Zariatnatmikova knihovna

Diskuse

Položky 9-18 z 36900 nalezených.

AFAR - [01.08.24 15:12]: No, zkracene receno, myslim si, ze v tomhle rozhodovani ti Buh nepomuze. Protoze Jemu bude mile, at se rozhodnes jakkoli, pokud to pak budes delat dobre. Takze nakonec musis prohlednout sama sebe, do ceho jsi ochotna jit "all-in" a nelitovat.

BTW Je vtipne, ze to byl prave zakladatel modernich olympiad, od ktereho mame ono motto "neni dulezite vyhrat, ale zucastnit se" :-)

NATHA (vulgo NONAME789) - [01.08.24 19:50] •

AFAR - [01.08.24 15:12]: myslim ze podcenujes moznosti klasteru v indii :-)

AFAR - [01.08.24 15:12] •

SNOP - [01.08.24 09:06]: „Kdo chce hrát s Bohem, ten holt musí do toho jít all-in … i když ví, že ho to bude stát všechno, ba i život. … V takové situaci ovšem nejsme.“ Já si myslím, že v takové situaci jsem. Pro mě je to celý můj život. Jde mi o život, i když ne doslova. Nikdo mě nebude soudit, mučit či vraždit, ale všechno v mém životě se změní, protože moje možnosti se změní. To, co mohu prožít na Západě, nemohu prožít jako mniška v klášteře v Indii. A naopak klášterní život nedává všechny možnosti světského života. A já budu muset jednu z těchto cest zavřít a mám hrozný strach se rozhodnout.

Jedna možnost je zůstat na Západě a žít krásný obyčejný život – najít si přítele, což je to, po čem toužím. Druhá možnost je vrátit se do kláštera a požádat o mnišství, což znamená obětovat a zapřít sama sebe. Už nikdy nezažiji noc s mužem a tu obyčejnou lásku, po které tak toužím. Možná ale obětovat tuto touhu je to správné, co bych měla udělat, anebo není? Všechny moudré knihy o něčem takovém mluví, že v jistý okamžik by člověk měl skočit, zapomenout sám na sebe, zapřít sám sebe a skočit.

„… nikdo po nás nechce, abychom zemřeli mučednickou smrtí. Žijeme malé životy… Vykupitelské dílo Kristovo je navíc dokonáno, haleluja!“ Můj život je malým životem, ano. Nakonec stvoření trvá již miliardy let a vesmír se rozpíná na miliardách světelných let. Z miliard lidských životů, které žijí na planetě Zemi, ten můj malý život není nijak významný ani důležitý. Je krásné si to uvědomit. Pak vidím, že na mém rozhodnutí nezáleží. Je to jen jedno malé rozhodnutí jednoho bezvýznamného člověka. Ať se rozhodnu jakkoli, Boží dílo tím nebude ani lepší, ani horší, ani krásnější, ani ošklivější. A nakonec „vykupitelské dílo Kristovo je dokonáno“ znamená, že já ani nemohu vykonat nic, co již nebylo vykonáno. Vše se již stalo. Ničím nemohu přispět a nic nemohu pokazit. Stačí se jen nad tím radovat. Ani moje rozhodnutí, ani moje činy, ani můj život není významný. Nemohu přinést nic nového. Jenomže žít s takovýmto přístupem je jako jet na Olympiádu s tím, že nezáleží na tom, zda zvítězím. Takto nepoznám radost ze hry a ani nemohu tvrdit, že jsem se hry zúčastnil, protože jsem tam nebyl celou svou duší. Z hlediska Boha a stvoření na "vítězství" skutečně nezáleží, ale nám na tom musí záležet, protože to je jediný způsob jak hrát boží hru all-in.

V tom je právě ta tíha, že po nás Bůh nic nechce, že máme tu svobodu. Třeba je to skutečně jedno, třeba na tom skutečně vůbec nezáleží – třeba by mi na tom skutečně nemělo záležet, zda odejdu či zůstanu. Možná bych měla jednoduše zvolit tu možnost, která bude větší sranda :-) Beru to rozhodnutí příliš vážně? Máš pravdu v tom, že po mně opravdu nikdo žádnou mučednickou smrt nechce... Možná, že pokud se neumím obětovat láskyplně, tj. odevzdat se, možná bych to dělat vůbec neměla a prostě zůstat tady.

"Nejde o to, mít či nemít partnera. Jde o to, aby ten vztah byl dobrý." Je tedy jedno, zda odjedu či ne, když ten vztah bude dobrý? Protože v obou případech ten vztah může být dobrý, ať už odjedu či ne. Na základě čeho se pak ale rozhodnout?

Já se totiž musím nějak rozhodnout. Kvůli těm věcem, o kterých píšeš - strachy, hormony, představy, iluze, nic nevidím. Co to vlastně ta má touha po partnerovi a žití na Západě je? A odkud vychází? Je to nějaké moudré volání z nitra mé duše, které mě chce vést životem jako nějaký vnitřní guru? Anebo jsou to prostě jen hormony spojené s krizí středního věku - tedy ta pružina, která se mnou smýká? Je to něco, co bych měla odvrhnout a zapřít, anebo něco, co bych měla následovat? Nevím a neumím to poznat. Je ta touha zůstat na Západě něčím moudrým, co vychází z mého nitra, anebo je to úplně blbý pud? Ani život v klášteře nevidím moudřeji. Chci obětovat svůj čas, svoje roky, svůj život, svůj volný čas za dobrovolnickou činnost pro někoho, o kom si ani nejsem jistá, zda je to můj guru?

SNOP - [01.08.24 09:06] •

AFAR - [30.07.24 20:57]: Je dobré tyhle citáty nevytrhávat z kontextu. Zde je kontextem to, že Ježíš ví, že musí jet do Jeruzaléma a být tam odsouzen a popraven. A Petr ho přemlouvá, aby tam teda nejezdil, když tohle ví. Což Ježíš vnímá jako pokušení, jako zpochybňování Boží vůle. Ztráta života je zde ztrátou doslovnou, život je míněn doslovně, i ten kříž je míněn doslovně: kdo by se chtěl zachránit, kdo se bojí ukřižování, ten hází vidle do Božího projektu. Kdo chce hrát s Bohem, ten holt musí do toho jít all-in, musí dělat to, co je správné, i když ví, že ho to bude stát všechno, ba i život.

V takové situaci ovšem nejsme. Sice stále platí, že naše strachy a přání neznamenají nic proti vůli Boží a nesmějí být na překážku, nicméně nikdo po nás nechce, abychom zemřeli mučednickou smrtí. Žijeme malé životy v relativně pokojné době. Vykupitelské dílo Kristovo je navíc dokonáno, haleluja!

Kdo ví, co po komkoli z nás Bůh chce? Téměř jistě nechce, abychom zemřeli. Velmi pravděpodobně ani nechce, abychom odešli do jeskyně poustevničit. Velmi pravděpodobně ani nechce nic moc konkrétního: přece jenom svoboda lidská a rozmanitost lidí i světa jsou hodnoty Bohu milé.

Spíš jde o to, že by ty volby, ty touhy, ten život - v tvém smyslu - měl mít Boha vždy jako regulativ, jako něco, k čemu se vztahuješ a poměřuješ a směřuješ. Nejde o to, mít či nemít partnera. Jde o to, aby ten vztah byl dobrý.

Ani to není snadné - vstupují do toho takové věci, jako je lenost, strach, závislosti, hormony, prostě různé "pružiny", které námi smýkají, kam ani nechceme, ale jsme slabí se jim bránit. O nich mluví Ježíš, že je máme odvrhnout a zapřít sami sebe. Ne o životních snech či rozhodnutích jako takových, pouze o tom, co nám brání v tom, být dobří. Ačkoli moc dobře víme, co bychom měli dělat, neděláme to.

Ztratit život pro svého spasitele, to tedy v obecnosti znamená vzdát se neosvícenosti a nevědomosti.

AFAR - [30.07.24 20:57] •

Matous 16:24-25
Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej."

Co znamena zachranit svuj zivot? Co znamena ztratit svuj zivot pro nej? Jak ztratit svuj zivot pro nej? Jak se to udela?

Muj zivot je to, jak jsem si vybrala zit - prace, kterou jsem si zvolila; zajmy, kterym jsem se rozhodla venovat; lide, ktere jsem si vybrala milovat; lide, ktere jsem si vybrala nenavidet. Muj zivot jsou moje touhy a prani, vize budoucnosti, kterou chci zit, vize pritele, ktereho chci potkat a milovat.

Znamena "ztratit svuj zivot pro nej" vzdat se techto veci, ktere jsem si pro sebe vybrala? Znamena to prestat se honit za budoucnosti a zivotem, ktery si pro sebe predstavuji? Ktery bych chtela zit? Ja bych si chtela najit partnera. Znamena "ztratit svuj zivot pro nej" obetovat tuto touhu a nikoho nehledat? Nesnazit se to realizovat a "nechat veci dit se"?

Zachranit svuj zivot znamena naplnit sva prani a touhy, konkretne tedy nalezeni partnera? Ztratit svuj zivot pro nej znamena obetovat sve touhy a nesnazit se je zit, konkretne tedy nehledat partnera?

Co to znamena "ztratit zivot pro sveho spasitele"?

MIPAM81 - [10.07.24 09:43] •

Krasny den, kvuli nedostatku casu a z toho plynouciho rozhodnuti, ze v tomhle zivote proste nemuzu stihnout vsechno co jsem chtel, uvolnuji svoje knihy o magii. Vetsinu z nich jsem koupil od jednoho predesleho maga - jsou opoznamkovane jeho znalostmi - byl velmi sectely.
Jedna se o dila Papuse, Kefera, Leviho a dalsich. Na vyyadani zaslu seznam.

MIPAM81 - [10.07.24 09:43] •

NATHA (vulgo NONAME789) - [01.07.24 13:41] •

GED - [24.06.24 20:28]: z tech novejsich me napadaj dva zdroje co jsem kdysi cetl: https://libgen.is/search.php?req=Damon+Brand&lg_topic=libgen&open=0&view=simple&res=25&phrase=1&column=def a https://libgen.is/search.php?req=Ars+aurora&lg_topic=libgen&open=0&view=simple&res=25&phrase=1&column=def

GED - [24.06.24 20:28] •

Dobrý den, dovolte mi dotaz. Můžete mi prosím doporučit knihu, podle které by bylo nejlépe udělat obřad pro evokaci Rafaela?
Budu rád, za Vaše názory a doporučení.
Děkuji a přeji pěkný den.

NATHA (vulgo NONAME789) - [10.05.24 18:14] •

SFYNX - [10.05.24 05:30]: ono to ma dva aspekty, jeden je mysl, druhy mozek. Zenska mysl napr. potrebuje muzsky aspekt/mysl, na urovni mozku ji muzou protahovat zensky. Tj. kdyz posilis ten aspekt mysli dojde k jistemu posunu, lec zivotne je to spis o tom v mozku...