO nelze považovat ani v nejmenším za hmotnou. Chochma s Bínou stojí 'nahoře' jako Otec a Matka, Tíferet je 'uprostřed' jako Muž, Mikroprosopus, apod. a Malkut je 'dole' jako Žena. Podle toho, co jsem se zatím ze Zóharu dozvěděl, by tomu tak skutečně mohlo v jeho textu být. Skoro všechno se točí, jak se správně zmiňujete, kolem spojení Muže a Ženy, Krále a Dámy, atd.atd., tedy sefiry Tíferet a Malkut.
Tíferet ve skutečnosti tvoří celek šesti sefir (proto je symbolizována hláskou Vav): Tíferet, Gevura, Chesed, Necach, Hod, Jesod, ale v kabale se na ni většinou pohlíží jako na komplet. Takže když se mluví o sefiře Jesod, hovoří se tím zároveň o Tíferet. Smím-li to tak říci, když budu mluvit o něčím pohlavním údu, budu tím zároveň nevyhnutelně mluvit i o muži, kterému patří. Takže když se mluví o Noemovi (Jesod), řeč je vlastně o pouhém jednom aspektu či vlastnosti sefiry Tíferet.
To vše je nezaručené a berte to jen jako mou pracovní verzi.
S tou polohou Tíferet nad Malkut bych byl opatrný. Připadá mi, že klasický sefirotický strom, jak bývá nejčastěji zobrazován, Zóhar vůbec nebere v úvahu. Když se mluví o něčem 'nahoře', nebývá to míněno prostorově, nýbrž jaksi filosoficky nebo vývojově. Také 'pravá' a 'levá' strana nebývá myšlena prostorově, nýbrž v souvislosti s milosrdenstvím a soudem. R.Ashlag má ve svém výkladu sefiry uzavřené jako ruské panenky-bábušky a zatím nevím, jestli tak na ně pohlíží i Zóhar. Zdá se, že ano.

KAREL (vulgo Mr. Spock) - [14.01.04 10:52] •

Alef: Podle mně je r.Ashlag mnohem lepší než nic. Berte to takhle: originál Zóharu je v pořádku, anglický překlad je na slušné úrovni a jeho vysvětlivky vtělené do textu jsou, smím-li je hodnotit, v naprosté většině korektní. Mně se nezdají ty jeho doplňující vysvětlující komentáře, často velmi obsáhlé, a ještě k tomu to nemohu dokázat. Je to zkrátka jen pocit. Já ani nedokážu říct, jestli jsou jiné komentáře lepší, protože jsem se s nimi jednoduše nesetkal. Ale než začnu nějaký komentář vážně studovat, potřebuji znalostem jeho autora vysoce důvěřovat, což r.Ashlag nesplňuje.
Já nevím, jestli to s tím převtělením tvrdil sám o sobě. Každopádně to o něm tvrdí jeho příznivci:
This course by Rabbi Michael Laitman is based on three sources: Rabbi Shimon Bar Yochai's Zohar written in the 2nd century CE, the works of the Ari, Rabbi Y. Luria, a Kabbalist who lived in Safed in the 16th century, and finally, the works of Rabbi Yehuda Ashlag (the Baal HaSulam), who lived in the middle of the 20th century.
These three Kabbalists are one and the same soul which reincarnated several times to teach an updated method leading to the mastery of the spiritual worlds, thereby easing the study of Kabbalah for the following generations.
This unique soul reached its highest level during its last incarnation, giving life to Rabbi Yehuda Ashlag, the Baal HaSulam.

ABELES - [14.01.04 10:47] •

KAREL: Diky za odpoved. Uz vas strizlivy a otevreny zpusob komunikace (a snad tedy i mysleni) v mych ocich svedci o rozumnem pristupu ke kabale bez sarlatanskych vystrelku a romantickych ambici. Moje predchozi otazka mirila na informace o kniznim trhu, jak jste poznal. Pochybovat o vasem studiu originalniho textu nemam duvod :-)

ad Noe a archa: Spojeni Noema s Jesodem chapu - dost casto je citovany vyrok, ze "spravedlivy je zaklad sveta". Rad bych se ovsem zeptal na samozrejme spojeni Tiferetu s Jesodem… Vychazite opet z nejakeho vyroku, ci se jedna o nejakou komplexnejsi nauku? Osobne me napadlo centralni postaveni Tiferetu primo nad Jesodem, ktere by toto spojeni mohlo ospravedlnit. Pripadne vyssi (vnitrnejsi - z predstav satu a tela) postaveni teto sefiry, coz by mi ale nevysvetlilo, proc musi byt pomer 6:1 a ne treba 4:1. Z pameti na me koukla i nejasna vzpominka o symbolu spojeni krale s kralovnou (Tiferet/Jesod—Malkut), kde, pokud si vzpominam, figurovala v ruznych textech ruzna z techto dvou sefir. Nicmene, ani z jedne z uvedenych predstav mi nevyplyva unikatni vztah Tiferet-Jesod. Rad bych se nechal poucit, nebude-li vas to unavovat.

