Novinky | Knihovna | Vyhledávání | Bibliografie | Autoři  Odkazy | FAQ | Diskuse | Uživatelé | Fonty | Registrace | Ankety
Jméno:  Heslo:  



Diskuse קבלה Připomínky Inzerce Dotazy


Diskuse
Pro zadávání příspěvků musíte být přihlášeni. Pokud nemáte založený účet, REGISTRUJTE SE.
Nebo zkuste, zda není Vaše záležitost řešena na stránce často kladených dotazů.
Položky 306-315 z 36877 nalezených.
Na stránku zobrazit:
Vyhledat:
SNOP - [03.06.19 10:13] 
EGO-N - [01.06.19 19:19]: To mi hodně připomíná metamtiku rozměrů novinového kiosku.

“Gentlemen,” he said, “I invite you to go and measure that kiosk. You will see that the length of the counter is one hundred and forty-nine centimeters – in other words, one hundred-billionth of the distance between the earth and the sun. The height at the rear, one hundred and seventy-six centimeters, divided by the width of the window, fifty-six centimeters, is 3.14. The height at the front is nineteen decimeters, equal, in other words, to the number of years of the Greek lunar cycle. The sum of the heights of the two front corners and the two rear corners is one hundred and ninety times two plus one hundred and seventy-six times two, which equals seven hundred and thirty-two, the date of the victory at Poitiers. The thickness of the counter is 3.10 centimeters, and the width of the cornice of the window is 8.8 centimeters. Replacing the numbers before the decimals by the corresponding letters of the alphabet, we obtain C for ten and H for eight, or C10H8, which is the formula for naphthalene.”
SHAMIRA - [02.06.19 12:16] 
EGO-N - [02.06.19 12:03]: No, bude to trochu „jiná matematika“, ale v tom verši ze Zacharjáše je tentýž případ rozdílu mezi psaným zápisem a čtením slova jako ve 2 Kr 7,23. Obecně jde o to, že dvojice „kav“ a „kava“ (na konci je „he“, které dává jménu ženskou koncovku) má z kabalistického hlediska potenciál k výkladům týkajícím se prodloužení Středového provazce, zvaného „kav“ (Tiferet), který se skrze Jesod ve stavu slitování táhne až k Malchut (ženskému principu a druhému „he“ Božího jména), takže „kava“ poukazuje na toto spojení a verš Za 1,16 k tomuto chápání přímo vybízí. Ale co s tím podnikly autority, to se taky ještě musím podívat.:-)
SHAMIRA - [02.06.19 11:17] 
EGO-N - [01.06.19 19:19]: Dík za ten výklad z "historie pí"... Otevírá zvláštní souvislost s „mírou“ slitování a naděje (Za 1,16 a výklady)...
JANNIV (vulgo cmdr. Worf) - [28.05.19 00:53] 
SHAMIRA - [19.05.19 10:49]: opravdu děkuji. Prostuduji, pak napíšu své dojmy. :)
SHAMIRA - [19.05.19 10:49] 
JANNIV - [18.05.19 08:53]: Ještě přece jen jedna konkrétní odpověď ke kontextům vztahu Kain-Lámech; pochází z midrašové tradice, jak ji sepsal Raši (Berešit 4,19 a 23, přel. M. Beneš), viz zde:
http://www.olam.cz/aktuality/sidry/Rasi/bereshit/rasi_bereshit.html
SHAMIRA - [19.05.19 09:57] 
JANNIV - [18.05.19 08:53]: Proč myslíš, že příběh byl cenzurován či proškrtán? Musí být všechno v Bibli tak, jak si to přejeme? :-) Případně aby už na nás nic nezbylo?
Promiň, že teď odpovím jenom rámcově, protože v těchto věcech podle mne nemá smysl říkat „toto je toto“. Pokud se tedy ptáš na smysl příběhu, lze obecně říci, že u Kaina je centrální spojitost mezi tím, co je v srdci člověka při obětování (a jaký je význam oběti), zrod hříchu v mysli, který plodí další hřích, pokud člověk podlehne (jsme u prvních lidí se svobodnou volbou) a začne ho rozvíjet určitým směrem. Význam smrti/transformace a toulání/opakování téhož. Chceš-li pěkné zamyšlení na toto téma, viz Buber, Obrazy dobra a zla, I,2 (ale v podstatě celá první část o imaginaci a pudu), případně Weinreb, Der göttliche Bauplan der Welt II,2 – mohu zprostředkovat to i to. V podstatě oba autoři člověka přivedou k rovině, která dá duši směr, jehož pomocí si pak může dohledat „zbytek příběhu“ a dopsat tu esej za sebe sama.
Pastevce a zemědělce bych taky nepodceňovala... ani úvahy nad tím, co dělá pastevec a co zemědělec (potažmo či stavitel měst atd. v další linii) ve vztahu k nebesům a zemi... např. co znamená orat, sít, sklízet, „jíst plody svých rukou“, přetvářet „tvář“ země, tvořit ve hmotě. Málo mystické ani málo magické to určitě nebude.:-)
JANNIV (vulgo cmdr. Worf) - [18.05.19 08:53] 
Rád bych tu nadhodil téma, které mne docela zaujalo a došel jsem k němu určitou oklikou. V literatuře a popkultuře neustále narážím na koncept osobnosti Kaina, který v podstatě říká, že ten muž je za vraždu Abela potrestán nesmrtelností chudobou a tuláctvím (v podstatě připomíná Ahasvera, věčného Žida, řekl bych, že tato legenda je reflexí na Kaina) Církve se ale o jeho osud nestarají a ani ho nezkoumají, byl li by skutečně tento koncept platný, musel by se toulat někde na planetě. V každém případě příslušná biblická pasáž ale nic takového neříká - věnuje se vraždě, jeho trestu a poté, jakoby někdo kus jeho příběhu smazal. Pokračuje až rodokmenem jeho potomků. Obdobně se potomek Lámech zcela bez souvislosti, uprostřed rodokmenu, vyznává ze zločinu s tím, že pokud ho někdo zabije, bude pomstěn sedmasedmdesátkrát... Wtf? Jaká zase vražda???
Tedy, jsem někde na začátku, ale zajímalo by mne, zda by někdo z vás nevěděl, kterým směrem upnout pozornost, pokud bych chtěl najít zbytek příběhu, který byl cenzurován. Někdy mám pocit, že buď to vážně proškrtali a části jim tam zůstali omylem, nebo část "shořela" ve vyhnanství. Jaký má vůbec příběh Kaina a Abele smysl? JO, četl jsem různé vysvětlení - konflikt mezi starým světem pastýřů a lovců a novým světem zemědělců, sahající do neolitu atd... Ale... Moc násilné. Má to i magickou rovinu? Mystickou? Je to symbol? Kde je zbytek příběhu? Za nápady a podněty budu vděčný. Bude z toho pěkná esej, když se to chytne za správný konec. :)
LENOCHWARE - [19.04.19 18:39] 
To bude tím, že jste pomlouvali alchymisty.
JANNIV (vulgo cmdr. Worf) - [18.04.19 09:19] 
Zrovna Notre Dame...
LOCKI (vulgo TheLayLama) - [15.04.19 21:48] 
Hoří Notre Dame. :-( To je moc špatné.
Položky 306-315 z 36877 nalezených.
Na stránku zobrazit:
Vyhledat: