Zariatnatmikova knihovna

Diskuse

Položky 382-391 z 36881 nalezených.

JANNIV - [28.02.19 08:51]: No, ne, no. Teda samozrejme hrozne zalezi na tom, jak chapes podobnost. V 19. a prvni polovine 20. stoleti napriklad v magii hrozne letel elektromagnetismus - viz i knihovna zde. A samozrejme jestlize se zamerime na to, ze elektromagnetismus je polarni, tak ho muzeme najit nakonec v kazde dualite a rict, ze tyto duality predjimaly elektromagnetismus, jenom bez vzorecku.
"Jak nahore, tak dole" je vyjadreni dosti obecne. Lze v nem nalezt uplne stejne vyjadreni toho, ze fyzikalni zakony jsou univerzalni, tak vyjadreni toho, ze celek vesmiru ma strukturu zive bytosti (a tedy naopak "fyzikalni zakony" nemusi byt univerzalni). Lze v tom najit vicemene cokoli.

Bud nas zajima, co tim opravdu mysleli ti, kteri tyto veci napsali, a pak zjistime, ze to opravdu nesedi na fyzikalisticke modely soucasnosti ani nahodou. Nebo proste po zpusobu ptaku proste vyzobeme to, co se nam hodi, co nejak dobre zni, a interpretujeme to anachronicky v souladu s tim, co chceme slyset. Zivly predjimaji skupenstvi, atomy elementarni castice, diferenciace sfairu velky tresk, atd. atp.

Samozrejme je pravda, ze fyzici neziji v historickem vakuu a zejmena drive byli vseobecne vzdelani, takze - coz je prokazatelne, a nejen diky prejimani pojmu z recke filosofie (atom, energie,... ) - ty drivejsi koncepty znali a inspirovali se jimi. Napr. Heisenberg ma hezke pameti, z kterych vyplyva, ze se v nekterych uvahach inspiroval Platonem ci Epikurem, a naopak, ze se spolu s ostatnimi tehdejsimi fyziky plodne stretavali s Kantem apod.

Ale i prave proto je cely tenhle podnik "podobnych modelu" hrozne vosajstlich, protoze kdyz kreativne (tzn. mj. vcetne preznaceni vyznamu slov) vyuziju tvuj napad na neco, na co jsi ty ani nepomyslel, tak prece nemuzu rict, zes na to vlastne pomyslel, jenom to neumel "dokazat vypocty". V opacnem pripade totiz muzu i v pravekych maluvkach najit mimozemstany a v popisech letajicich povozu letadla.

Ono ja nevim, jak moc rozumis relativite a kvantovce, ale zrovna ty dve zakladni veci, kterymi se lisi od klasicke mechaniky, jsou myslenky, ktere se velmi tezko hledaji v drivejsim mysleni i pri dosti volnem pristupu k interpretaci.
Specialni relativita je dusledkem vicemene jedine myslenky: rychlost svetla je absolutni a konecna. To nikde nenaleznes, pritom cela specialni relativita je vicemene dusledek tohoto tvrzeni.
Obecna relativita je uz uplne mimo pojmovy ramec drivejsich myslitelu, protoze pojem "zakriveni prostorocasu", nebo i "zakriveni prostoru" je uplne mimo moznosti mysleni, dokud clovek nema minimalne analytickou geometrii (tj. ono netrivialni propojeni geometrie a algebry, ktere provedl Descartes na zacatku 17. stoleti).

S kvantovou teorii (a kvantovou teorii pole) je to samozrejme tezsi, protoze zatimco matematika je pomerne jasna, stale postradame uspokojivou "metafyzickou" intepretaci, na ktere by se vsichni shodli. To umoznuje nejruznejsim blouznivcum tvrdit ruzne veci, jako napriklad ze vsechno jsou pouze vibrace a podobne (nejsou a netvrdi to pokud vim zadna interpretace QM). Kazdopadne to, cim se kvantova teorie zasadne lisi od klasicke mechaniky, jsou predevsim tri veci: princip superpozice, princip nerozlisitelnosti a princip neurcitosti. Princip superpozice rika, ze entita muze byt ve vice stavech zaroven (presneji: ze existuji stavy entity, ktere nemaji primy odraz v tom, co lze merit), princip nerozlisitelnosti rika, ze castice nelze oclisovat (tj. mimo jine nelze rict takove to popularni, ze jsme nyni slozeni z jinych elementarnich castic, nez kdyz jsme se narodili; v tomto ohleduje konsistentnim uchopenim prave teorie pole) a princip neurcitosti rika, ze vlastnosti, ktere zname z klasicke mechaniky, nejsou jednoduse prevoditelne na mikroskopickou uroven (kupr. rychlost a poloha nejsou dve odlisne vlastnosti, ale spise dva uhly pohledu na jednu vlastnost).

Zadny z techto principu nenalezame v drivejsim mysleni. Zatimco kvantovou teorii pole - tj. ze jedinymi entitami jsou pole jednotlivych druhu elementarnich castic a veskera fyzika je v interakcich techto poli - muzeme s hodne velkou velkorysosti v predstavach drivejsich filosofu najit (ale opet, podobnost bude koncit prave u tohoto, protoze jednak uz se v kvantove teorii pole vubec nepohybujeme v "prostoru", jednak ty interakce jsou dosti prasacke a neintuitivni), tak kvantova mechanika (jakozto "dnes jiz zastarala teorie", coz znamena ale prave jen tolik, ze proste existuji jevy, ktere QM nevysvetluje, zatimco QFT ano, ale jinak podobne jako newtonovska mechanika pouzivana na vetsinu aplikaci) je proste uplne mimo konceptualni moznosti starych filosofu.

Zkratka, rict, ze stari filosofove prichazeli s podobnymi modely, jako vyvozuji fyzici dnes, je urazka obou. Protoze fyzici prichazeji s vecmi, ktere stare filosofy ani nemohly napadnout (aneb dokud neuvidis more, nema te ani jak napadnout, ze je slane), a naopak stari filosofove jsou myslenkove mnohem bohatsi nez moderni fyzika, jen holt ne v oblasti experimentalni vedy.

JANNIV (vulgo cmdr. Worf) - [28.02.19 08:51] •

SNOP - [27.02.19 01:37]: :D ani ne, jen je velmi zajímavé zjištění, že s podobnými modely, které vyvozují fyzici dnes, přicházeli filosofové už před staletími, akorát je neuměli dokázat výpočty. Ono slavné: "Co je nahoře, je stejné, jako to, co je dole," vlastně koresponduje s kvanty i relativitou. Těch příkladů je víc, ale nechce se mi hledat příslušné práce, on to zvládne každý, kdo umí zacházet s Googlem.

SNOP - [27.02.19 01:37] •

Smarja, doufam, ze na grimoar neprisla Kvantra!

JANNIV (vulgo cmdr. Worf) - [26.02.19 13:32] •

SISACHOCHUš - [23.01.19 19:43]: Podobná "abstraktní a duchovní" témata nalezneš i v této navýsost zajímavé knize: https://www.ulozto.cz/!NN935zeuS/zip-sv-02-hey-walters-novy-kvantovy-vesmir-2005-pdf
To pak teprve získáš přesvědčení, že mystici to všechno už dávno věděli hluboko před naším narozením...

SISACHOCHUš - [23.01.19 19:43] •

EGO-N - [22.01.19 17:52]: Díky za zajímavé počtení, tohle dílko v mé knihovně chybělo :)

SISACHOCHUš - [21.01.19 23:06] •

EGO-N - [21.01.19 22:28]: Nesouhlasím s panem Freudem, že sny nám předvádějí naše nesplněná přání. Naopak souhlasím s C.G.Jungem, že sny vyvěrají z kolektivní psyché, čili z míst, jež už nejsou jen osobním vlastnictvím, z míst, kde se nalézá naše společná báze. S tohoto pohledu může výklad "cizího" snu pomoci i druhým.
Ony existují nějaké, snad závazné, zásady tzv. "hermetismu"? A rozum, onen dobrý sluha, ale zlý pán, sloužící dnes ve většině případů jen k utvrzení egoistické mysli v její velikosti? Ten nenazývám už dávno "zdravým".
Zajímá mě pouze řeč srdce.
P.S.: tak se mi, koukám, povedlo to tu trochu rozproudit? :)

SISACHOCHUš - [20.01.19 23:25] •

Díky za výklad, mně především naskočilo ono okřídlené "smaragdové" ..."to, co jest dole, jest jako to, co jest nahoře a to, co jest nahoře, jest jako to, co jest dole..." Je to asi především o "vertikálním" myšlení, o nalezení propojení tak říkajíc napříč světy. Člověk se má asi stále co učit a sny umějí nasměrovat...

KRADEK - [18.01.19 12:49] •

SISACHOCHUš - [17.01.19 20:19]: Spousta lidí a spousta úsilí, potom smrk, coby strom mužské polarity, ta snaha a jednání nese úlevu v překonání bariéry, aby se nakonec otevřelo nitro, které obydleno. V nitru jako srdce, poklidné jezerom citu leží a v něm se zrcadlí nejen vesmír, ale i životy nás všech. životy, které jsou natolik individualizovány, že ani nemáme pocit, že mají vztah k vnějšku, natož k lidem co žijí ve svém nitru. Nikdo nevyjde ze svého, každý drží své vlastní zajetí.

SISACHOCHUš - [17.01.19 20:19] •

Trochu to tu usnulo, tak se pokusím o rozproudění diskuse :) .
Zvláštní sen: Spolu se spoustou lidí šplháme na vysokou horu s velmi příkrými svahy, stále ale sjíždíme po mokré trávě dolů.
V půli svahu leží vyvrácený smrk, horko těžko se drápeme k němu, ale pak už to jde lehce, požíváme smrkové větve jako žebřík.
Nahoře je skalní bariéra. Po chvíli v ní nacházíme puklinu, kterou se dá projít do jakéhosi kráteru, touto skalní bariérou obklopeného.
Uvnitř kráteru je jezero, na jehož břehu žijí lidé z Hory.
Už se stmívá, na jezerní hladině se zrcadlí hvězdy a měsíc. Na nebi se rozplývá jakýsi mlžný závoj, ze kterého se vynořuje cosi, co mi napřed připadá jako fata morgána. Je to obraz města s panelákem v popředí. Přemýšlím, odkud se takové město může zrcadlit, v blízkosti žádné není.
V rozsvícených oknech paneláku jsou vidět lidé, jak se každý věnuje svým záležitostem, někdo si chystá čaj, v jiném okně se hádají, jinde hraje televize. Nikdo z nich netuší, že národ z vrcholu Hory jejich soukromí vidí na nebi jako v zrcadle. Nikdo z nich neotevře okno, aby se podíval ven.
Napadl mě odkaz na astrologii, nebo snad na tajemný národ Dogonů, kteří vědí o hvězdách netušené věci???
Kdo nabídne výklad :)

SNOP - [31.12.18 17:36] •

Silvestrovsky vynatek z Plotina (V,5,11,12+) o tom, jak nekteri lide odsuzuji "teoretizovani" a k cemu je prirovnat (prekl. Armstrong, nize preklad muj z anglictiny):

So reverse your way of thinking, or you will be left deprived of God, like the people at festivals who by their gluttony stuff themselves with things which it is not lawful for those going in to the gods to take, thinking that these are more obviously real than the vision of the god for whom they ought to be celebrating the festival, and take no part in the rites within. Yes, in there our rites also the god, since he is not seen, creates disbelief in his existence in those who think that that alone is obviously real which they see only with the flesh; as if people who slept through their life thought the things in their dreams were reliable and obvious, but, if someone woke them up, disbelieved in what they saw with their eyes open and went to sleep again.

Obrat tedy zpusob sveho uvazovani, nebo budes zanechan bez Boha, jako ti lide pri oslavach, kteri se nenasytne nacpou jidlem nevhodnym pro ty, kteri prichazeji k bohum, nebot se domnivaji, ze jidlo je zjevne realnejsi nez vize boha, ktereho maji oslavovat, a neucastni se vnitrnich ritualu. A i v techto ritualech buh, jelikoz neni videt, vytvari neviru ve svou existenci v tech, kteri si mysli, ze jedine to je zjevne realne, co vidi svyma ocima. Jakoby lide, kteri prospali cely zivot, si mysleli, ze veci, ktere vidi ve snech, jsou duveryhodne a zjevne, zatimco, kdyz je nekdo probudi, neverili v to, co vidi otevrenyma ocima, a sli znovu spat.