ALEF - [14.01.04 10:02] •

M Zohar poslem, preco nie, len upozornujem, ze vsetkych 22 suborov ma asi 11 MB. Nie je to zly napad umiestnit to na tuto stranku, ale to musi uvazit pan Zariatnatmik :-) pred casom som tento Zohar poslal aj jemu. A co sa tyka hebrejskej verzie Zoharu, to by som radsej neposielal, su to pdf subory o priemernej velkosti 60 MB a neviem, ci by to cez nasu siet preslo... tiez sa skuste poradit s panom Zariatnikom :-)

ALEF - [14.01.04 09:58] •

KAREL: dakujem za info... ale ked pisete o tom Aschlagovi trochu negativne, je to potom spolahliva verzia? Ked niekto o sebe tvrdi ze je prevtelenim niekoho, trochu to vo mne vyvolava usmev. Inac suhlasim s vami, co pisete o niekolko prispevkov nizsie, aj ja som nasiel v kabale vela pozoruhodnych myslienok

KAREL (vulgo Mr. Spock) - [14.01.04 09:10] •

Arborius: Jestli začínáte s hebrejštinou (a rozumně s tou biblickou), pak si vás dovoluji upozornit, abyste se na Zóhar v originále příliš netěšil. Jeho jazyk s ní má společného jen velmi malou část, totiž citáty z Písma. Zóhar je psán umělou aramejštinou (takový odborník sice zas nejsem, abych poznal umělou aramejštinu od přirozené, ale tvrdí to kapacity, tak proč jim nevěřit) a na tu vám hebrejsko-český slovník, navíc pouze se zásobou biblické hebrejštiny, nestačí. Jestli tu někdo do té doby, než zvládnete ty základy, nevydá aramejsko-český slovník (zatím jsem o žádném neslyšel a naději nedávám), budete se asi muset spokojit s nějakou náhradou. Jestli je tu někdo odvážný, kdo se chce s aramejštinou utkat, má možnost si pořídit knihu B.Noska Aramejština babylónského Talmudu. Zdůrazňuji, že je to mluvnice, nikoli slovník!
P.S. Existuje letitá česká mluvnice biblické aramejštiny. Ta je ohledně Zóharu taky skoro na nic.

KAREL (vulgo Mr. Spock) - [14.01.04 09:09] •

Alef: Nepodléhejte omylu, že v hebrejštině se dá pracovat jen s punktovaným textem. Taky jsem si kdysi připadal bez těch nabodeníček ztracený, ale dneska mě naopak jejich přítomnost ruší! :-) Za pár let praxe mi dáte za pravdu. Ten váš Zóhar je verze od r.Ashlaga. To, co popisujete jako ‘tabulku korespondencí’, je ve skutečnosti seznam zkratek používaných v textu (žel, neúplný). Potom následuje Ashlagův úvod do problematiky, termínů a pojmů luriánské kabaly. Zkoušel jsem se tím prokousat, ale je to tak děsně zamotané a složité, že se mi nechce věřit, že by to mělo něco společného se skutečným významem Zóharu. Tady vyvstaly moje první pochybnosti o tom člověku. Pak jsem se ještě dočetl na stránkách jeho příznivců, že je převtělením rabiho Šimona b.Jochaj, autora Zóharu, a to v mých očích jeho pověst moc nevylepšilo...
Jinak ještě takový detail: když někomu chcete sdělit odkaz na nějaké místo v Zóharu, měl byste používat číslo dílu (jsou tři) a za ním číslo folia. Jedno folio má dvě stránky označované písmeny ‘a’ a ‘b’. Když napíšete, že je něco v 17.díle nějakého vydání, tak každý, kdo má vydání nějaké jiné, to nemůže najít.

KAREL (vulgo Mr. Spock) - [14.01.04 09:08] •

Abeles+SNOP: Pokus o výklad rozměrů Noemovy archy v souladu s obsahem Zóharu I,60a:
Související text Zóharu pojednává o tom, že Noe, který je symbolem sefiry Jesod pomocí spojujícího výrazu ‘spravedlivý’, vstoupil před Potopou do archy (což je symbol sefiry Malkut), aby z ní později vyvedl ‘potomstvo’ (hebrejsky Ele, česky ‘Toto’). ‘Potomstvo’ se později spojí s Mi na Jméno Elohim, ale to už je zase jiná pohádka. Nakonec Zóhar bez bližšího vysvětlení dodává, že totéž naznačují rozměry Noemovy archy.
Rozměry archy byly následující: délka tři sta loktů, šířka padesát loktů a výška třicet loktů. Vypočítáme-li vzájemné poměry, vyjde nám poměr délky k šířce 6:1 a poměr délky k výšce 10:1. Číslo šest symbolizuje sefiru Tíferet, která obsahuje i sefiru Jesod, což je symbol Noema. A číslo deset označuje desátou sefiru Malkut, která je symbolem archy.