Novinky | Knihovna | Vyhledávání | Bibliografie | Autoři  Odkazy | FAQ | Diskuse | Uživatelé | Fonty | Registrace | Ankety
Jméno:  Heslo:  



Diskuse קבלה Připomínky Inzerce Dotazy


Diskuse
Pro zadávání příspěvků musíte být přihlášeni. Pokud nemáte založený účet, REGISTRUJTE SE.
Nebo zkuste, zda není Vaše záležitost řešena na stránce často kladených dotazů.
Položky 27-36 z 36597 nalezených.
Na stránku zobrazit:
Vyhledat:
SHAMIRA - [02.06.19 12:16] 
EGO-N - [02.06.19 12:03]: No, bude to trochu „jiná matematika“, ale v tom verši ze Zacharjáše je tentýž případ rozdílu mezi psaným zápisem a čtením slova jako ve 2 Kr 7,23. Obecně jde o to, že dvojice „kav“ a „kava“ (na konci je „he“, které dává jménu ženskou koncovku) má z kabalistického hlediska potenciál k výkladům týkajícím se prodloužení Středového provazce, zvaného „kav“ (Tiferet), který se skrze Jesod ve stavu slitování táhne až k Malchut (ženskému principu a druhému „he“ Božího jména), takže „kava“ poukazuje na toto spojení a verš Za 1,16 k tomuto chápání přímo vybízí. Ale co s tím podnikly autority, to se taky ještě musím podívat.:-)
SHAMIRA - [02.06.19 11:17] 
EGO-N - [01.06.19 19:19]: Dík za ten výklad z "historie pí"... Otevírá zvláštní souvislost s „mírou“ slitování a naděje (Za 1,16 a výklady)...
JANNIV (vulgo cmdr. Worf) - [28.05.19 00:53] 
SHAMIRA - [19.05.19 10:49]: opravdu děkuji. Prostuduji, pak napíšu své dojmy. :)
SHAMIRA - [19.05.19 10:49] 
JANNIV - [18.05.19 08:53]: Ještě přece jen jedna konkrétní odpověď ke kontextům vztahu Kain-Lámech; pochází z midrašové tradice, jak ji sepsal Raši (Berešit 4,19 a 23, přel. M. Beneš), viz zde:
http://www.olam.cz/aktuality/sidry/Rasi/bereshit/rasi_bereshit.html
SHAMIRA - [19.05.19 09:57] 
JANNIV - [18.05.19 08:53]: Proč myslíš, že příběh byl cenzurován či proškrtán? Musí být všechno v Bibli tak, jak si to přejeme? :-) Případně aby už na nás nic nezbylo?
Promiň, že teď odpovím jenom rámcově, protože v těchto věcech podle mne nemá smysl říkat „toto je toto“. Pokud se tedy ptáš na smysl příběhu, lze obecně říci, že u Kaina je centrální spojitost mezi tím, co je v srdci člověka při obětování (a jaký je význam oběti), zrod hříchu v mysli, který plodí další hřích, pokud člověk podlehne (jsme u prvních lidí se svobodnou volbou) a začne ho rozvíjet určitým směrem. Význam smrti/transformace a toulání/opakování téhož. Chceš-li pěkné zamyšlení na toto téma, viz Buber, Obrazy dobra a zla, I,2 (ale v podstatě celá první část o imaginaci a pudu), případně Weinreb, Der göttliche Bauplan der Welt II,2 – mohu zprostředkovat to i to. V podstatě oba autoři člověka přivedou k rovině, která dá duši směr, jehož pomocí si pak může dohledat „zbytek příběhu“ a dopsat tu esej za sebe sama.
Pastevce a zemědělce bych taky nepodceňovala... ani úvahy nad tím, co dělá pastevec a co zemědělec (potažmo či stavitel měst atd. v další linii) ve vztahu k nebesům a zemi... např. co znamená orat, sít, sklízet, „jíst plody svých rukou“, přetvářet „tvář“ země, tvořit ve hmotě. Málo mystické ani málo magické to určitě nebude.:-)
JANNIV (vulgo cmdr. Worf) - [18.05.19 08:53] 
Rád bych tu nadhodil téma, které mne docela zaujalo a došel jsem k němu určitou oklikou. V literatuře a popkultuře neustále narážím na koncept osobnosti Kaina, který v podstatě říká, že ten muž je za vraždu Abela potrestán nesmrtelností chudobou a tuláctvím (v podstatě připomíná Ahasvera, věčného Žida, řekl bych, že tato legenda je reflexí na Kaina) Církve se ale o jeho osud nestarají a ani ho nezkoumají, byl li by skutečně tento koncept platný, musel by se toulat někde na planetě. V každém případě příslušná biblická pasáž ale nic takového neříká - věnuje se vraždě, jeho trestu a poté, jakoby někdo kus jeho příběhu smazal. Pokračuje až rodokmenem jeho potomků. Obdobně se potomek Lámech zcela bez souvislosti, uprostřed rodokmenu, vyznává ze zločinu s tím, že pokud ho někdo zabije, bude pomstěn sedmasedmdesátkrát... Wtf? Jaká zase vražda???
Tedy, jsem někde na začátku, ale zajímalo by mne, zda by někdo z vás nevěděl, kterým směrem upnout pozornost, pokud bych chtěl najít zbytek příběhu, který byl cenzurován. Někdy mám pocit, že buď to vážně proškrtali a části jim tam zůstali omylem, nebo část "shořela" ve vyhnanství. Jaký má vůbec příběh Kaina a Abele smysl? JO, četl jsem různé vysvětlení - konflikt mezi starým světem pastýřů a lovců a novým světem zemědělců, sahající do neolitu atd... Ale... Moc násilné. Má to i magickou rovinu? Mystickou? Je to symbol? Kde je zbytek příběhu? Za nápady a podněty budu vděčný. Bude z toho pěkná esej, když se to chytne za správný konec. :)
LENOCHWARE - [19.04.19 18:39] 
To bude tím, že jste pomlouvali alchymisty.
JANNIV (vulgo cmdr. Worf) - [18.04.19 09:19] 
Zrovna Notre Dame...
LOCKI (vulgo TheLayLama) - [15.04.19 21:48] 
Hoří Notre Dame. :-( To je moc špatné.
LOCKI (vulgo TheLayLama) - [10.04.19 10:41] 
CHALWAT - [09.04.19 11:06]: No, popřemýšlel jsem a nekonfliktním způsobem nesouhlasím. Je zde řada cest, řekněme duchovních. Když pomineme ty, kteří holdují především vnější podobě, jistě vždy odlišné, ukazuje se, že jádro je stejné a lidé na sobě vzájemně vidí stejnou proměnu, dojdou-li spojení. Aplikace do praktického života se opět mohou lišit, ale to není podstatné.

Nepomyslel bych, že někdo bude hájit alchymii proti mně. :-) Aby se to vyjasnilo - mám alchymii za Královské umění. A právě proto kritizuji její obraz, kde partičky skrytých, škodolibých a nepřejících mistrů, kteří jsou zároveň nekonečně moudří, znalí, dobří, pokorní, milosrdní (WTF) drží tajemství všech tajemství přírody. Kritizuji její obraz jako "vědy", kde každý student objevuje vše zcela od začátku a většina studentů vlastně nikdy nepřijde na to, kde a čím začít (minimálně v očích konkurenční party "pravých" alchymistů). Spíš úsměvné, než ke kritice pak je, že si žáci tohoto umění (kteří sami sebe líčí jako málo vědoucí, aby touto "pokorou" něco vydojili ze světa, nebo z domnělých mistrů) osvojí v první řadě ony žárlivě střežící vlastnosti. Jak příznačně poznamenal Arex na posledním setkání Bardonovců, kterého jsem se měl možnost účasnit - nejzajímavější je, co Kámen dělá s těmi alchymisty, kteří ho ještě nemají. :-)

Zkušenost mi říká, že Příroda i objekt zkoumání duchovních snah jedno jsou. Minulými příspěvky jsem snad dostatečně naznačil, proč kritizované pojetí alchymie, které převážně vyplývá z uchopení a interpretace díla Fulcanelliho považuji za úpadkové nepochopení pravého zkoumání Zdroje života. Všichni, kteří do Něj mají určitý vhled se nakonec shodnou a rychle vyřeší třecí plochy. Ne tak tato "pravá alchymie". Je jedno, jak jí vyjdeš vstříc, vždycky uteče do své opuštěné samolibosti, ve které ona jediná ví, třímá mysterium všech mysterií a všichni ostatní jsou moc akademičtí, chemičtí, duchovní, málo prostí, málo četli, málo pracovali...a blablabla.

Když jsem trávil hodiny nad mikroskopy, v laboratořích biologickým zkoumáním, otevíral se mi vhled do stejného Života, jako když hledím do nitra. Pod vším tepe jeden "agens", vrcholně proměnlivý v podobách, ale stálý ve své povaze, duši, duchu, charakteru. Jen Ho uvidět...a pak následovat. Dle libosti směrem do hmoty, nebo ne. To je nakonec také méně podstatné. Každopádně ti, kteří Ho uviděli za proměnami Jeho vnějších tváří se vzájemně rychle poznají a vycítí.

Alchymie je nositelnou královského umění, které spočívá v rozpuštění formy do zdroje a následně znovu-zformování v dokonalejší podobě. Hledané univerzální rozpouštědlo je vlastní úplně čemukoliv, neboť vše má původ právně v něm. Nevím samozřejmě, co vše za možnosti skýtá laboratorní práce v tomto směru, zdá se to téměř neomezené. Co si ale dovoluji tvrdit je, že kdo Ho nezná vhledem, ten ho nenajde spekulativní cestou. Obsah uvnitř nepoznáme porovnáváním vlastností nádob. Dokud nevím jak a kam koukat, je zbytečné volat po práci rukama, protože ty nevědí co dělají a oči nepoznávají, co vidí. Vnímat za formou její charakter, ducha je brána nejen do Alchymie.
Položky 27-36 z 36597 nalezených.
Na stránku zobrazit:
Vyhledat: